Trójce maksimalnje móžne dypki we Wojerecach

póndźela, 04. februara 2019 spisane wot:

Hudźbna rada Němskeje wuhotuje kóždolětnje wubědźowanje „Młodźina hudźi“. Kónc tydźenja zarjadowaše zhromadnje z tudyšimi hudźbnymi šulemi wurisanje za region Sakska-Łužica.

Wojerecy (SN/bn). Na lětušim wubě­dźowanju „Młodźina hudźi“ w regionje Sakska-Łužica we Wojerecach je so kónc tydźenja 158 dorostowych wuměłcow wobdźěliło. Trójce hódnoćeše jury wu­kony z maksimalnje móžnymi 25 dypkami. W starobnej skupinje dźewjeć- a dźesaćlětnych zdobyštaj sej Emil Weißig z Huski a Budyšanka Luisa Näther prěnje městno w kategoriji gitarowe duwo. Annika Jannasch z Wopakeje wobsadźi tule poziciju mjez 17- a 18lětnymi we wobłuku husle solo.

Při sněhowanju zymu wuhnali

póndźela, 04. februara 2019 spisane wot:
Prastaremu serbskemu nałožkej wotpowědujo je Wjerbnjanska młodźina wčera mjeztym 179. króć zapust swjećiła. Přewodźane wot lóštneje dujerskeje hudźby je so 19 porow na přećah po wsy podało. Dźewjeć dźěći jich přewodźeše. Na štyrjoch stacijach pozastachu, zo bychu so wobydlerjam za pomoc podźakowali. Do toho běchu pacholjo po Wjerbnjanskim wašnju holcy w swjedźenskej drasće na kóncu wsy wotewzali, zo bychu so na prěnju rejku zwažili. We Wjerbnu běchu lěta 2010 hižo 170. zapust swjećili. Mjeztym zo młodźinski zapust hač do dźensnišeho bjez přestawki pěstuja, su zapust dorosćenych hakle 1986 wožiwili. Foto: Michael Helbig

SLA Ptači kwas přestajić dyrbjał

póndźela, 04. februara 2019 spisane wot:
Pod dosć wobćežnymi wuměnjenjemi je Serbski ludowy ansambl swoju lětušu Ptačokwasnu inscenaciju wčera popołdnju w Bukecach předstajił. Wopytowarjo w derje pjelnjenej Balowej žurli zhonichu do započatka z erta intendantki Judit Kubicec, zo je tójšto wuměłcow po puću do Bukec w sněze tčacy wostało abo zo běchu samo do njezbožow splećeni. Tak dyrbjachu program krótkodobnje přestajić a mjez druhim hudźbnika z Budyšina do Bukec prosyć, kotryž noty programa wčera prěni króć widźeše.­ Najebać to je so předstajenje z Jakubom Wowčerjom we hłownej róli derje radźiło, štož wopytowarjo z dołhim přikleskom mytowachu. Foto: Jurij Helgest

Čorny Chołmc (SiR/SN). Čornochołmčanska powšitkownowužitna towaršnosć Krabatowy młyn pokročuje z loni zało­ženym rjadom „Kulinariski wječor“. Pod hesłom „Wječorne a najlubše jědźe Awgusta Sylneho – Dźeržće hosćinu kaž něhdy sakski kurwjerch“ su zamołwići wčera w tamnišim hosćencu Dom młynka prěnje lětuše zarjadowanje toho razu wuhotowali.

Drježdźanski dźiwadźelnik Steffen Urban­ jako Awgust Sylny witaše cyłkownje 21 hosći, na kotrychž kulinariski kaž tež amizantny a wotměnjawy wječor čaka­še. Samo jědźna karta z titulom „Kulinariski Awgust“ bě połna słódnych rěčnych překwapjenkow a wotkrywanjow.

Mjeztym 33. zapust su šulerki a šulerjo Delnjoserbskeho gymnazija w Choćebuzu wčera přewjedli. W dopołdnišich hodźinach ćehnjechu šulerjo, přewodźani wot dujerskeje kapały, po nutřkownym měsće Choćebuza. Přećah 21 porow traješe něhdźe šěsć hodźin a wobsahowaše 22 wšelakich stacijow. Foto: Michael Helbig

Kak dale w Miłorazu?

štwórtk, 31. januara 2019 spisane wot:

Drježdźany (SN/BŠe). Kónčna rozprawa brunicoweje komisije je tuchwilu wšo postajaca tema. Wčera wječor wěnowaše so tomu tež sćelak MDR we wusyłanju extra, kotrež je w mediatece přistupne. Kotre sćěhi maja namjety komisije za potrjechenych pokazachu na přikładźe wsy Miłoraz. Hižo lěta nimaja wěstotu hač budźe wjes wotbagrowana. Mjeztym zo chce wobydler Günter Zech na swojim statoku wostać, wupraji so Sten Kowalik za přesydlenje. Koncept koncerna Łužiska energija a milinarnje LEAG předwidźi, hač do lěta 2045 brunicu wudobywać. Komisija je datum zakónčenja brunicoweho zmilinjenja hač do lěta 2038 namjeto­wała. Što tole za Miłoraz woznamjenja znowa jasne njeje. Wobydlerjo žadaja sej spěšne a spušćomne wuprajenja.

Přinošk MDR zdobom dopokazuje, zo wuprajenja rěčnika za hospodarstwo frakcije SPD w sakskim krajnym sejmje Thomasa Bauma njepřitrjechja. Wón bě wčera w aktualnej debaće twjerdźił, zo su sej wobydlerjo Miłoraza nastupajo přesydlenje přezjedni. Zapósłanc Lěwicy w sakskim krajnym sejmje Hajko Kozel bě tole raznje wotpokazał.

Wuraz žiweje inkluzije

wutora, 29. januara 2019 spisane wot:
Při zachodźe do twarjenja Serbskeho instituta na Budyskej Dwórnišćowej su wčera nowu informacisku taflu připrawili. Na njej podawaja wotewrjenske časy Serbskeje centralneje biblioteki a Serbskeho kulturneho archiwa w serbskej a němskej rěči kaž tež za hubjenje widźacych w Braillowym pismje. Tež w domje samym polěkuja nowe informaciske tafličkli lěpšej orientaciji. Naprawu je krajne knježerstwo we wobłuku loni zahajeneje inkluziskeje akcije w zjawnych twarjenjach Sakskeje spěchowało. Serbski institut je prěnja serbska institucija, kotraž bě so wo tajke taflički prócowała a je je nětko připrawić dała. Zdobom maja tam přizjewjensku připrawu za wopytowarjow w koleskatym stole. Foto: Jan Kral

„Kajka je to powěsć ...

wutora, 29. januara 2019 spisane wot:
..., nowa powěsć ha, ha, ha, štó ju přinoša?“ Nó, Praženjo! Tam su lětsa ptači kwas woswjećili. Bjezdwěla njebě to tajki, kaž jón we Łužicy znajemy. Přiwšěm nawjazuja přećeljo Serbow w čěskej stolicy ze swojim zaměrom na łužiskoserbske tradicije. Kajka to překwapjenka Praskim a tudyšim ptačim kwasarjam. Z přinoška Radeka Čermáka wuchadźa, zo namaka zajimc w čěskich spěwnikach wjacore ptačokwasne pěsnje. Mjeztym bu jedna serbska samo přełožena, a čěske dźěći su ju nětko spěwali. Snano móhł so nałožk ptačeho kwasa bórze po wšej zemi rozpřestrěć. Štó móhł powěsć šěrić? Myslu na wobdźělnikow lěćneho kursa serbšćiny. Ći dźě pochadźeja z mnohich krajow a zhonja tu wo serbskim nałožku. Čehodla njeměli woni ideju ptačeho kwasowanja swojim ludźom dale dawać? Awtor dźensnišeho přinoška Radek Čermák wšak je něhdy tež wobdźělnik tajkeho lěćneho kursa był. Milenka Rječcyna

Ptači kwas tež w čěskej stolicy swjeća

wutora, 29. januara 2019 spisane wot:

Praha (RČ/SN). Slědźo w čěskich dźěćacych spěwnikach namaka zajimc hdys a hdys tež spěw wo ptačim kwasu, hdźež hinaše ptački hač w Serbach nošnu rólu hraja. To je na přikład drózna jako nawoženja. W lěće 2007 hižo bě Praske Towarstwo přećelow Serbow (SPL) w Klubje słowakskeje kultury ptačokwasny wječork zarjado­wało. Mjeztym je hižo tradicija, zo SPL w Praze wospjet wo ptačim kwasu w Serbach informuje. Kóžde lěto pisaja w Čěsko-serbskim wěstniku tež wo krasnych ptačokwasnych ćahach. Zora Beráková a Zuzana Bláhová stej spěw „Hlejće nowa wěc so stała“ njedawno do čěšćiny přełožiłoj. Mjeztym je znate, zo bě před lětdźesatkami w praskim dźělu Satalicach pod wjednistwo Bohumile Šretroveje a Jarmile Škochowe skutkował dźěćacy kružk, wusměrjeny na serbsku kulturu. Na tule tradiciju nawjazuje SPL z wobradźenjom na swjateho Mikławša,­ dźěćacymi popołdnjemi a nětko tež z ptačokwasnej dźěłarničku.

Ansambl přeswědčił

póndźela, 28. januara 2019 spisane wot:
Byrnjež rozprawy a kritiki wo lětušim ptačim kwasu Serbskeho ludoweho ansambla ničo swět spowalace njelubili, ćehnješe mje wćipnota na wčerawše předstajenje w Kulowje. Zajim bě tak wulki, zo dyrbjach so do dołheho rynka čakacych před halu zarjadować. Napjatosć bě čujomna, ale hižo po prěnich minutach programa zaso preč. Zazběh bě předołhi a sceny z hitami ABBA tohorunja trochu dołhe. Přiwšěm je ansambl mje a tójšto dalšich přeswědčił. Akterojo­ pokazachu jara dobry wukon. Wuzběhnyć dyrbju orchester. Štó wšak móže rjec, zo je techno wot orchestra piskany dožiwił? Wulkotny to wukon! Tróšku njejasne spočatnje bě, što maja zwonkazemscy na ptačim kwasu pytać. Na te wašnje na zachowanje našeje rěče a kultury po­kazać pak mam za genialne! Tež lětušu stawiznu a powšitkowne „stawi­zny“ z hi­tami přewrótoweho časa – ze serbskim tekstom – powědać je wuběrna ideja a wobhladanjahódne! Janek Wowčer

Chróšćan Šulerjo

nowostki LND