Měrnje a wjesele swjećili

póndźela, 19. awgusta 2024 spisane wot:

W Lipsku běchu zarjady a policija derje na CSD přihotowane

Lipsk (dpa/SN). Tydźeń po protestach prawicarskoekstremnych skupin na zarjadowanju Christopher Street Day (CSD) w Budyšinje su dźesaćitysacy ludźi w Lipsku wjesele a měrnje zhromadnje swjećili. Cyłkownje wobdźěli so na paradźe po informacijach policije 19 000 wosobow.

Demonstracija prawicarjow bě přizjewjena, tola njeměješe wulkeho wuskutka. Wjacorych přeńdźenjow dla je organizator demonstracije zarjadowanje zakónčił. Tež zarjadowanja přećiwo prawicarjam su měrnje wotběželi. Powšitkownje bě prawicarjam zakazane so do centruma města podać. Dohromady zwěsći policija nimale 80 přeńdźenjow a něhdźe 40 chłostajomnych njeskutkow.

Zwjazkowa policija z Pirny w socialnej syći X zdźěli, zo běchu wobdźělnicy prawicarskeho protesta hižo agresiwni do Lipska přijěli. Tohodla zarjady w centrumje města wšitke zhromadźizny w tutym konteksće zakazachu. Parada CSD pak móžeše so měrnje přewjesć.

Najnapjećiše wólby

póndźela, 19. awgusta 2024 spisane wot:
Wuslědki naprašowanjow wězo rezultaty wólbow njejsu, druhdy je překwapjenje w poslednim wokomiku. Dotal pak je trend do lětušich wólbow krajneho sejma w Sakskej dale a jasniši: Nětko liča samo z absolutnej wjetšinu mandatow za AfD plus BSW, jeli so Zeleni, SPD a Lěwica tež do parlamenta wola, štož dawno hišće wěste njeje. Hladajo na to, zo BSW namjety AfD pawšalnje njewotpokazuje, je dotalny system tworjenja politiskich rozsudow, w kotrymž ma CDU pak swójsku wjetšinu abo sej koaliciskich partnerow wupyta, wohroženy. Tak budu 8. wólby po přewróće najnapjećiše. Najpozdźišo 1. oktobra ma so sejm konstituować a hač do kónca januara 2025 ministerskeho prezidenta wolić. ­Jeli so to njeradźi, dyrbimy klětu zaso wolić. Čim sylnišej budźetej AfD a BSW, ćim njewěsćiši budźe wukónc. Je chwalobne, kak naši wučerjo na žadanjach za serbske kubłanje dźěłaja; hač změja za to spušćomnych adresatow, rozsudźa tež serbscy wolerjo. Marcel Brauman

Předewzaće podpěruje woboru

póndźela, 19. awgusta 2024 spisane wot:
Předewzaće Sachsenenergie podpěruje dale zaměrnje wohnjowu woboru. Hižo wot lěta 2009 zawod mobilnu zwučowansku připrawu k dispoziciji staja. Hač do jutřišeho je připrawa hišće na stejnišću wohnjoweje wobory Zhorjelc-Weinhübel přistupna. Mobilna zwučowanska připrawa z mjenom „Fire Dragon“, je podobna něhdźe 40 kwadratnych metrow wulkemu bydlenju. Tam hodźi so z pomocu tryskow woheń zapalić. Wohnjowi wobornicy móža při hač do 600 stopjenjach celsiusa ­trenować. W připrawje wšelake scenarije zwučuja. Komunalni politikarjo kaž krajny rada Zhorjelskeho wokrjesa dr. Stephan Meyer (CDU, 1. wotlěwa) su sej modernu připrawu tele dny wobhladali. Foto: Zhorjelski krajnoradny zarjad/ Kevin Schlei

Přebytk dlěje traje

póndźela, 19. awgusta 2024 spisane wot:

Washington (dpa/SN). Něhdźe tydźeń dyrbješe zasadźenje astronawtki Sun Williams a jeje kolegi Barryja Wilmora na swětnišćowej staciji ISS trać, mjeztym pak su to hižo tři měsacy. Swětnišćowa łódź z mjenom „starliner“, z kotrejž staj na ISS přilećałoj, ma techniske problemy. NASA dyrbi tuž rozsudźić, kak nětko dale postupuja. Hač do kónca měsaca dyrbja wujasnić, kak měłoj astronawtka a astronawt zaso přizemić.

Fachowcy wo dwěmaj móžnosćomaj diskutuja. Tak móhli so ze „starlinerom“ nawróćić, štož pak je wulke riziko. Techniske problemy měli spytać rozrisać. Abo wonaj čakataj na lět z „Dragon“ klětu we februaru. Za to pak trjebataj hišće woblekaj. Jeju čas na ISS móhł so tuž na wosom měsacow podlěšić.

To a tamne (19.08.24)

póndźela, 19. awgusta 2024 spisane wot:

Derje schował je so třilětny hólčec w Ne­ckarsulmje pola Heilbronna. Staršej za nim pytaštaj, ale jeho njenańdźeštaj. Tuž běštaj přeswědčenaj, zo je so hólc z domu zhubił a staj na policiju zazwoniłoj. Podarmo zastojnicy wokoło domu za nim pytachu a tuž hišće raz dokładnje bydlenje přepytachu. Kaž so wukopa, je so třilětny w kamorje schował a měješe wulke wjeselo na chowance. Staršej a hólc z konsekwencami ze stron policije ličić njetrjebaja.

Z wopicoweje hory Salem ćeknjene młodźatko je kedźbnosć w regionje Bodamskeho jězora wubudźiło. Po jednej nocy w swobodźe su policisća wopicu skónčnje na jabłučinje blisko stanowanišća popadnyli. Kaž policija sobotu zdźěli, bě wone po wulěće chětro mučne.

Ministerstwaza jedne blido!

pjatk, 16. awgusta 2024 spisane wot:
Drježdźany (SN/MiR). Sakska SPD je dźensa na nowinarsku rozmołwu wo temje přeprosyła, kotraž komunalnych politikarjow zaběra. Je to połoženje wohroženja w tutym zastojnstwje skutkowacych. Načolna kandidatka SPD a sakska statna ministerka za socialne a towaršnostnu zhromadnosć Petra Köpping wu­zběhowaše, zo je trjeba, dźe-li wo tule temu, „wšitke ministerstwa za jedne blido dóstać“. Wona je mjeztym dlěje hač dwě lěće w rozmołwje z wjesnjanostami a měšćanostami, kotrež su wohroženja dla swoje zastojnstwo złožili abo kotřiž čuja so tajkeho dla w swojej dźěławosći wobmjezowani. W běhu zarjadowanja připowědźi Němčanski wjesny předstejićer ­Eugen Diesterheft, zo chce so přichodny tydźeń na konstituowacym posedźenju wjesneje rady tohole čestnohamtskeho dźěła wzdać. Na zeńdźenju, kotrež bě wulki zjawny zajim zbudźił, rozprawjachu Běłowodźanski wyši měšćanosta Torsten Pötzsch, měšćanostka Połčnicy Barbara Lüke, něhdyša wjesnjanostka Arnsdorfa Martina Angermann a něhdyši wjesnjanosta Njebjelčic Tomaš Čornak wo swojich nazhonjenjach.

Wokrjes Serbam swěru poboku

pjatk, 16. awgusta 2024 spisane wot:

Dešno (SWN/mb). Prěni raz staj so nowy krajny rada wokrjesa Dubja-Błóta (LDS) Sven Herzberger a předsyda Domowiny Dawid Statnik na dźěłowu rozmołwu zetkałoj. Na rozmołwje w domizniskim muzeju w Dešnje su so tež jednaćel Domo­winy Marcus Końcaŕ, regionalna rěčnica Heike Apeltowa, nawoda Rěčneho centruma WITAJ (RCW) w Choćebuzu, Bernd ­Melcher, koordinator młodźinskeho dźěła Domowiny w Delnjej Łužicy, ­Tobias Unger, čłon zwjazkoweho předsydstwa a nawoda projekta Zorja Maksimilian Hasacki, předsydka braniborskeje rady za serbske naležnosće Katrin Šwjelina a šefina Šule za delnjoserbsku rěč a kulturu Uta Henčelowa wobdźělili. Krajnej radźe po­boku bě społnomócnjena za serbske naležnosće wokrjesa Sabrina Kušcyna.

W rozmołwje su wosebje žiwu dwu­rěčnosć, pěstowanje serbskich nałožkow a podpěru wokrjesa LDS za woboje roz­jimali. Nawjazujo na dwurěčne pomjenowanje 80 busowych zastanišćow skedźbni Herzberg, zo njeje jenož serbski lud, ale tež komunalna politika za to zamołwita, serbšćinu zdźeržeć. Předsyda Domowiny bě na rozmołwu přeprosył.

Druhi raz žona na čole

pjatk, 16. awgusta 2024 spisane wot:

Bangkok (dpa/SN). Druhi raz w swojich stawiznach změje Thailandska žonu jako nawodnicu knježerstwa: Hakle 37lětna Paetongtarn Shinawatra, předsydka knježerstwoweje strony Pheu Tahi a dźědźićelka wulce bohateje dynastije, bu dźensa na ministersku prezidentku wuzwolena. Wona je najmłódša ministerska prezidentka kralestwa na juhowuchodźe Azije wšěch časow. Hakle před dwěmaj dnjomaj bě wustawowe sudnistwo ně­hdyšeho ministerskeho prezidenta wotsadźiło.

Loni mjenje CO2 emisije

Stuttgart (dpa/SN). Analyza je wuličiła, zo su předewzaća DAX swoje emisije škódnych klimowych płunow loni znižili. Přirunujo z 2022 spadnychu direktne emisije wot 218 na 189 milionow tonow CO2, a tak wo někak 14 procentow. Přepytowanske a poradźowanske přede­wzaće EY bě za to rozprawy wo wudźer­žliwosći 40 zawodow analyzowało. W tutych dokumentuja swoje prócowanja wo neutralitu klimy.

BSW do knježerstwow?

Kóžde druhe lěto přeměnja so hłowne torhošćo Belgiskeje stolicy Brüssel na wulki wobraz z kwětkow. Wčera hižo započinachu njeličomni dobrowólni w Belgiskej plahowane begonije do wobraza w stilu Art Nouveau zestajeć. Tysacy ludźo wobhladaja sej wobraz přichodne dny. Foto: pa/AP/Virginia Mayo

Bilz přećiwo AfD

pjatk, 16. awgusta 2024 spisane wot:
Drježdźany (dpa/SN). Krajny biskop ewangelskeje cyrkwje w Sakskej Tobias Bilz starosća so hladajo na wulke přihłosowanje AfD. „Podźěl wolerkow a wolerjow, kotřiž so za AfD a druhe prawicarsko-ekstremne strony rozsudźeja, je přičina starosće a přemyslowanja“, praji Bilz dźensa w portalu Freie Presse. Krajny biskop zakitowaše nimo toho, zo běchu so w ramiku zarjadowanjow ewangelskeje akademije do wólbow jenož z kandidatami CDU, SPD, FDP a Zelenych skontak­towali. Wón bě so k tomu rozsudźił, rozmołwy z politiskej srjedźiznu w demokratiskim spektrumje stronow wjesć. „Dokelž so w zjawnosći rady ekstremne pozicije diskutuja, zhubi so na realiće orientowane dźěło stronow spěšnje do pozadka“, wón doda a praji dale: „Nimam za prawje ekstremistiske strony normalizować.“

Chróšćan Šulerjo

nowostki LND