Stadion Heinza Steyera w Drježdźanach su dźensa po wobšěrnym ponowjenju znowa wotewrěli. Hrajnišću njedaloko Łobja su za 54 milionow eurow modernizowali. Nětko maja tam rumnosće za tesakowanje a dalše sportowe družiny. Tribuna ma 10 440 městnow a hodźi so za 15 000 wopytowarjow rozšěrić. Wčera wječor prezentowachu stadion barbnje. Foto: Jürgen Männel

Lětadło po puću do Afghanistana

Freitag, 30. August 2024 geschrieben von:
Lipsk/Berlin (dpa/SN). Prěni króć po přewzaću mocy talibanow před třomi lětami je Němska dźensa rano afghaniskich staćanow do jich domizny wotsunyła. Tole je rěčnik knježerstwa Steffen Hebestreit zdźělił. „Jedna so wo afghaniskich staćanow, w kóždym padźe zasudźenych skućićelow bjez prawa na přebywanje w Němskej a z kraja wupokazanych.“ Kaž sakske nutřkowne ministerstwo zdźěli, je lětadło dźensa rano na lětanišću Halle/Lipsk wotlećało. W Boeing 787 sedźi 28 afghaniskich skućićelow, kotrychž su z wjacorych zwjazkowych krajow do Lipska přiwjezli, mjez druhim ze Sakskeje, ministerstwo zdźěli. Němska nima k ta­libanam žane diplomatiske styki. Na­jebać to su wotsunjenje muži přez kontakty k mócnarjam w Kabulu zmóžnili.

Harris za politiski nowozapočatk

Freitag, 30. August 2024 geschrieben von:

Washington (dpa/SN). W swojej prěnjej telewizijnej rozmołwje po wuzwolenju za prezidentsku kandidatku demokratow USA je so Kamala Harris za politiski nowozapočatk wuprajiła. „Ameriski lud zasłuži sej nowy puć do přichoda a kónc minjeneho lětstotka“, rjekny wiceprezidentka sćelakej CNN.

Interview běchu z wulkej napjatosću wočakowali, wšako je wustupowanje w medijach za politikarjow USA rozsudne. Po měnjenju wobkedźbowarjow je Harris pruwowanje dosć derje wobstała. W někotrych dypkach pak je 59lětna składnosć skomdźiła, so wot swojeho kontrahenta Donalda Trumpa wotmjezować. Tón reagowaše na swojej internetnej platformje z wulkimi pismikami: „Wostudłe“.

W rozmołwje dyrbješe Harris mjez druhim rozkłasć, čehodla je swoje měnjenje w někotrych wobłukach zasadnje změniła. Tak bě so wona stajnje přećiwo wudobywanju zemskeho płuna z pomocu metody frackinga wuprajiła, nětko pak tole wita. Tež migraciju nastupajo rěči wona dźensa hinak.

To a tamne (30.08.24)

Freitag, 30. August 2024 geschrieben von:
Wosrjedź wolijoweje rafinerije namakanu bombu z časa Druheje swětoweje wójny w čěskim Litvinovje dyrbja na městnje rozbuchnyć. Tole móže so naj­zašo dźensa wječor stać, čěska policija zdźěli. Znješkódnjenje njeje móžne, dokelž ma 250 kilogramow ćežka bomba chemiski zapalak. Mjeztym su połdra kilometrow šěroke wěstotne pasmo wo­koło bomby zarjadowali a zawod ze 600 sobudźěłaćerjemi ewakuowali.

Štóž njewoli, woli wopačneho

Donnerstag, 29. August 2024 geschrieben von:

Serbskim młodostnym je samozrozumliwe, swój hłós wotedać

Budyšin (SN/MG/lmc). Hdyž wothłosuje při simulowanych wólbach sakskeho kruha za dźěći a młodźinu w Budyskim wokrjesu 57 procentow młodostnych za AfD, potom je to sylne znamjo. Namaj bě wone nastork so mjez serbskimi młodostnymi naprašować, hač póńdu woni wolić, a što jich při tym zaběra. Napadnje, zo sej nichtó njezwěri, swoje politiske měnjenje zjawnje zastupować. Druhdy maja samo strach, naprašowanje w kruhu sobušulerjow dale sposrědkować, wšako je situacija politiskeje polarizacije dla hižo dosć napjata.

Budyšin (SN/MiR). Prěnje wuslědki ewaluacije kampanje „Sorbisch? Na klar.“ su so wozjewili. Sakske statne ministerstwo za wědomosć, kulturu a turizm (SMWK) zdźěli, zo ludźo hódnotu serbskeje rěče a kultury kaž tež wužiwanje serbšćiny w zjawnosći w Hornjej Łužicy bóle připóznawaja. W cyłku je 1 796 wosobow w Hornjej Łužicy resp. w serbskim sydlenskim rumje kaž tež we wokolnych gmejnach Budyskeho a Zhorjelskeho wokrjesa na naprašowanje wo serbšćinje a imagowej kampanje „Sorbisch? Na klar.“ wotmołwiło. 41 procentow naprašowanych w serbskim sydlenskim rumje a 28 procentow z wokolnych gmejnow měješe lětsa za pozitiwne, rěči-li so w jich přitomnosći serbsce. Při prěnim naprašowanju 2023 bě to hišće 37 resp. 25 proc.

Nawoda centruma wupokazany

Donnerstag, 29. August 2024 geschrieben von:

Hamburg (dpa/SN). Pjeć tydźenjow po zakazu jako islamistiskeho zastopnjowaneho islamskeho centruma w Hamburgu chcedźa nětko tež toho nawodu z Němskeje wupokazać. 57lětny Mohammed Hadi Mofatteh je wukaz Hamburgskeho nutřkowneho zarjada dóstał. W lisće jeho namołwjeja, Němsku w běhu 14 dnjow wopušćić. Hewak hrozy jemu wotsunjenje. Jemu je nimo toho zakazane, so do Němskeje nawróćić.

Dlěše dźěło mytować

Berlin (dpa/SN). Zwjazkowe knježerstwo chce ludźi pohnuć, dlěje dźěłać. Štóž tež po docpěću rentnarskeje staroby ze 66 lětami dale dźěła, měł přidatnu premiju dóstać. Tu chcedźa hač do třoch lět nalutować a po tym wupłaćić. Nimo toho chcedźa ludźom, kotřiž dlěje dźěłaja, čas žiwjenja wyšu rentu płaćić. Nowe ­namjety chcedźa na posedźenju zwjazkoweho knježerstwa 4. septembra wobzamknyć, medije rozprawjeja.

Trump prowokuje Harris

Ze zahorjacej swjatočnosću na najwjetšim naměsće francoskeje stolicy Parisa Place de la Concorde su wčera paralympiske hry zahajili, na kotrychž wojuje 4 400 atletow w 22 sportowych disciplinach wo medalje. Němskemu mustwu (hlej wobraz) přisłuša 143 sportowčow a sportowcow a pjeć přewodnikow za slepych atletow. Foto: dpa/Kacper Pempel

NATO přilubja Ukrainje pomoc

Donnerstag, 29. August 2024 geschrieben von:
Brüssel (dpa/SN). Na posedźenju rady NATO a Ukrainy su Ukrainje dalšu wojersku pomoc w boju přećiwo Ruskej při­lubili. Tole je generalny sekretar NATO Jens Stoltenberg po posedźenju zdźělił. Ukraina dyrbjała dale wojersku techniku a municiju dóstać, zo móhła so ruskemu nadpadej wobarać, wón rjekny. Zetkanje wčera popołdnju wotmě so na runinje wulkopósłancow próstwy Ukrainy a Stoltenberga dla. Ukrainski zakitowanski ­minister Rustem Umerow rozprawješe z widejom wo najnowšim wuwiću na fronće a wo potrěbnosćach ukrainskeho wójska. Wčera bě prezident Wolodymyr Zelenskyj wo tym informował, zo ukrainske jednotki we wokolinje ruskeho Kurska swoje pozicije dale wutwarja. Zdobom je połoženje na fronće w Donbassu chětro wobćežne. Tam su ruske jednotki minjene dny wjacore ukrainske pozicije zdobyli.

Wuraz eugeniki zbudźa kritiku

Donnerstag, 29. August 2024 geschrieben von:
Drježdźany (dpa/SN). Z artiklom wo čłowjeskej genetice je šef zjednoćenstwa kasowych lěkarjow Sakskeje Klaus Heckemann žołmu kritiki žnjał. Wón piše mjez druhim wo genetiskim přepytowanju a „eugeniće w najlěpšim a čłowjeskim zmysle“. Heckemann wopisuje w měsačniku zwjazka móžnosće genetiskich přepytowanjow žonow, kotrež sej dźěći přeja. Wón wužiwa při tym wuraz „eugeniki“. Němscy ­nacionalsocialisća běchu pod płašćikom eugeniki syły zbrašenych morili. Socialne ministerstwo zdźěla, zo chcedźa z Heckemannom přinošk wuhódnoćić.

Chróšćan Šulerjo

Neuheiten LND