Wuslědk wólboww Awstriskej šokowacy

póndźela, 25. apryla 2016 spisane wot:
Wien (dpa/K/SN). Awstriska šokuje – prěnje koło wólbow prezidenta dobyła je prawicarsko-populistiska FPÖ. 51lětny kandidat Norbert Hofer dósta 35 procentow. Druhe městno wobsadźi profesor-ekonom Alexander Van der Bellen (72) za Zelenych. Mjez nimaj dóńdźe 22. meje k wurisanskej wólbje. Za čerwjeno-čornu koaliciju pak dóstaštaj kandidataj SPÖ a ÖVP kóždy jenož jědnaće procentow. FPÖ bě z kritiskim hesłom napřećo Europje „Najprjedy Awstriska“ wustupowała. Mnozy wšak su zastupnika tejele strony tež z protesta wolili, dokelž njejsu spokojom z politiskim a hospodarskim wuwićom pod nětčišim knježerstwom. Po přepytowanju slědźenskich institutow je 72 procentow dźěłaćerjow FPÖ woliło.

Vučić wulki dobyćer

póndźela, 25. apryla 2016 spisane wot:

Šef serbiskeho knježerstwa Aleksandar Vučić je dočasne parlamentne wólby přeswědčiwje dobył. Jeho Serbiska pokrokowa strona (SNS) docpě po wuličenju nimale wšěch hłosow něhdźe 56 procentow.

Běłohród (dpa/K/SN). SNS wobsadźi tak 145 sydłow z cyłkownje 250 a změje absolutnu wjetšinu. Druhe městno wobsadźi z přibližnje dwanaće procentami Socialististiska strona Serbiskeje (SPS) wonkowneho ministra Ivicy Dačića, z čimž wobsadźi 33 sydłow. Do sejma zaćehnje po lětach tež zaso nacionalistiska Serbiska radikalna strona (SRS) Vojislava Šešelja – za stronu njedawno w Den Haagu z wójnskich złóstnistwow wuwinowaneho politikarja wupraji so bjezmała wosom procentow. Zastupjena budźe w parlamenće tež mjeńša nacionalistiska strona Dveri, kotraž docpě dobrych pjeć procentow a jědnaće sydłow. Wólbne wob­- dźělenje je z něhdźe 56 procentami było trochu wyše hač před lětomaj.

Haseloff w druhim přeběhu woleny

póndźela, 25. apryla 2016 spisane wot:
Magdeburg (dpa/SN). Krajny sejm Saksko-Anhaltskeje je dźensa ministerskeho prezidenta Reinera Haseloffa (CDU) w druhim wólbnym přeběhu za noweho knježerstwoweho šefa wuzwolił. Tak je Haseloff šef po wšej Němskej prěnjeho čorno-čerwjeno-zeleneho knježerstwa. Haseloff dósta w druhim kole 47 z cyłkownje 84 płaćiwych hłosow. 34 zapósłancow hłosowaše přećiwo njemu. Tři hłosy běchu njepłaćiwe. Planowana koalicija CDU, SPD a Zelenych ma zhromadnje 46 mandatow. W prěnim wólbnym přeběhu dźensa připołdnju bě Haseloff přepadnył. Wón dósta jenož 41 hłosow, trjebał by 44. Haseloff je wólbu minis­terskeho prezidenta přiwzał, na čož jeho w krajnym sejmje spřisahachu.

To a tamne (25.04.16)

póndźela, 25. apryla 2016 spisane wot:

Njezwučeny pad za Berlinsku policistku: Dokelž nuzowy lěkar hišće přijěł njebě, je 33lětny wyša komisarka 33lětnej žonje při porodźe dźěsća pomhała. Kaž policija zdźěli, bě zastojnica přez škričkowy aparat zhoniła, zo žona w měšćanskim dźělu Wittenau runje w awće porodźi. Na to poda so na puć a nańdźe žonu na zadnjej ławce małobusa w hronach. Bjez wahanja jej policistka pomhaše a dowjeze mać a dźěćatko­ na to do chorownje.

Helikopter dyrbješe policija w Unna zasadźić, zo by ćeknjene ćelo popadnyła. Zwěrjo bě so z rězarnje wudobyło, smaleše­ po běrowach a namaka tak puć do swobody. Dokelž ćěrješe do směra na awtodróhu, policija dźěl čary zaraći. Ćelo pak njeda so zadźeržeć. Po zwjazkowej dróze běžeše wone dale do nutřkowneho města. Hakle na zahrodźe domu je hajnik skónčnje zatřěli.

Łužica (25.04.16)

póndźela, 25. apryla 2016 spisane wot:

Wumjetowanja wotpokazane

Choćebuz (dpa/SN). Cyłkowna zawodna rada Vattenfalla Europe mining je wumjetowanja wotpokazała, zo je předań brunicoweje wotnožki šwedskeho energijoweho koncerna čěskemu předewzaću EPH ryzy spekulaciska akcija. „Tuchwilu je ćežko z milinu pjenjezy zasłužić. To pak njerěka, zo je předań ryzy spekulacija“, rjekny předsyda cyłkowneje zawodneje rady Rüdiger Siebers minjeny pjatk na zawodnej zhromadźiznje wjace hač 300 sobudźěłaćerjow w Choćebuzu. Sakscy Zeleni běchu doraznje před tym warnowali, brunicowu wotnožku čěskemu předewzaću předać, dokelž njejsu sćěhi wotwidźomne. EPH je přilubiło, zo tarifowe zrěčenje Vattenfalla přewozmje a hač do lěta 2020 nikoho njepušći.

Dyrbja informacije přepodać

Ruce połnej dźěła maja tele dny na Hannoverskich wikach, zo bychu wustajenišća dotwarili, kaž tu na stejnišću Pólskeje. Najwjetše industrijne wiki swěta wotměja so wot 25. do 29. apryla. Na njedźelnym wotewrjenju wočakuja prezidenta lětušeho­ partnerskeho kraja USA Baracka Obamu. Foto: dpa/Sebastian Gollnow

Koncern VW z hoberskej stratu

pjatk, 22. apryla 2016 spisane wot:
Wolfsburg (dpa/K/SN). Skandal wotpłunow dla koncern VW financnje njemało ćěsni. Najwjetši awtotwarc Europy dyrbi tohodla w swojej bilancy za lěto 2015 přibližnje 16,4 miliardy eurow jako rezerwu składować. Na te wašnje hrozy jemu z wotstawkom najwjetša strata w stawi­znach předewzaća. Naposledk bě VW w lěće 1993 stratu we wobjimje 1,94 miliardow­ hriwnow naparał“. K mjeńšim stratam bě we 1980tych a 1970tych lětach dóšło. Tehdy wšak bě VW jenož jadro toho był, štož je dźensa: Imperij z dwanaće požadanymi markami, jedna z najwjetšich europskich bankow a z nic mjenje hač 600 000 sobudźěłaćerjemi po wšěch kontinentach swěta.

Zwjazk ma krajam pomhać

pjatk, 22. apryla 2016 spisane wot:
Berlin (dpa/K/SN). Njeposkići-li Zwjazk skutkownu pomoc, njemóže so zaintegrowanje wjele statysacow migrantow poradźić, je sej měšćanosta Berlina Michael Müller (SPD) wěsty. „Jako zwjazkowe kraje k tomu přinošujemy, ale Zwjazk dyrbi to podpěrać“, pomina Müller do zetkanja z kanclerku Angelu Merkel (CDU). Jónu pokazuje wón na kóšty za přebytk, rozsudźace pak su pomoc nastupajo zdźěłowanje, start do dźěławosće a socialne naprawy. „Tole dyrbi Zwjazk sobu njesć“, tak Müller. Za wulke města je nimo toho připokazanje bydlenja wažne, zo „bychmy znajmjeńša wěsty čas šansu měli, organizować přebytk“.

Fachowa přirada

pjatk, 22. apryla 2016 spisane wot:

Berlin (SN/at). Nastupajo projektowe spěchowanje je rada Załožby za serbski lud na swojim wuradźowanju wčera w Berlinje wutworjenje fachoweje přirady rozjimała. Gremij je namjet k tomu schwalił. „Mamy jeje kompetency definować, koncept zdźěłać a wo zestawje rozmyslować“, rjekny předsyda załožboweje rady Jan Budar našej nowinje. Postupowanje je konkluzija z pruwowanja Sakskeho zličbowanskeho zarjada wo hospodarjenju Załožby za serbski lud w lětach 2010 do 2012.

Čestnohamtskemu předsydźe załožboweje rady płaća přichodnje 300 eurow posedźenskeho pjenjeza. Tež to gremij wčera wobzamkny. Z tym reaguja na widźomnje wjetši nawal dźěła předsydy w přihotach na posedźenja rady, kotryž w swojim wólnym času wukonja. Čestnohamtscy čłonojo załožboweje rady dóstawaju 50 eurow posedźenskeho pjenjeza, štož je dotal za předsydu sobu płaćiło.

Runja projektowym manageram serbskich towarstwow spěchuje załožba po wobzamknjenju rady lětsa prěni raz centralne městno „Kulturny management delnjoserbskeje kultury“ w Choćebuzu.

To a tamne (22.04.16)

pjatk, 22. apryla 2016 spisane wot:

Na swoje 6 000. pokročowanje měri so wuspěšna serija sćelaka RTL „Gute Zeiten, schlechte Zeiten“ (GZSZ). Po informacijach sćelaka budźe jubilejne wusyłanje 18. meje tak dołhe kaž hrajny film. Tola tež druhe wusyłanja RTL maja tón dźeń w znamjenju serije stać. Tak chcedźa mjez druhim dokumentaciju z Podstupimsko-Babelsbergskeho studija pokazać, hdźež filmy produkuja. GZSZ wusyłaja mjeztym nimale 24 lět. Je to najstarša wšědnje pokazowana serija Němskeje.

Pawk w awće je w Zwickauwje wobchadne njezbožo zawinił. 24lětna šoferka chcyše wčera za čas jězby zwěrjatko z wodźidła awta wotsunyć. Při tym přewidźa před njej stejace awto před amplu, policija zdźěli. Při chětro sylnej zražce so 24lětna kaž tež w tamnym awće sedźaca 49lětna zraništej. Cyłkownu škodu trochuje policija na 14 000 eurow.

Chróšćan Šulerjo

nowostki LND