Drježdźany (dpa/SN). Sakska ratarska a žiwidłowa branša prezentuje so lětsa z 39 předewzaćemi a towarstwami na Zelenym tydźenju w Berlinje, kotryž wotměje so wot 17. hač do 26. januara. Na po wšěm swěće najwjetšich fachowych wikach za zežiwjenje, ratarstwo a zahrodnistwo předstaji 14 dospołnje abo dźělnje certifikowanych bio-zawodow swoje wudźěłki, nowostki a wosebitosće šěrokemu wopytowarstwu, kaž sakske ratarske ministerstwo zdźěla. Dwanaće wustajerjow wobdźěli so prěni króć na Zelenym tydźenju.
„Wjeselu so jara, zo mnohostronske kulinariske chłóšćenki ze Sakskeje na Zelenym tydźenju zaso prominentnje prezentujemy“, rjekny nowy sakski ratarski minister Georg-Ludwig von Breitenbuch (CDU) wčera w Drježdźanach. Ratarske wudźěłki Sakskeje symbolizuja kwalitu, regionalne hospodarstwo a wuběrny słód. Organizaciju a podpěru sakskeho wustupa w Berlinje přewozmje znowa Hospodarske spěchowanje Sakskeje. Jednaćel towaršnosće Thomas Horn wočakuje statysacy wopytowarjow a tójšto zajimawych a napjatych rozmołwow. Zeleny tydźeń zarjaduja wot lěta 1926.
Z pokradnjenym kolesom je muž w Koblenzu pola policistow nimo jěł. Zastojnicy runje zdźělenku wo pokradnjenju kolesa protokolowachu, jako paducha z elektriskim mountainbikom wuhladachu. Po sprinće policista móžachu 25lětneho skućićela dosahnyć a sputać. Koleso bě w nutřkownym měsće před nakupowanskim centrumom přizamknjene było. We wačoku paducha namakachu zastojnicy grat, z kotrymž bě zamk prawdźepodobnje přerězał.
Nic mjenje hač 460 taflow Dubajskeje šokolody su cłownicy na Hamburgskim lětanišću sćazali. 33lětna žona bě ze słódkosćemi w hódnoće 2 100 eurow z Turkowskeje přilećała. Při kontroli wona cłownikam rjekny, zo je za kóždu taflu 4,60 eurow zapłaćiła. W Němskej poskićuja ju za 25 eurow. Zastojnicy z toho wuchadźachu, zo chce žona chłóšćenku dale předawać, a 90 kilogramow šokolody sćazachu.
Praha (SN/BŠe). Čěscy přećeljo Serbow běchu a su dale wažni partnerojo serbskeje Łužicy. Zašłe lěto pak njebě za nich runjewon lochke. „Kaž hižo předchadźace bě wone hladajo na financielne srědki komplikowane a napinace“, wuswětli předsyda Lukáš Novosad. „Dokelž skutkuje Towarstwo přećelow Serbow w Praskim Łužiskim seminarje, štož je statny dom, čakamy kaž kóžde lěto na informaciju čěskeho kultusoweho ministerstwa, kak wysoke su popłatki za energiju.“ Wot spočatka wójny w Ukrainje płaćizny za płun sylnje stupaja a loni dyrbješe towarstwo za to nadobo štyri tysac eurow nałožić. „To bě překwapjenka, dokelž telko pjenjez njemějachmy. Lětsa wočakuju podobnu sumu a so tuž jenož nadźijam, zo njebudźe hišće wyša.“ Na tymle městnje dźakuje so towarstwo Domowinje za podpěru. „Bjez njeje najskerje přežiwili njebychmy.“ Po słowach Lukáša Novosada wójna na wuchodźe dalewuwiće na zapadźe znjemóžnja. Inwesticije su lědma móžne.
Towarstwo Cyrila a Metoda z.t. (TCM) zhladuje na mnohostronske lěto 2024. Tute běše charakterizowane wot tradicionalnych zarjadowanjow, nowych poskitkow za swójby, ale tež financielnych wužadanjow.
Radwor (SN/VaŽ). Lěto je zašło, bilanca předleži a plany za nowe lěto su sformulowane. Hižo spočatk zašłeho lěta je towarstwo Cyrila a Metoda z.t. (TCM), kiž so za katolskich Serbow zasadźuje, wuznamne změny na strukturje swojich kóštow přewjedło. „To bě naročny a wužadacy nadawk“, rozprawja Radworčan Cyril Hančik, kiž je mjeztym tři lěta předsyda towarstwa. Loni přewjedźe TCM swoje tradicionalne zarjadowanja kaž mejski nyšpor. Přidatnje wobohaćichu program tež mnohe swójbne zarjadowanja, předewšěm ze zaběru za dźěći. W přirodowědnej staciji w Njeswačidle móžachu so swójby na wodźenjach po parku wobdźělić, ptački wobkedźbować a sami kukawy twarić. „Za mnje bě kóžde zarjadowanje mały wjeršk“, praji Radworčan z posměwkom.
Wiesbaden (dpa/SN). Němske industrijne zawody dóstawaja dźeń a mjenje nadawkow. W nowembru je ličba skazankow w předźěłacych zawodach wo 5,4 procenty woteběrała, zwjazkowy statistiski zarjad we Wiesbadenje zdźěla. Wočakowali běchu wo 0,2 procentaj woteběracy wobjim. Hižo w oktobru běchu zawody mjenje nadawkow dla skoržili. Wosebje kupcy zwonka Europskeje unije su přiběrajo zdźeržliwi.
Erdoğan hrozy Kurdam
Istanbul (dpa/SN). Turkowski prezident Recep Tayyip Erdoğan je kurdiskim milicam YPG w Syriskej z wojerskej namocu hrozył. Ankara njebudźe terorej w regionje přihladować, rjekny Erdoğan po posedźenju knježerstwa w stolicy. Turkowska je hižo wjacore wojerske akcije přećiwo kurdiskej milicy YPG na sewjeru Syriskeje přewjedła. Ankara ma milicu za wotnožku zakazaneje kurdiskeje strony PKK a tuž za terorowu organizaciju.
Tež managerojo VW lutuja
Palm Beach (dpa/SN). Přichodny prezident USA Donald Trump je bórzomnu rozmołwu z ruskim prezidentom Wladimirom Putinom k skónčenju wójny Ruskeje přećiwo Ukrainje připowědźił. Tajke zetkanje móhło so bórze po jeho zapokazanju 20. januara wotměć, Trump připowědźi. Dokładny termin hišće znaty njeje. Trump je sej wěsty, zo móhła wójna w běhu šěsć měsacow skónčena być.
Mjeztym w Ukrainje dale zasakle wojuja. Generalny stab ukrainskeho wójska w Kijewje rěči wo 218 zražkach w běhu dnja. Ruske jednotki su w tym zwisku tež strategisce wažne město Kurachowe zdobyli. Nětko móža Rusojo swoju ofensiwu do směra na zapad rozšěrić, hdźež nima Ukraina hižo žane zakitowanje.