Drježdźany (dpa/SN). Sakski financny minister Georg Unland (CDU) wostanje najebać rekordny etat 2017/2018 kedźbliwy. „Njemóžemy so na to spušćeć, zo žórła statnych dochodow dale tak bohaće kužola, kaž to tuchwilu činja“, rjekny wón wčera při předstajenju naćiska za dwójny etat 2017/2018 w krajnym sejmje. W tym zwisku pokaza na brexit, na krizowe kónčiny po wšěm swěće, ale tež na pjenježnu politiku notowych bankow a na strachi na kapitalnych a imobilijowych wikach. Wšo to móhło negatiwne politiske a hospodarske wuskutki měć. Přiwšěm je Unland hladajo na aktualne połoženje dosć pozitiwny wobraz rysował. Stabilneho hospodarstwa dla ma Sakska bohate dawkowe dochody. Dyrbjeli-li so prognozy hač do lěta 2020 zwoprawdźić, móhli wo „złotym lětdźesatku“ rěčeć. Etat wopřijimuje klětu a 2018 wobaj razaj něhdźe 37 miliardow eurow. Za Załožbu za serbski lud zaplanuja 6,160 milionow eurow.
Wjace hač 400 awtow je wopak zastajeny błyskač jako přespěšne fotografował. Technikar bě błyskač při zwjazkowej dróze B 82 njedaloko delnjosakskeho Langelsheima we wokrjesu Goslar po planje přehladał. Při tym pak zaměni nastajenja za wosobowe a nakładne awta: Nětko błyskač šoferow awtow, kotřiž běchu z dowolenymi 100 km/h po puću, hižo wot 60 km/h fotografowaše. Lkw-je, kotrež smědźa tam najspěšnišo 60 km/h jěć, pak nastroj hakle wot 100 km/h měrješe. Po hodźinomaj wšak zmylk pytnychu. Wšitke fota su mjeztym zničili.
Swětowy rekord w jězdźenju z awtoskooterom staj telewizijnaj reporteraj Manuela Benus a Jan Spekker w Hamburgu nastajiłoj. Cyłkownje 26 hodźin a 41 minutow wonaj we wuskimaj jězdźidłomaj wutraštaj, najebać bolosće w nohomaj a mučnotu. Nětko stejitaj jeju mjenje w Guinnessowej knize rekordow.
Budyšin (CS/SN). W srjedźišću stajneho blida CDU wčera wječor steješe aktualna situacija šulow w Budyskim wokrjesu. Přeprošeni běchu nawoda powołanskošulskeho centruma za hospodarstwo a techniku Uwe Richter, nawoda Melanchthonoweho gymnazija Karsten Vogt, Mathias Peter ze Sakskeje kubłanskeje agentury Budyšin kaž tež zapósłancaj krajneho sejma Marko Šiman a Lothar Bienst (wobaj CDU).
Akutny problem pobrachowacych wučerjow su tak přemosćili, zo su něhdźe 45 procentow přidružnikow zasadźili. Lothar Bienst měnješe, zo móžeš z tym žiwy być, to pak njesmě so z normalitu stać. Nazhonići wučerjo na naprawje dwěluja.
Des Moines (dpa/SN). Kandidatka demokratow za zastojnstwo prezidenta USA Hillary Clinton je wobšěrny inwesticiski paket připowědźiła, dyrbjała-li wona wólby dobyć. Na wólbnobojowym zarjadowanju w Des Moinesu w staće Iowa Clinton přilubi, pjenjezy za dróhi, mosty, tunle a lětanišća nałožować. Tak chce dźesać milionow nowych dźěłowych městnow, předewšěm za srjedźnu worštu wobydlerjow, wutworić.
Ludźo so policiji spjećowali
Berlin (dpa/SN). Při zasadźenju w Berlinskej štwórći Strowotna studnja je policija znowa spjećowanje wobydlerjow nazhoniła. Spočatnje bě 23lětny spytał tomu zadźěwać, zo zastojnicy pěšku před wobchodom kontroluja. Kaž policija zdźěli, je při tym k prěnim rozestajenjam dóšło. W tym času so něhdźe 30 wosobow před wobchodom zhromadźi. Wótře protestujo spytachu někotři zapřimnyć. Najebać to móžeše policija 23lětneho nachwilnje zajeć. Hižo spočatk tydźenja měješe wona w samsnej štwórći podobne problemy, jako bě so jej 70 wosobow do puća stupiło.
Manager VW přesłyšowany
Moskwa/Kijew (dpa/K/SN). Ruski prezident Wladimir Putin je susodnej Ukrainje z napřećiwnymi naprawami za to hrozył, zo spyta wona pječa na čornomórskej połkupje Krim atentaty přewjesć. W boju přećiwo ukrainskim saboteram staj ruskaj wojakaj padnyłoj. „Po wšěm zdaću su tu ludźo, kotřiž njepytaja za pućemi k měrliwemu rozrisanju konfliktow, ale nałožuja radšo praksu terora“, Putin rjekny, přispomnjejo, „tajke něšto njemóžemy dopušćić.“ W tym zwisku pokaza wón na njedawno zwrěšćeny atentat na šefa Luganskich proruskich mocow Igora Plotnickeho. Hłowa ruskeho stata ma za to, zo po tychle podawkach nima zmysła, na přichodnym wjeršku G20 spočatk septembra w Chinje w kruhu Ruska-Němska-Francoska-Ukraina konflikt separatnje pojednać, wo čož bě Ukraina prosyła.