Krajny sejmw nowej konstelaciji

srjeda, 27. septembera 2017 spisane wot:
Drježdźany (dpa/SN). Sakski krajny sejm chce so dźensa w swojej aktualnej hodźinje z temu zhromadnosć Europskeje unije hladajo na wšelakorosć žiwjenskich naćiskow zaběrać. Dale steja wjacore naćiski zakonjow a próstwow frakcijow na dnjowym porjedźe. Předewšěm póńdźe tu wo stop wupokazanja ćěkancow do Afghanistana, wo dźerženje wowcow a zawěsćenski škit přećiwo elementarnym škodam. Prěni raz schadźuje so Sakski krajny sejm w swojej nowej konstelaciji. Hač na frakcije CDU, Lěwicy, SPD, AfD a Zelenych budu Frauke Petry, Kirsten Muster a Uwe Wurlitzer jako bjezfrakciscy zapósłancy w sejmje skutkować. Tući třo politikarjo běchu wčera kursa swojeje strony dla frakciju AfD wopušćili.

Žadaja sej wotstup

srjeda, 27. septembera 2017 spisane wot:
Mnichow (dpa/SN). Po rozmołwach předsydstwa z Berlinskej krajnej skupinu chce so šef CSU Horst Seehofer dźensa tež z bayerskej krajnej frakciju wo špatnym wuslědku strony při wólbach zwjazkowej sejma rozestajeć. Hižo do schadźowanja žadachu sej wjacori čłonojo frakcije, zo měł Seehofer wotstupić a financny minister Markus Söder předsydstwo CSU přewzać. Seehofer pak je wotstup wjacekróć wotpokazał, skedźbnjejo na stronski zjězd w nowembru, hdźež měli wo personaliji diskutować. Tam chcedźa nowe předsydstwo wolić a tam je tež prawe městno za debaty tohole razu, Horst Seehofer wčera w Berlinje rjekny. CSU je při wólbach 38,8 procentow hłosow ludźi dóstała, štož wotpowěduje minusej dźesać dypkow.

Pozitiwny signal

srjeda, 27. septembera 2017 spisane wot:
Berlin (dpa/SN). Wottwar dźěłowych městnow pola kanadiskeho koncerna Bombardier Transportation ma, kaž předwidźane, bjez zawodnych přičin wotběžeć. Na to su so dźěłodawar a dźěłopřijimarjo w zawodnym zrěčenju dojednali, kaž dźěłarnistwo IG metal zdźěli. Dorozumili su so nětko tež na přichodne nadawki němskich stejnišćow. Sakski hospodarski minister Martin Dulig (SPD) ma to za pozitiwny signal so­budźěła­ćerjam. Specializaciju stejnišćow w Budyšinje a Zhorjelcu ma wón za spomóžnu. Přiwšěm měło so połoženje nowych nadawkow pola Bombardier po­lěpšić. „Při tym ma tež Němska železnica zamołwitosć, sadźeć hladajo na skazanje noweje železniskeje techniki na wudźěłki stej­nišćow z domizny“, Dulig podšmórny.

Sakska změje wjac zapósłancow

srjeda, 27. septembera 2017 spisane wot:
Kamjenc (dpa/SN). Sakska změje přichodnje 38 zapósłancow w zwjazkowym sejmje, štyri wjac hač dotal. Wjetšina z nich su zapósłancy CDU, kotřiž zawěsćichu sej dwanaće z móžnych 16 direktnych mandatow. Ze 36,7 procentami je zwjazkowy nutřkowny minister Thomas de Maizière swoje městno w Berlinje zakitował. Generalny sekretar CDU Michael Kretschmer porno tomu je swój mandat na AfD zhubił. Politikar CDU Klaus Brähmig­ ma samsny dóńt. AfD změje přichodnje jědnaće zapósłancow w Berlinje, Lěwica šěsć a SPD štyrjoch město dotal­ sydom. Mjez nimi je Thomas Jurk. Dale budu sakscy Zeleni a FDP po dwěmaj zapósłancomaj w nowym zwjazkowym sejmje zastupjeni.

To a tamne (27.09.17)

srjeda, 27. septembera 2017 spisane wot:

Po wšěm zdaću ćělnje zbrašeny jaty je zastojnikam w Sewjernej Šwabskej twochnył. 45lětneho, kiž sedźeše w Kaisheimskim jastwje, běchu bolosćow w chribjeće dla do kliniki dowjezli. Kaž rěkaše, móžeše so muž chorosće dla jeno ćežko hibać. Tak dowjezechu jateho ze stólčkom do chorownje. Pacienta wobstražować tuž trjeba njebě, měnješe policija. Kaž dźiw pak je so muž „spontanje wustrowił“­, tak zo móžeše ćeknyć.

Formulacija ignorancy „Pissed“ Donalda Trumpa je znateho kanadiskeho wu­měłca Cassilsa k njewšědnej twórbje pozbudźiła.­ Něhdźe poł lěta je wón swójski urin hromadźił, a to na wšě 750 litrow. Rezultat móža sej wopytowarjo­ nětko w New-Yorkskej ga­leriji wobhladać, hdźež je přewidny tank z urinom wustajeny. Před smjerdom su bohudźak přelutowani, dokelž ma zběrnik wěko.

Tilich za změnu kursa

wutora, 26. septembera 2017 spisane wot:

Berlin (dpa/SN). Sakski ministerski prezident Stanisław Tilich (CDU) liči hladajo na wulke straty wólbnych hłosow za swoju stronu ze změnu kursa w swobodnym staće. Tilich z toho wuchadźa, zo njemóžemy „dale tak“ dźěłać, ale swójska politika budźe znowa wusměrjena. CDU je w Sakskej nastupajo druhi hłós wolerjow jenož druhe městno za AfD docpěła. „Hospodarstwo so derje wuwiwa, po wšěm zdaću pak ludźi něšto druhe zaběra. A to njejstej jenož temje ćěkancy abo šula“, praji wón w dźensnišim wudaću Sächsische Zeitung.

Gauland: Ćežki spočatk AfD

Berlin (dpa/SN). Načolny kandidat AfD Alexander Gauland nadźija so po wotprajenju zwjazkoweje rěčnicy strony Frauke Petry, zo so jej dalši woleni kandidaća njepřizamknu. To je ćežki spočatk AfD w zwjazkowym sejmje. Dźensa so nowa frakcija strony prěni raz schadźuje. Hakle potom móže Gauland posudźować, hač ma Frauke Petry w stronje dalšich podpěrarjow. Překwapjacy bě za njeho wčerawši rozsud Petry, zo njebudźe frakciji AfD w zwjazkowym sejmje přisłušeć.

Za njewotwisnosć hłosowali

Za samsne žiwjenske wuměnjenja

wutora, 26. septembera 2017 spisane wot:

Trjebin (SN). Přirada wuwićoweho koncepta za gmejny Trjebin, Slepo a Dźěwin pod wuměnjenjom dołhodobneho brunicoweho hórnistwa je so tele dny na swoje 37. posedźenje w Trjebinje zešła. Ćežišćo wuradźowanja bě přesydlenje Miłoraza a tamne infrastrukturne předewzaća. Zaměr je, we wšěch wjesnych dźělach samsne žiwjenske wuměnjenja njewotwisnje wot mjeztym redukowanych přesydlenjow wutworić, kaž regionalny planowanski zwjazk Hornja Łužica-Delnja Šleska zdźěla.

Přirada diskutowaše wo tuchwilnym stawje noweho stejnišća za Miłoraz. Nimo indiwiduelnych móžnosćow móža potrjecheni mjez alternatiwami w Trjebinje abo Slepom wolić. Při tym je wažne, zo so Miłoraženjo po móžnosći zhromadnje přesydla. Runje tak rěčachu wo přichodnym wuwiću sydlišća.

Wuslědk za region dramatiski

wutora, 26. septembera 2017 spisane wot:

Reakcija po wólbach: Łužica njeje w Berlinje hižo skutkownje zastupjena

Budyšin (SN/BŠe). „Wólbny wuslědk Lěwicy njespokoja“, praji kandidatka strony za wólby zwjazkoweho sejma Caren Lay, kotraž budźe znowa w opoziciji zwjazkoweho sejma skutkować. „Po wšej Sakskej, wosebje na wuchodźe swobodneho stata smy wjele hłosow zhubili. Zo je direktny kandidat AfD Karsten Hilse w Budyskim wólbnym wokrjesu wjetšinu hłosow wolerjow dóstał a jeho prawicarskopopulistiska strona hladajo na druhi hłós prědku leži, je dramatiske. Přesadźiła je so strona, kotraž nima žane rozrisanja za realne socialne problemy.“ Caren Lay je sej wěsta, zo so AfD zaso wotkuzła.

Rženje dale dźe

wutora, 26. septembera 2017 spisane wot:
Předsydka AfD Frauke Petry je so wčera rano, něhdźe dwanaće hodźin po wozjewjenju wólbnych wuslědkow za přichodny Němski zwjazkowy sejm wo dalše rženje w Berlinje postarała. Na nowinarskej konferency wona zdźěli, zo nochce frakciji swojeje strony w zwjazkowym sejmje hižo přisłušeć. Chce nowy konserwatiwny spočatk.­ Jeje krok je konsekwenca dale a napjećišeje rozkory z načolnymaj kandidatomaj strony Alice Weidel a Alexanderom Gaulandom. Woli Petry nowy puć – a to runje dźeń po wólbach? Jeje rozsud wšak pokazuje na njedorozumjenja, wulke rozestajenja a njepřezjednosć w stronje. Pačena AfD je so tuž nětko hižo wo prěni eklat postarała. Mjeztym zo tamne strony jednotu demonstruja, ma AfD hižo wulki problem. Hač drje so dalši woleni kandidaća wot frakcije wotwobroća a so Petry přizamknu? Politiske rženje w Ber­linje drje budźe nas hišće chwilku zaběrać. Bianka Šeferowa

To a tamne (26.09.17)

wutora, 26. septembera 2017 spisane wot:

Oranžowe awto z morcheju zaměnił bě wóslik w hessenskim městačku Schlitz. Gießenska ciwilna komora ma nětko rozsudźić, hač dyrbi mějićel skoćeća 5 000 eurow škody na blisko pastwy parkowacym awće zapłaćić. Dwójce bě wóslik do njeho kusnył. Policija trochowaše škodu samo na 30 000 eurow. Naddimensionalnu „morchej“ zwuporjedźeć pak potom tola tak drohe njebě.

Plěsniwa pomazka je wulkozasadźenje policije w badensko-württembergskim Mutlangenje wuskutkowała. Muž bě tyzku z pomazku na swojej zahrodźe našoł. Jako ju wočini, rozpřestrěwaše so mróčel kura. Bórze na to koža muža spodźiwnje reagowaše, a wón alarmowaše policiju a wuchowansku słužbu. 54 muži z dychanskim škitom přijědźe tuž na pomoc. Fachowcy pak jenož plěsniwu pomazku jako winika wuslědźichu.

Chróšćan Šulerjo

nowostki LND