Nowe lěto je mjeztym něšto dnjow stare, a w Smolerjec kniharni poskićamy zajimawostki, kotrež su hišće kónc minjeneho lěta na knižnym polu wušli.
Towarstwo Kólesko z.t. je z „Gladźarnica. Slěpjańska burska drasta – Dźěćetko“ předpołožiło prěnju knihu w tym rjedźe. Jako přichodny projekt je planowana kemšaca drasta. Nowostka je wažny dokument, dokelž pokazuje za wšitke wosom wsow Slepjanskeje wosady drastu dźěćetka – započinajo ze spódnjej drastu hač k dospołnemu woblečenju. Kóžda kročel hotowanja dźěćetka je z fotom zapopadnjena, tak zo su jednotliwe rozdźěle derje spóznajomne. Stare fota a rozkładowace teksty su w serbskej a němskej rěči podate. Nowowudaće wudospołnja knihu wo Slepjanskej drasće z 80tych lět.
Prěnje předstajenje programa „Zymski čas – Hody pola nas“ w aktualnej hrajnej dobje Serbskeho ludoweho ansambla bě loni 11. hodownika zdobom posledni dźěłowy dźeń za Karla-Heinricha Starkeho. Husler, wjelelětny koncertny mišter a nawoda zawodneje rady SLA je so po 42 lětach z publikumom rozžohnował. „Lochko mi to njebě. Byrnjež kročel wočakujomna była, njemóžu rjec, zo sym so runjewon wjeselił. Přiwšěm je pola nas tak, zo dźěłowe zrěčenje z docpěćom starobneje hranicy wuběži. A je tež w porjadku tak, je načasu, zo wotežku młódšemu hudźbnikej abo młódšej hudźbnicy wotedam. Ale trochu so mi nětko hižo styska – nazhonići rentnarjo su mi powědali, zo tomu něhdźe lěto tak wostanje“, Starke swoje tuchwilne wosobinske žiwjenske połoženje zjima.
Wot Kocora k Mětškej
Zrudźaca powěsć dóńdźe do Łužicy, zo je dr. Alfred Krawc-Dźěwinski 15. decembra 2018 po ćežkej chorosći doma w Berlinje zemrěł. Jako syn swójby „połbura“ narodźi so wón 7. februara 1934 w Dźěwinje, hdźež we wójnskim času do wjesneje šule chodźeše. Hižo jako hólčec rysowaše wušiknje na kromje nowiny, kotruž Krawcecy abonowachu. To bě snano z přičinu, zo da jeho mać, wudowa – nan w poslednich dnjach wójny zahiny – na molerja škleńcy w bliskim Derbnje wukubłać.
Alfred Krawc studowaše stawizny wuměłstwa a archeologiju na Humboldtowej uniwersiće w Berlinje. Studij zakónči wón z disertaciju dr. phil. a habilitaciju. Ze swojim wobšěrnym wukubłanjom namaka sej dźěło najprjedy w domizniskim muzeju we Łukowje a druhdźe. Sta so z wědomostnikom wuměłstwa a skutkowaše wosebje na Wysokej šuli za film a telewiziju w Podstupimje-Babelsbergu a w Statnym filmowym archiwje NDR, pozdźišo w Zwjazkowym archiwje w Berlinje. Wottam su wušli wjacore publikacije wo filmach NDRskeho předewzaća DEFA a k stawiznam filmow.
Chrósćicy (JK/SN). Dokelž maja hodowne koncerty Chróšćanskeho cyrwinskeho chóra dobru tradiciju, su wočakowanja na nje stajnje wulke. Te so tež zawčerawšim spjelnichu. Zahorjace přinoški chóra samoho, serbskeje a němskeje šole, klawěrneje solistki kaž tež dujerjow a organista zaručichu spodobnu a wulce wokřewjacu hodźinu wuměłskeho a ludoweho spěwa.
Ze znatymi a derje interpretowanymi serbskimi hodownymi twórbami zahaji chór pod nawodom Michała Cyža koncert, w běhu kotrehož so napjatosć publikuma a kwalita hudźbnych přinoškow stopnjowaštej. Spodobnej běštej přinoškaj serbskeje a němskeje dźěćaceje šole. Wobě stej z jara wobdarjenymi spěwarjemi wobsadźenej a pokazaštej, zo njetrjeba so cyrkwinski chór wo dorost starosćić. Štož młodźi spěwarjo předstajichu, bě tohorunja wuraz wuspěšneho nawodnistwa Gabriele Brězanoweje pola serbskeje kaž tež Claudije Wirthoweje a Veroniki Bartoweje pola němskeje šole.