Prěni lětnik we Wóslinku
Wóslink. Ewangelskej wyšej šuli we Wóslinku je wotnětka přirjadowana Křesćanska zakładna šula. Zańdźenu sobotu přijachu tam prěni króć 16 dźěći do prěnjeho lětnika. Rjadowniska wučerka je Annekathrin Simon a hortowniča Mandy Altmann. Na srjedźnej šuli witachu 44 šulerjow do dweju pjateju lětnikow.
Proša wo spěchowanje
Budyšin. Spěchowanske towarstwo za podpěru wutworjenja Serbskeho sejma je próstwu wo spěchowanske srědki k zarunanju kóštow w zwisku z wólbami zapodało. Wotpowědny dokument su wčera direktorej Załožby za serbski lud Janej Budarjej přepodali, kaž ze zdźělenki inciatiwy za Serbski sejm wuchadźa. Pjenjezy trjebaja za zjawnostne dźěło.
Nowy inwestor za SolarWorld
Serbske ewangelske towarstwo přeproša přichodnu sobotu, 12. awgusta, na pućowanje a swjedźeń do Wuježka. Měrćin Weclich je so wo tym z jednym z hłownych organizatorow Matom Krygarjom rozmołwjał.
Pjatk smy wotběh 13. serbskeho swjedźenja we Wuježku w pokiwach wozjewili. Štó zarjadowanje organizuje?
M. Krygar: Hłownje je to serbske ewangelske towarstwo. My jako swójba mamy to hromadźe z přećelemi a znatymi z Bukec a wokoliny w horšći. Smy dźakowni, zo směmy pola našich susodow, na Pawlikec statoku, być.
Kak sće w lěće 2005 na mysl přišli, swjedźeń přewjesć?
M. Krygar: Do toho smy trójce ze swójbami pućowali. Ideja bě, zo so naše serbske ewangelske swójby, kotrež su po cyłej Łužicy a Němskej rozbrojene, jónu zetkaja. Zaměr bě, zo so swójby zeznaja, zo přińdu dźěći hromadźe – serbske dźěći z druhich kónčin. W lěće 2005 bě w Bukecach Serbski ewangelski cyrkwinski dźeń. Dokelž pak bě program kóžde lěto samsny, sej něšto nowe wumyslichmy. A to bě serbski swjedźeń we Wuježku.
Njejsće sej tež lětsa jenož ewangelskich Sebow, ale kaž rěka „wšitkich Serbow a dalšich zajimcow“ přeprosyli. Što z tym měniće?
Chrósćicy (SN/ap). Za dźěći bě w lětnich prózdninach tójšto poskitkow, tež někotrych serbskich institucijow. „Zajim na serbskich institucijach na kóždy pad mjez dźěćimi je. Wosebje Serbski muzej je so jim w zańdźenych lětach jara wotewrił“, praji Jadwiga Nukowa, nawodnica Ralbičanskeje pěstowarnje, kotraž je w nošerstwje Serbskeho šulskeho towarstwa. Zabawne bě dźěćace měšćanske wodźenje, hdźež móžachu dźěći na aktiwne wašnje stawizny a wosebitostki Budyšina zeznać. W bajkojtej hodźince z kostimami zhonichu wo serbskich powěsćach a bajkach, a za kreatiwnych bě dosć móžnosćow k paslenju. „Wjetšina poskitkow žněješe mjez domoródnymi a hosćimi dobry wothłós“ potwjerdźa sobudźěłaćer za zjawnostne dźěło Budyskeho Serbskeho muzeja Měrćin Brycka. Zajimowane běchu wosebje horty ze serbskimi a serbskorěčnymi dźěćimi we wokolinje Budyšina. Chróšćanski hort bě so samo na indiwiduleny termin wodźenja dojednał.
Koždy wobydler Budyskeho wokrjesa přetrjebuje 6 100 kilowattnych hodźin miliny wob lěto, wuchadźeš-li z ličby ludnosće. To je mjenje hač zwjazkowy přerězk 7 300 kilowattnych hodźin.
Budyšin (CK/SN). Wuslědk pokazuje, zo je wědomje ludźi rostło, runje tak jich disciplina, wšako začuwa kóždy wobchadźenje z milinu w swójskej móšni, kaž rozłoži to Birgit Weber, přirjadnica Budyskeho krajneho rady. Daty su z rozprawy wo milinje a parnišćowych płunach wokrjesa za lěto 2016, kotruž su dźensa w krajnoradnym zarjedźe přepodali. Po rozprawje wučinja „zelena milina“ w Budyskim wokrjesu hižo třećinu dospołneje miliny. Wona je po 61 procentach z fotowoltaikowych připrawow a po 33 procentach z wětrnikow, kaž prof. dr. Jürgen Besold z Technologijoweho a załožerskeho centruma Budyšin wuswětli.
Zhorjelc (SN/at). Wuwićowa towaršnosć Delnjošleska Hornja Łužica (ENO) prezentuje so wot tohole tydźenja z nowowuhotowanej internetnej stronu. Kaž jednaćel Sven Mimus podšmórnje, je zarjadnišćo swój wukonowy profil dale wótřił, po tym zo bě loni w měrcu wot Rychbacha do Zhorjelca přećahnyło. „To ma so tež w našim wonkownym předstajenju wotbłyšćować“, Mimus zdźěli.
Zakładny nadawk zarjadnišća wopisuje jednaćel tak: „Swěrnje zasadźe ,z wokrjesa – za wokrjes‘ podpěramy předewšěm regionale rjećazy wutworjenja hódnotow.“ K tomu słuša, zo spěchuja akterow, skutkowacych w Zhorjelskim wokrjesu a w jeho komunach.
Kaž w nowinskej zdźělence dale rěka, móže ENO z knowhowom serwisowych wobłukow klientam wulki wukonowy spektrum poskićeć. Tak zhoniš na internetnej stronje wo prócowanjach rěč pólskich a čěskich susodow nawuknyć a wo stawizničkach z pomjezneho ruma, wo serbskej rěči a kulturje na sewjernym wokrjesnym teritoriju pak njeinformuja.
Hannover (dpa/K/SN). Knježerstwoweje krizy w Delnjej Sakskej dla krajny sejm 21. awgusta rozpušća. Wo tym chcedźa zapósłancy zajutřišim, štwórtk, na wurjadnym posedźenju wuradźować. K nowowólbam ma dóńć 15. oktobra. Zawiniła je knježerstwowu krizu zapósłanča Elke Twesten, kiž bě pjatk zdźěliła, zo z frakcije Zelenych přestupi k CDU. Z tym bě čerwjeno-zelene knježerstwo ministerskeho prezidenta Stephana Weila (SPD) wjetšinu jednoho hłosa zhubiło.
Schulz pućuje po wuchodźe
Berlin (dpa/K/SN). Kandidat SPD za kanclerstwo Martin Schulz je wot dźensnišeho na štwórtym a poslednim wot- rězku swojeje lěćneje wuprawy. Po Bayerskej, Sewjerorynsko-Westfalskej a Hamburgu je wón nětko w Sakskej, Durinskej, Saksko-Anhaltskej a Braniborskej na wiziće. W Jenje wopyta wón domske, w kotrymž wjacore generacije bydla, a wobdźěli so na zahrodnym grilowanju.
Horco hišće do njedźele
Sćěna prózdnych zastawnych blešow zbudźi tuchwilu zajim ludźi w Berlinje-Kreuzbergu. Twar je projekt pólskeho bjezdomneho Petrova Chojnackeho, kiž blešu po bleši pódla swojeho spanskeho městna stapluje. Dotal je 44lětny na wšě 3 000 blešow nastajał, docpěć chce 6 000 blešow. Chojnacki tam zhromadnje z pólskim přećelom nocuje. Zajim turistow, kotřiž sćěnu jako fotomotiw wužiwaja, jeho zwjesela. Připódla zawostajeja ludźo pjenježne dary a – dalše bleše.
2,6 tonow prózdnych patronowych kartušow je norwegska policija w bydlenskim mobilu němskeho porika namakała. Prawdźepodobje pochadźeja kartuše z třělanskich halow we kónčinje Nord-Trøndelag, do kotrychž běchu so paduši minjene dny zadobyli. Policija němski porik nětko přesłyšuje. Hódnota mosazowych kartušow wučinja 5 200 eurow.