W Čornochołmčanskim Krabatowym młynje su wčera wječor dźěći wot šěsć lět­ po puću byli, ručež započa so ćmič­kać. Zarjadowanje pod hesłom „Wodźenje ze swjatojanskej mušku“ běše­ premjera.

Čorny Chołmc (SN/MiR). Ideju za poskitk wječorneho pućowanja wuwiła je zamołwita za dźěło z dźěćimi a młodźinu we wobłuku kulturne dźěło w Kra­batowym młynje Magdalena Schaffer. „Mamy hižo dlěje poskitk za dorosćenych, kotřiž změja zaso wot nazymy składnosć, sej po wječorach młyn a ležownosć wotkryć. Po miłych lětnich wječorach pak nětko dźěći a jich swójbnych sem wabimy.“ Poskitk za wopytowarjow wot šěsć lět bě spěšnje wuknihowany. Zajim­ bě samo tak wulki, zo dyrbjachu někotrym wotprajić. Jich pak přeprosy „Maggie“, kaž Magdalenje rěkaja, na přidatne wodźenje přichodnu wutoru. Potom změja jenož hišće jedne dalše za čas lětnich prózdnin, a to 25. awgusta.

Poetryslam pod hołym njebjom

Montag, 27. Juli 2020 geschrieben von:

Budyšin bě minjeny pjatk zakónčacy wjeršk tury Poetryslam po wuchodnej Sakskej. Po Žitawje a Zhorjelcu čitachu młodźi basnicy, kotřiž běchu samo z Wuchodneje Friziske­je přijěli, pod hołym njebjom při Kamjentnym domje. Publikum wupikny sej z kóždeho maksimalnje šěsć mjeńšin trajaceho přinoška tři słowa, z kotrychž chce moderatorka Jessy James LaFleur (nalěwo) bórze nowy tekst tworić. Wona turuje jako wuměłča „Spoken Word“ po poł swěće. Připosłucharjow wosebje zahorił bě Nicki Jakob­ z Lipska, kiž prěni raz na jewišću steješe. Po słowach moderatorki so hišće přema­ło ludźi z wuchodneje Němskeje na Poetryslam zwaži. Foto: Camen Schumann

Namołwa filmowcam

Freitag, 24. Juli 2020 geschrieben von:

Choćebuz (SN/CoR). Filmowcy z Delnjeje a Hornjeje Łužicy su namołwjeni, swoje krótkofilmy za 18. łužisku filmowu přehladku hač do 31. oktobra zapodać. Wubě­dźowanje je tradicionalny zazběh Choćebuskeho filmoweho festiwala wot 3. do 8. nowembra. Dowolene su produkcije kóždeho žanra, kotrež njetraja dlěje hač 20 mjeńšin a njejsu w profesionalnym konteksće nastali.

Tři myta wobdźělnikam kiwaja. Hłowne myto 1 500 eurow spěchuje firma APEX imobilije. Z 1 000 eurami dotěro­­wane wosebite myto přewostaji Załožba za serbski lud filmej, kotryž so wob­saho­wje ze Serbami abo z dwurěčnosću we Łužicy zaběra. Třeće myto spožči publikum na wječornym zarjadowanju we wobłuku ­festiwala. Je to dobropis za Choćebuski nakupowanski center SpreeGalerie.

Loni běchu sej Luisa Nawkec a Sofija Cyžec z krótkofilmom „Smy“ hłowne my­to Łužiskeje filmoweje přehladki a Hella Stoletzki wosebite myto serbskeje za­łožby z paskom „Źiwa žeńska“ zawěsćili. Za lětuše wubědźowanje móža so zajimcy internetnje pod adresu www.filmfestivalcottbus.de/fs přizjewić.

Budyšin (SN/bn). Spočatk toho tydźenja zahajena lětnja akademija Budyskeho wuměłstwoweho towarstwa so pomału nachila. Dohromady 43 wobdźělnikow je so­ w cyłkownje štyri kursach spartam molerstwo, rězbarstwo, rysowanje a fresko wěnowało. Tam zhotowjene wu­dźěłki předstaja woni jutře wot 14 hodź. w ruinje Budyskeje mnišeje cyrkwje swj. Marje, bywšeje swjatnicy rjadu fran­ci­skanow sprjewineho města njedaloko Hrodu, hdźež běchu so kursanća takrjec pod hołym njebjom w rjemjesle wukmanili. Prezentaciju wobrubitej hudźbnej skupinje Sono Aeternam z njewšědnej mjezynarodnej kombinaciju digeridoowa a perkusije kaž tež Still movin‘, smyčkoweho-spěwneho duwa komilitonow Drježdźanskeje wysokeje hudźbneje šule Carl Maria von Weber.

Mikławš Kostorž

Freitag, 24. Juli 2020 geschrieben von:

Wjelelětny sobudźěłaćer Domu za serbske ludowe wuměłstwo Mikławš ­Kostorž zemrě 17. julija 1995. Narodźił bě so 29. oktobra 1931 serbskej swójbje w Kulowje. Po wutworjenju Serbskeho ­ludoweho ansambla započa wón 1952 tam jako rejwar. W lěće 1964 bu Kostorž w DSLW jako zamołwity za lu­dowe rejwanske skupiny přistajeny, a wosta to hač krótko do smjerće. Hižo 1964 bě Smjerdźečansku rejwansku skupinu załožił a je ju w běhu štwórć lětstotka jako wuměłski nawoda k wulkim wuspěcham wjedł. Za Smjerdźečanow je mjez druhim choreografiju wo stajenju a mjetanju meje stworił. 22 lět bě wón zastu­powacy nawoda Domu za serbske ludowe wuměłstwo, dwójce samo jeho komisariski načolnik. Powołansce bě za mnohe dalše rejwanske cyłki kaž za te Slepjanskeho a Wudworskeho ansambla kaž tež Choćebuskeho Pósta a za Komorowsku a Žylowsku rejwansku skupinu ­sobu za­mołwity. Za nje je wjace hač sto cho­reografijow stworił. Rejwanske po­skitki na sydom Festiwalach serbskeje kultury w Budyšinje běžachu tohorunja pod re­žiju Mikławša Kostorža.

Manfred Laduš

Za prawa Serbow demonstrowali

Freitag, 24. Juli 2020 geschrieben von:

Po skónčenju Druheje swětoweje wójny běchu we wjacorych čěskich městach manifestacije pod hesłom „za swobodu Łužicy a sprawne hranicy“. Najwjetše tajke zarjadowanje bě w Praze wutoru, 24. julija 1945. W rozhłosu a nowinach z lětakami namołwjachu wobdźělić so na manifestaciji „wšeho Praskeho ludu“. Zarjadowarjo běchu Towarstwo přećelow Serbow, Słowjanski wuběrk w Čěskosłowakskej a Łužiskoserbski narodny wuběrk. Serbski wuběrk běchu hakle 9. meje załožili a přemjenowachu jón pozdźišo na Łužiskoserbsku narodnu radu. Jeje předsyda bě farar Jan Cyž.

Wuměłstwo a wjace

Freitag, 24. Juli 2020 geschrieben von:

Budyšin (SN/CoR/bn). Po poł lěta trajacej přechodnej fazy wuńdźe z dźensnišim wudaćom zaso prawidłownje kulturna přiłoha Serbskich Nowin, a to pod nowym titulom „Wuměłstwo a wjace“.

Jako tehdyši kulturny šef Noweje doby bě Alfons Wićaz w lěće 1978 ideju za wosebitu přiłohu zrodźił. Wot lěta 1979 bě wona pod hesłom „Wuměłstwo a lite­ratura“ prawidłownje jónu wob měsac wušła a Wićaz je ju z podpěru tehdyšeho šef­redaktora Siegharda Kozela tež mnohe lěta na starosći měł. Wot lěta 1997 rěkaše „Kultura & wuměłstwo“. Tež po tym, zo je so Wićaz 2010 jako zastupowacy šefre­daktor SN na wuměnk podał, bě mi­nje­ne dźesać lět hač do lońšeho decembra dale za přiłohu zamołwity.

Po koncepće klasiskeho fejetona chce přiłoha tež přichodnje pod nowym hes­łom zajimawy dohlad do – nic jenož – serbskeho kulturneho swěta a jeho akterow podać, a to w zamołwitosći kulturneje redakcije SN a z přećelnej podpěru bywšeje jednaćelki LND Marki Maćijo­weje. Njech wot njeje wuzwoleny literarny amuse gueule čitarstwu prawy apetit na intelektualny meni zbudźi.

Wšitkim na wužitk

Donnerstag, 23. Juli 2020 geschrieben von:
Druhdy so dźiwaš, hdźe wšudźe na swěće sej ludźo swoje serbske korjenje wotkrywaja. Na tamnym boku móhł rjec, zo by to – (hišće) njeeksistowaca – statistika jako prawidłownje jewjacy so fenomen kwalifikowała. Kak husto z toho tež wužitk za serbsku towaršnosć abo dalewuwiće serbskeje kultury nastawa, by přidatne zajimawe prašenje było. W konkretnym padźe slědźi britiska stawiznarka serbskeho pochada wo wužiwanju Serbskeje centralneje biblioteki. Po informaciji Serbskeho instituta w Budyšinje je to prěni raz, zo so něchtó z tajkej specifiskej tematiku rozestaja: Štó su wužiwarjo biblioteki? Kak stari a zwotkel su, a za čo so zajimuja? Wotpowěduja digitalizaty jich wočakowanjam? Kak hódnoća wužiwarjo poskitk knihownje a što ma so z jich wida polěpšić? Tajke a hinaše prašenja jewja so w naprašniku slědźerki. Wuslědki njemóža jenož jej tyć, ale tež bibliotece a jeje wužiwarjam. Cordula Ratajczakowa

Handrij Nyča

Donnerstag, 23. Juli 2020 geschrieben von:
18. julija 1795 zemrě wědomostnik a sakski kurwjerchowski dwórski radźićel prof. Handrij Nyča na swojim knježim dworje w Mengelsdorfje pola Rychbacha. Narodźił bě so 17. nowembra 1731 w domje nad Sprjewju pod Budyskim hrodom Ortenburg na kromje Židowa chudymaj serbskimaj staršimaj. Wuchodźiwši Delnjowujězdźanski wustaw zemjana von Gersdorfa a Budyski gymnazij studowaše wón prawnistwo w Lipsku a Wittenbergu. Přisłušeše Lipšćanskemu Serbskemu prědarskemu towarstwu. Pućowaše do Kopenhagena a do Moskwy, hdźež je na uniwersiće lěto jako profesor filozofije wuwučował. Přebywaše we Wienje a w Genfje, hdźež tohorunja akademisce wučerješe, kaž tež w Oxfordźe a Cambridgeu. Zaso w Moskwje woženi so z dźowku ruskeho hrabje Saltykowa, tajneho radźićela carja a senatora. Nyča bě mystikar a swobodny murjer. 1780 wróći so do Hornjeje Łužicy na swój kupjeny knježi dwór. Podpěrował je młodych serbskich intelektualnych, mjez druhim teologu a basnika Handrija Rušku, spěsnjerja kwasneje pěsnje „Wójna a mandźelstwo“.

W Ludwigsburgu nahrawaja

Mittwoch, 22. Juli 2020 geschrieben von:
W Ludwigsburgskim studiju Bauer nahrawa Ron Meisterin (srj.) tuchwilu serbsku hudźbu za wiolinu a klawěr za CD, kotruž Załožba za serbski lud spěchuje. W srjedźišću steji wiolina jako solowy instrument. Edicija wopřijima w prěnim rjedźe hudźbne kruchi, kotrež su hižo nimale zabyte. Mjez nimi su kompozicije Jurja ­Winarja, Bjarnata Krawca a Jana Rawpa, dołho w NSLDź skutkowaceho komponista Huga Raithela kaž tež načasneju komponistow Ulricha Pogody a Jana Thiemanna. Wot wiolonistki Anett Baumann (nal.) a pianistki Liany Bertók (napr.) nahrawany zynkonošak chce nakładnistwo ENA hač do kónca lěta wozjewić. Foto: Johannes Kellig

Chróšćan Šulerjo

Neuheiten LND