Hač starosće wo dźěći, kotrež su snano wot prawicarjow wohrožene, hač wobraz wo ossijach-přěhračkach a wessijach-dobyćerjach abo Łužica jako drje woblubowana, ale hospodarsce słaba domizna – wšelakore běchu nastorki, wo kotrychž su přihladowarjo po serbskej premjerje krucha Olivera Bukowskeho „Za brězami“ minjenu sobotu w NSLDź diskutowali. Zo pohnuwa dźiwadłowa inscenacija k rozmyslowanju, je derje, a hdyž to hišće na zabawne wašnje čini – kaž w tym padźe –, ćim wjace ludźi wona docpěwa.
Hinak hač film w kinje je dźiwadło zhromadne dožiwjenje hrajerjow a přihladowarjow. A hdyž maćizna krucha k tomu hišće zhromadny swět a stawizny wotbłyšćuje – kaž tule pytanje łužiskeje swójby po přewróće za wuspěšnymi přežiwjenskimi strategijemi –, so poćah hišće bóle zesylni. Ći horjeka na jewišću powědaja nam deleka w křesłach wo něčim, štož su zdźěla sami dožiwili, a my wěmy, wo čo dźe – dźiwadłowa hra wo nas za nas, a to z našimi hrajerjemi. Što móžeš sej wjace přeć?
Budyšin (SN/mwe). Budyski wokrjes je do dweju wobchadneju zwjazkow dźěleny: Stej to wobchadny zwjazk Hornje Łobjo (VVO) a zaměrowy zwjazk Hornja Łužica-Delnja Šleska (ZVON). Tale w Němskej skerje rědka situacija měła so po žadanju Budyskeho wokrjesneho zwjazka CDU pruwować. To rěka, zo dyrbjałoj so VVO a ZVON pod wobkedźbowanjom swojich strukturnych rozdźělow skónčnje na zjednoćenje přihotować.
Předpředań za lětuše Budyske lětnje dźiwadło „Olsenowa cwólba wupućuje“ zahaji so 8. apryla w 11 hodź. w Budyskim NSLDź. Za šěsć tydźenjow trajacy spektakl pod hołym njebjom na Hrodźe stara so dźiwadło tónraz wo wjace městnow za přihladowarjow.
Budyšin (SN/CoR). Hišće so předpředań za 22. Budyske lětnje dźiwadło započała njeje, naprašowanjow pak je Němsko-Serbske ludowe dźiwadło hižo tójšto měło. „Hačrunjež bychmy hižo móhli, žane zastupne lisćiki do oficialneho starta předpředanje 8. apryla njepředawamy“, rozłoži medijowa rěčnica NSLDź Gabriele Suschke na wutornej nowinarskej konferency.
Budyšin (SN/at). Město Budyšin wobdźěli so znowa na wubědźowanju „Rěčam přichilena komuna“. Wo tym je sej dźěłowy kruh za serbske naležnosće měšćanskeje rady přezjedny. Na posedźenju gremija předwčerawšim w radnicy zdźěli jeho předsydka dr. Susanne Hozyna, zo wobdźělenske podłožki předleža.
Nětko dźe wo to, wuwić skutkownu ideju, z kotrejž so město předstaja. „Što stanje so we wubědźowanskej fazy w Budyšinje?“, prašeše so Wolfgang Zettwitz z měšćanskeho zarjadnistwa. Wón ma hižo nazhonjenja w tym nastupanju a namjetowaše, poradźowansku skupinu wutworić. Tež prěnje mysle je hižo mjenował, kaž na přikład wotpohladanu idejowu konferencu měšćanskeje rady wo němsko-serbskej zhromadnosći abo wuznam serbskeho zastupnistwa. Zajimawe je zdobom zhonić, što wokolne gmejny w tym nastupanju wot města Budyšina wočakuja, Zettwitz rjekny.
Dr. Susanne Hozyna namołwi Budyšanow, zo bychu woni pytanje ideje ze swojimi namjetami wobohaćeli.
Rostock (dpa/SN). Šef frakcije Lěwicy w zwjazkowym sejmje Dietmar Bartsch žada sej wuchodne ministerstwo. 27 lět po politiskim přewróće je hišće mnoho rozdźělow mjez wuchodom a zapadom Němskeje. Jako přikłady mjenuje wón w dźensnišim wudaću Ostsee-Zeitung hospodarstwo, mzdy, renty a infrastrukturu. Nowe ministerstwo měło wšitko hromadu wjesć. Mjenowane žadanje je jedyn ze zaměrow, kotrež chcył Bartsch, nastanje-li po wólbach zwjazkoweho sejma 24. septembra koalicija z SPD, zwoprawdźić.
Memorandum podpisałoj
Moskwa (dpa/SN). Bayerska a Ruska chcetej přichodnje nastupajo kulturne dźěło wušo hromadźe dźěłać. Na to dojednaštaj so dźensa bayerski kultusowy minister Ludwig Spaenle (CSU) a jeho ruski kolega Wladimir Mjedinski w Moskwje. Wobaj podpisaštaj memorandum wo spěchowanju we wobłukach hudźba, dźiwadło, reja, film, tworjace a dekoratiwne wuměłstwo, wuměna wustajeńcow a škit kulturneho herbstwa.
Israel Syrisku nadpadnył
Dźakowano socialnej syći móžeše indiska železnica zašły kónc tydźenja hłódnemu ćěšenkej pomhać. Jej bu zdźělenka žony posrědkowana, kotraž bě w ćahu wobkedźbowała, kak młoda mać sobujěducych podarmo wo trochu mloka za swoje pjeć měsacow stare dźěćko prosy. Tak napisa z pomocu twittera próstwu ministerstwu, kotrež hnydom reagowaše a próstwu železnicy dale pósła. Hižo hodźinu pozdźišo přepodachu maćeri na dwórnišću čerstwe mloko.
7,44 karatow ćežki diamant na swójbnym wulěće namakał je 14lětny młodostny w ameriskim Arkansasu. Rědki eksemplar w hódnoće něšto tysac eurow chce sej pachoł wězo zdźeržeć.