Gerold Gnausch, solowy basowy klarinetist a saksofonist Komiskeje opery w Berlinje, słušeše hižo před lětami sobuiniciatoram projekta „musica nova sorabica“. Lětsa bě wón wospjet na přewjedźenju wšěch třoch koncertow wobdźěleny. Chrysta Meškankowa je so z nim rozmołwjała.
Zwotkel přińdźe Waš dobry a dosć wuski poměr k hudźbje Serbow?
G. Gnausch: Pochadźam z Lubija. Swoje zakładne wukubłanje dóstach na Budyskej wokrjesnej hudźbnej šuli. Z Janom Cyžom hrajachmoj tam w samsnym orchestrje. W centralnych pioněrskich lěhwach tele kontakty rozšěrjach. Přede- wšěm přez Koło serbskich hudźbnikow pak zeznach pozdźišo Jura Mětška, Detlefa Kobjelu kaž tež Klětnjana Hinca Roja. Wón spisa za legendarneho wirtuozu Oskara Michallika, čłona našeho Berlinskeho kwarteta, kompoziciju za klarinetu a pišćele, tak zo přińdźech z teje strony z načasnym kompozitoriskim tworjenjom Serbow do hišće wušeho zwiska. Přez Załožbu za serbski lud so zhromadne dźěło dale zesylni a skonkretizowa.
Přichod Hornjołužiskeje domjaceje protyki bě po smjerći dr. Franka Stübnera a rozpušćenju nakładnistwa Lusatia wohroženy. Nětko chce wicepředsyda Hornjołužiskeje towaršnosće wědomosćow dr. Lars-Arne Dannenberg publikaciju dale wjesć. Cordula Ratajczakowa je so z nim rozmołwjała.
Što bě Was přeswědčiło, Hornjołužisku domjacu protyku dale wudawać?
L.-A. Dannenberg: Mnozy awtorojo stareje domjaceje protyki kaž tež dalši ludźo su so mje wospjet prašeli, hač nochcu z njej na někajke wašnje pokročować. Wšako znaja mje jako wudawaćela Sakskich domizniskich łopjenow kaž tež Hornjołužiskich domizniskich łopjenow, kotrež w Kinsporskim nakładnistwje Via Regia wuchadźeja. Tele nakładnistwo hromadźe z mandźelskej wjedu. Wudam Hornjołužisku domjacu protyku zhromadnje z historikarjomaj-kolegomaj dr. Matthiasom Donathom a Janom Bergmannom. Rozsudny argument za dalewjedźenje běchu potom přinoški awtorow za wudaće 2018.
Njekusa so Hornjołužiska domjaca protyka z tamnymi publikacijemi?
Wosebitu wustajeńcu wo reformaciji w Choćebuzu a Delnjej Łužicy z titlom „A njedajće so wotwobroćić wot praweho puća ewangelija“ (Jan Brězan) wotewru jutře, pjatk, w Choćebuskim měšćanskim muzeju. Axel Arlt je so z muzejowym nawodu Steffenom Krestinom wo ekspoziciji rozmołwjał.
Čehodla wotewrjeće tule reformacisku wustajeńcu hakle 10. nowembra?
S. Krestin: Sprěnja bě so Martin Luther 10. nowembra narodźił. Zdruha smy z ewangelskej cyrkwju w Choćebuzu wusko hromadźe dźěłali a sej myslili, zo njeje tema reformacije z jubilejnej dekadu a ze swjedźenskimi aktami nimo. Tema dźensa dale wulku rólu hraje. Njeje tuž špatne znamjo, zo přehladku drje hišće w lěće 2017, ale tydźeń po 31. oktobrje wotewrjemy.
Kak je ekspozicija natwarjena?
S. Krestin: Zaběramy so w pjeć kapitlach ze stawiznami reformacije w Choćebuzu a Delnjej Łužicy. Při tym smy reformatoriske zakładne principy sola gratia, sola fide, solus Christus a sola scriptura takrjec jako směrnicu přewzali. W poslednim wotrězku wěnujemy so dale stawiznam přijimanja reformacije.
Je aspekt přijimanja tak wuznamny?
Frank Haubitz (njestronjan) je mjeztym dwaj tydźenjej nowy sakski statny minister za kultus. Milenka Rječcyna je so jeho za poměrom k Serbam a jich kubłanskim naležnosćam prašała.
W kotrej měrje znajeće Łužicu?
F. Haubitz: Jako wučer za geografiju ju znaju a wěm wo rjanosći a mnohotnosći krajiny. Wěm tež wo wosebitosći dwurěčnosće w regionje. Mi pak je tohorunja wědome, zo wužiwanje serbšćiny bohužel woteběra.
Što wěsće wo naležnosćach Serbow na polu kubłanja?
Prěni raz wobdźělitej so Budyskej Serbski dom a w nim Serbska kulturna informacija jutře na Budyskej nakupowanskej nocy Romantica. Cordula Ratajczakowa je so ze zamołwitej za marketing Załožby za serbski lud Hanku Budarjowej rozmołwjała.
Što je pozadk rozsuda, aktiwnišo na Romantice so wobdźělić?
H. Budarjowa: Powšitkownje chcemy składnosć wužić a na Serbow skedźbnić. Za to zajimcam durje sobotu šěroko wotewrjemy. Dźe wo to, wćipnosć wopytowarjow budźić a jim přistup k Serbskemu domej wolóžić. Chcemy ludźi, kotřiž sej to hewak snano njezwěrja, do Serbskeje kulturneje informacije wabić – w nadźiji, zo woni tež přichodnje swój puć k nam namakaja. Je to zdobom krok do tohole směra, SKI zjawnosći bóle wuwědomić. Zaměr zhromadneho projekta Załožby, Domowiny a „My – serbske młodźinske dźěło“ je wšelakory, zhromadnje pak přihotujemy projekt z wulkim zapalom.
Što wopytowarjej jutře poskićiće?
Ludowe nakładnistwo Domowina přeproša njedźelu na 23. literarnu kermušu do Chrósćic. Što ludźi na tamnišej Krawčikec žurli wočakuje, wo tym je so Cordula Ratajczakowa z lektorku Weroniku Žurowej rozmołwjała.
Lěta dołho bě literarna kermuša wječorne zarjadowanje, w minjenych lětach sće ju popołdnju z kofejpićom přewjedli, tónraz budźe to swójbne popołdnjo. Čehodla?
W. Žurowa: Inspiraciju smy hižo loni nazymu přez druhu knižnu premjeru za swójby w delanskich Nowoslicach dóstali. Lětsa mamy wospjet knihu, kotruž móžemy dźěćom runje tak kaž staršim na wjetšim zarjadowanju předstajić. Jedna so wo nowostku Moniki Gerdesoweje „Z Francom po swěće“.
Wosebitosć lětušeje literarneje kermuše budźe knižna premjera – kotra to?
Na internetnej stronje Instituta za sorabistiku Lipšćanskeje uniwersity je přistupny nowy material za wuknjacych a wučacych. Milenka Rječcyna je so z jednaćelskim direktorom instituta prof. Edwardom Wornarjom rozmołwjała.
Wo čo w poskitku dźe?
E. Wornar: Wozjewili smy słownu lisćinu z fonetiskej transkripciju jako krok k normowanju wurjekowanja. Ta ma přidźěło k prawopisnemu słownikej być.
Čehodla bě tajki poskitk trěbny?
E. Wornar: Mamy hižo mnohe lěta powšitkowny problem, zo njeje wurjekowanje normowane. To rěka, rodźeny Serb njeje wěsty, kak ma wurjekować, hdyž před publikumom steji. Rozsudźić dyrbi so to praktisce. Studentska pomoc Juliana Rječkec je tuž hižo publikowane wěcy zjała a trochu zjednotniła. Jeje dźěło bazuje tež na slědźenjach mojeho doktoranda a habilitanta Lechosława Jocza, kiž je mjeztym profesor w Pólskej.
Je lisćina słowow hižo hotowa?
Na so skedźbnił je w Němskej dotal njeznaty jědojty pawk. Insekta z mjenom Ammen-Dornfinger – ze srjedźomórskeje kónčiny – pak njetrjebamy so bojeć. Měrćin Weclich je so z dipl.-med. Gerdom Jahnyjom, kiž ma w Ralbicach lěkarsku praksu, rozmołwjał.
Měješće pacienta, kiž je k Wam přišoł, dokelž bě jeho pola nas dotal njeznata družina jědojteho pawka kusnyła. Je to nowa situacija za domjaceho lěkarja?
G. Jahny: Haj, mějach pacientku, kotraž bě kusnjenja Ammen-Dornfingera dla do praksy přišła. Wo čo so jedna, najprjedy dokładnje wědźał njejsym. Wona bě reagowała kaž na kałnjenje wosy. Měješe čerwjeny a zaćekły blak. Po dokładnym přepytowanju a naprašowanju na nuzowu centralu bě jasne, zo jedna so wo woneho pawka.
Što pacientam radźiće, hdyž so jim tajke něšto stanje?
Lětuša kubłanska konferenca Serbskeho šulskeho towarstwa, kotruž wone z podpěru Smjerdźečanskeho kubłanskeho srjedźišća LIPA přewjedźe, steji pod hesłom „To smy přeco tak činili“. Milenka Rječcyna je so z koordinatorku SŠT Marlis Młynkowej rozmołwjała.
Kak sće runje na tule temu přišli? Kubłanje je dźě prašenje stajneho wuwića.
M. Młynkowa: Zajim za tule temu su nam naše kubłarki a naši kubłarjo wosebje w zašłych dwanaće měsacach zwuraznili. Mějachmy z nimi mnohe rozmołwy. Te wuchadźachu předewšěm z přewoda coacha, to rěka trenarja a přewodźerja Stefana Andersa-Krummnackera, kotryž naše kubłanišća pjeć lět dołho posudźuje.
Što je wobsah kubłanskeho zarjadowanja?
M. Młynkowa: Nowym idejam na runinje kubłanja so zbližić haći husto měnjenje, zo je wšo to, štož je so dotal zdokonjało, tež za přichod dobre a prawe. Tola naše kubłanišća steja před wulkimi wužadanjemi.
Kotre wočakowanja móža přitomni měć?
Miłoražanej Waldemarej Locke (CDU) su wobydlerjo Trjebinskeje gmejny 24. septembra zastojnstwo wjesnjanosty dowěrili. Tak ma nětko direktnje wot brunicoweje jamy potrjecheny šik komuny w rukomaj. Wo jeho zaměrach, wobsahach a ćežišćach je Andreas Kirschke z nim rěčał.
Kotre su Waše prěnjorjadniše ćežišća?
W. Locke: Kaž sym to hižo we wólbnym boju wospjet zwuraznił, mam temy přesydlenje, infrastrukturu a skrućenje dobrych stykow k susodnym gmejnam za ćežišća swojeho dźěła. Zdobom sym přeswědčeny, zo trjebamy k zmištrowanju tychle nadawkow w gmejnje solidny fundament w formje intaktneho „my-začuća“. Tohodla su za mnje tež temy kaž spěchowanje towarstwow, zjawnje přistupne hrajkanišćo w Trjebinje kaž tež zachowanje kupjele w Miłorazu wažne nadawki, kotrež mamy zeskutkownić.
Kak wupadatej dalši puć jednanja a časowy plan, zo by so stejnišćo za přesydlenje Miłoražanow našło?