Serbski superintendent Jan Malink poda so po 37 lětach duchownstwa na wuměnk. Zajutřišim, njedźelu, chce swoje zastojnstwo we wobłuku swjedźenskich kemšow w Budyskej tachantskej cyrkwi oficialnje přepodać. Rodźeny Budyšan je za čas towaršnostneho přewróta tež na serbskim politiskim polu skutkował.
W 11. lětniku na Serbskej rozšěrjenej wyšej šuli w Budyšinje, dźensnišim Serbskim gymnaziju, bě Janej Malinkej jasne, zo chce teologiju studować a zo stanje so z ewangelskim duchownym. Tak zaběraše 1956 rodźeny młody muž jasne stejišćo, byrnjež so do tehdyšeho wobraza socialistiskeje wosobiny njehodźał. Na tamnym boku njetrjebaše so tehdy praktikowanych „přesłyšowanjow“ bojeć, jako dyrbjachu maturanća šulskim nawodam rozłožić, čehodla nochcedźa so z oficěrom stać abo znajmjeńša tři lěta do wójska hić.
„Znowazjednoćenje Němskeje – són a woprawdźitosć“ rěka kapsna kniha z pjera Waltera Leonharda. Rodźeny Durinčan je 40 lět we Wětrowskej šamotowni dźěłał. Serbske Nowiny wozjewjeja jeho trochu wudospołnjene, wot Arnda Zoby a Friedharda Krawca z přećelnej dowolnosću nakładnistwa DeBehr zeserbšćene dopomnjenki.
Zawěsće budźe tón abo tamny z was, lube dźěći, tež lětsa w prózdninach něhdźe na dowolu přebywać a maće sej wačok přihotować. Dźěćiznak je sej wěcy hižo hromadu znosył, kotrež chce na kóždy pad sobu wzać.
Přirunajće wobrazaj a namakaće wosom zmylkow!
ilustracija: Christin LukašowaWjele wjesela a dožiwjenjowpołne prózdniny přeje wam Dźěćiznak!
Lětnje prózdniny steja před durjemi, a dźěći kaž młodostni smědźa zaso na Wojerowsku farmu přińć. Zarjadnišćo w nošerstwje Křesćansko-socialneho kubłanskeho skutka ma wotydźenja stajnje wot 9 do 12 hodź. a wot 14 do 17 hodź. wotewrjene. Dopołdnja a popołdnju smědźa na farmje maksimalnje 40 dźěći a młodostnych witać. Štóž ma potajkim zajim, dyrbi so sčasom přizjewić.
Kompletny program prózdninskich poskitkow je na internetnej stronje www.csb-miltitz.de wozjewjeny. Ute Große
Čile ćipki štrusow napřemo piwča, zas a zaso pak so wusko hromadu sydaja. „Runje w prěnich dnjach dźě wone wjele ćopłoty a hladanja trjebaja. Wjac hač tři měsacy tu wostawaja. Přidatnje k lampje, kotraž ćipki wohrěwa, smy tepjenje w špundowanju instalowali“, Wilfried Gabel rozłožuje. Dźeń wote dnja stara so wón w nowym kurjencu Łazowskeje farmy štrusow wo młodźata wulkich ptakow. Pelety, kotrež za nje přihotuje, wobsteja ze zorna, witaminow, mineralijow a balastowych maćiznow. Wot lěta 2005 štrusowa farma we Łazu wobsteji. Syn Enrico a jeho mandźelska Manuela ju připódla wobhospodarjeja. Něhdźe 50 skoćatow tam mjeztym maja.
Wudworčan Eckhard Kliemann bě do wuměnkarskeje staroby wučer na wšelakich kubłanišćach. Připódla je so hižo stajnje za lokalne stawizny zajimował. Lěta 2001 swjećeše Wudwor 700. róčnicu prěnjeho naspomnjenja we wopismje klóštra Marijineje hwězdy. Tehdy Eckharda Kliemanna prošachu, něšto wo stawiznach wsy napisać. W tym zwisku započa so wón tež za stawizny Wudworskeje kobłarnje zajimować a je wo njej wjele dotal njeznateho wuslědźił. Mjeztym je telko materiala zezběrał, zo wo kobłarni samo přednošuje. Za Serbske Nowiny wón tule swoje slědźerske dopóznaća zjima.
Čehodla bu runje w skerje njewuznamnym Wudworju kobłarnja załožena, móžeš na zakładźe faktow jenož tukać. Alfons Porak jun. – jedyn ze synow wuspěšneho fabrikanta Alfonsa Poraka, kiž měješe w Hajnicach blisko Budestec předźernju ze 700 přistajenymi – bě wulki lubowar koni. Po smjerći nana přewza Alfons Porak jun. ze swojimi třomi bratrami wjednistwo fabriki.
Rentnar a što potom – wuměnkarsku swobodu wužiwać abo wužadanje přiwzać (26)
Někotři njemóža so toho časa dočakać, tamni zaso nochcedźa scyła na njón myslić – na zastup do renty. Kajke maja wuměnkarjo wjesela abo starosće, to ze seriju „Rentnar a što potom?“ bliže wobswětlamy.
Hdyž steješe nazymu 1948 kolebka dźensa 71lětneho Dietera Stoppela na Horach sewjernje Wojerec, bě wjes hišće nimale ryzy serbska. Jako dźěćo je wón wjele pola dźěda přebywał, kiž měješe tam kowarnju. A tam přiswoji sej kajkosće kaž wutrajnosć, pilnosć a lubosć do dźěła, kotrež je sej hač dodźensa wobchował. Stajnje je z dźědom serbsce rěčał, a rady słuchaše na ludźi, kotřiž sej do kowarnje dóńdźechu a z jeho dźědom runje tak serbowachu. Staršej staj z nim a wo sydom lět młódšim bratrom porno tomu serbšćinu mjenje wužiwali.