Z wčerawšej Maćičnej akademiju w Budyskim „Wjelbiku“ je tež serbske lěto spominanja na 500. reformaciski jubilej zaběžało. Serbski superintendent Jan Malink rěčeše na temu „Luther a Serbja – legendy a fakty“.

Před nimale lětom je wón w Radworju w kruhu swojich pjeć dźěći, přiwuznych a přećelow hišće wjesele stoćiny swjećił. 3. februara je woblubowany lěkar, nadarjeny moler a spisowaćel, sanitarny rada dr. Joachim Nawka, na prawdu Božu wotešoł. 17. februara 1916 bě so wón jako šeste dźěćo sławnej Radworskej wučerskej Nawkec swójbje narodźił. Jeho mać pochadźeše ze znateje Andrickec wučerskeje swójby. Po maturiće na Budyskej Katolskej natwarnej šuli kubłaše so wón na oficěra, štož pak so serbskeho lista staršeho bratra Antona na njeho dla na zbožo nahle skónči. Wot lěta 1940 studowaše we Wienje medicinu a skónči 1950 w Praze studij lěkarstwa. Samsne lěto woženi so z lěkarskej koleginu dr. Marju Brězanec ze Sulšečanskeho młyna. Mandźelskimaj narodźi so pjeć dźěći. Syn Tadej je profesor­ mediciny, dalše dźěći stupachu tohorunja do powołanskich stopow staršeju.­ Dźowka Gabriela je wučerka.

Samonadrěte pjerjo požadane

wutora, 07. februara 2017 spisane wot:
Hdyž kaž nětko prawa zymička knježi, sej čłowjek w nocy tołste poslešćo z husacym pjerjom chwali. Tole wědźa tež na Rownjanskim Njepilic statoku, hdźež su tele dny wjacore razy zhromadnje pjerjo drěli. Dokelž su tajke poslešća a hłowaki jara požadane, maja tam tež stajnje potencielnych woteběrarjow. Pjerjo dodawaja wobydlerjo z Rownoho a wokolnych wsow, wšako na mnohich statokach hišće husy za swójsku potrjebu plahuja. A kaž so to za prawe pjerjodrěće słuša, mějachu sej žony wjele powědać­ a tak někotružkuli wjesnu nowosć zhonichu. Foto: Jost Schmidtchen

Dźeń Saksoww Lubiju wabi

srjeda, 01. februara 2017 spisane wot:

Lubij (SN/CoR). Šěsć lět po Dnju Saksow w Kamjencu wotměje so najwjetši ludowy a towarstwowy swjedźeń swobodneho stata lětsa zaso we Łužicy, a to pod hesłom „Mit Volldampf nach Löbau“ wot 1. do 3. septembra w Lubiju.

Tež Serbam skići 26. dźeń Saksow znowa składnosć, serbsku kulturu a rěč wjetšej­ zjawnosći předstajić. Na internetnej stronje www.tagdersachsen2017.de je mjeztym móžno so direktnje přizjewić. Kaž Domowina zdźěli, móže so towarstwo, kotrež so hač do 1. měrca přizjewi, tež wo spěchowanje za jězbne kóšty požadać­. Při prašenjach móža so zajimcy w Domowinskim zarjedźe w Budyšinje pola Clemensa Škody telefonisce pod čisłom­ 03591/550 208 abo tež přez mejlku na adresu wobhonić. Jasne hižo je, zo so muski chór Delany kaž hižo w minjenych lětach zaso na Dnju Saksow wobdźěli. To su čłonojo njedawno na hłownej zhromadźiznje wobzamknyli.

Loni wopyta 300 000 ludźi Dźeń Saksow w Limbachu-Oberfrohnje.

Přeliberalnje njewustupować

srjeda, 01. februara 2017 spisane wot:

Jan Nuk žada sej serbšćinu jako pruwowanski předmjet

Choćebuz (SN/JaW). Přihoty na hłownu a wólbnu zhromadźiznu Domowiny 25. měrca we Wojerecach z połnej paru běža. Kaž zarjad třěšneho zwjazka zdźěli, dochadźeja prawidłownje namjety kandidatow za wólby zwjazkoweho předsydstwa a dalšich gremijow. „Dotal je so 19 ludźi zwólniwych wuprajiło za nowe zwjazkowe předsydstwo kandidować“, zwura­zni nowinska rěčnica Borbora Felberowa w zdźělence. Za zastojnstwo předsydy je tuchwilu jenož dotalny předsyda Dawid Statnik namjetowany.

Wjacore cyłki podpěru přilubili

wutora, 31. januara 2017 spisane wot:

Chrósćicy (AW/SN). Zwjazk serbskich wuměłcow (ZSW) dóstanje při wuhotowanju 39. mjezynarodneho swjedźenja serbskeje poezije podpěru wjacorych cyłkow. Tak su Chróšćanski wjesnjanosta Marko Kliman (CDU), regionalna rěčnica Domowiny Katharina Jurkowa, předsydka Hórčanskeho wjesneho towarstwa „Při skale“ Marlies Młynkowa a nawoda Serbskeje zakładneje šule „Jurij Chěžka“ Měrko Šmit na njedawnym zetkanju w Chrósćicach, na kotrež bě předsyda přihotowanskeho wuběrka swjedźenja Benedikt Dyrlich přeprosył, pomoc přilubili.

Lětuši swjatk poezije w nošerstwje ZSW je wěnowany stotym posmjertnym narodninam serbskeho basnika Jurja Chěžki a wotměje so wot 10. do 13. awgusta. „Ze swjedźenjom ma so wuznam poeta Jurja Chěžki wuzběhnyć a jeho literarne tworjenje zjawnosći hódnje spřistupnić“, zwurazni Dyrlich. Toho­dla zawjazachu so přitomni sobu přewjesć wabjensku akciju za zarjadowanja w Kamjenskej župje a předewšěm w Chróšćanskej gmejnje.

Bjez zbliženja njeńdźe

póndźela, 30. januara 2017 spisane wot:
Na wuradźowanjach Zwjazkoweho předsydstwa Domowiny słyšiš nimo chutnych politiskich rozmyslowanjow tež tón abo tamny žort. Tak bě to tež minjenu sobotu w Choćebuzu. Diskusija wo noweli sak­skeho šulskeho zakonja pak njebě žortna. Na jednym boku spyta předsyda Domo­winy za wuslědk wabić, z kotrymž móhli wšitcy wobdźěleni, předewšěm Domowina a Serbske šulske towarstwo, žiwi być a na tamnej stronje třělachu „hardlinerojo“ kaž Jan Nuk a Monika Cyžowa přećiwo tomu. Prašam so, što poprawom chcemy: Wuslědk na dobro serbstwa abo tola njepře­zjednosć a zwadu, štož wšak stajnje kritizujemy? Runje w politice měli tež ke kompromisam zwólniwi być a w zmysle naležnosće jednać. Namołwa woběmaj strono- maj tuž rěka so zbližić a zhromadny wuslědk nańć. To pak bjez kompromisow a zbli­ženja njeńdźe. Tuž měło tež dowolene być, wo bywšich wobzamknjenjach hišće raz rozmyslować. Janek Wowčer

Plan skupiny steji

pjatk, 27. januara 2017 spisane wot:

Budyšin (Łu/SN). Lětuši plan Domowinskeje skupiny „Budyšin město“ je wobzamknjeny. Financy za njón su zawěsćene, rozprawješe wčera financnica Helga Walterowa. Čłonojo skupiny su na swojej hłownej a zdobom wólbnej zhromadźiznje w Serbskim domje rozprawje předsydki Hilže Nukoweje wo minjenej dźěławosći přihłosowali. Zdobom přiwzachu dweju noweju čłonow do skupiny, kotraž ma jich nětko 22. Ćežki nadawk měješe Borbora Šołćina, kotraž nawjedowaše wólby noweho předsydstwa. Dotalna předsydka a financnica njejstej hižo za zastojnstwo kandidowałoj. Tež po dlěšej diskusiji so kandidat/ka za předsydu/ předsydku njenańdźe. Domowinska skupina chce tuž župne předsydstwo wo podpěru, kmótřistwo prosyć.

Starši čłonojo budu dźěławosć po swojich mocach podpěrać, dokelž nochcedźa serbsku zhromadnosć parować. Na ptačokwasnym kofeju su Hilžu Nukowu, kotraž bě skupinu 15 lět swěru a spušćomnje jako předsydka nawjedowała, a financnicu Helgu Walterowu rozžohno­wali. Přitomni so jimaj za čestnohamtske woporniwe dźěło dźakowachu.

Młodźina so zajimuje

pjatk, 27. januara 2017 spisane wot:
W Domowinskej župje „Michał Hórnik“ Kamjenc jara derje běži. Tole nazhonich na wčerawšej zhromadźiznje tamnišeho předsydstwa w Chrósćicach. Kaž Katha­rina Jurkowa zdźěli, je čłonstwo župy dale rostło. Mjez nowačkami je tójšto mło­dostnych, štož zwjesela. Přiběrace ličby čłonstwa tež wuskutkuja, zo ma župa na Hłownu­ zhromadźiznu Domowiny w měrcu do Wojerec wjac delegatow słać hač hewak, cyłkownje 23. Tych pak dyrbiš najprjedy namakać, štož bě dotal stajnje bój. W tejle naležnosći pak je Kamjenska župa mjeztym skerje wuwzaće. Kaž Jur­kowa wčera wuzběhny, njeje hišće ženje tak spěšnje delegatow za „hłownu“ hromadźe měła. A najrjeńše je, zo je nimale połojca z nich młodźina! Nětko njech hišće něchtó praji, zo so młodźina za narodne a čestnohamtske dźěło njezajimuje. Ka­mjenska župa pokazuje, kak to dźe. Prima!­ Janek Wowčer

Naročny nadawk

štwórtk, 26. januara 2017 spisane wot:
Wohrožene rěčne rumy zachować, to maja w Budyskej župje „Jan Arnošt Smoler“ za wažny nadawk serbskich cyłkow na wsy. Tam móžeš serbsku bjesadu jenož pěstować,­ su-li rěčnicy a su-li dale młodźi. Tajku spomóžnu měšeńcu młódšich a staršich matej ju na přikład Jasčanske towarstwo Bjesada a w Kamjenskej župje Domowinska skupina Pančicy-Kukow. Wosebje w narańšich a sewjerowuchodnych kónčinach Budyskeho wokrjesa pak je to wužadanje, kotrež někotrehožkuli dźensa hižo skoro přenapina a župje tohodla tójšto hłowybolenja načinja. Županka Jana Pětrowa je na wutornej wuměnje myslow ze zastupjerjemi Domowinskich skupin a towarstwow naležnosć tematizowała. Chcedźa nětko z młodymi serbskimi swójbami rěčeć, byrnjež jich w ewangelskich kónčinach přewjele njebyło. Su sej tuž naročny nadawk stajili, zo bychu něšto polěpšili. Axel Arlt

Chróšćan Šulerjo

nowostki LND