Hory (SiR/SN). W přirodoškitnym wulkoprojekće łužiska jězorina, kotrehož nawodnistwo ma swoje sydło na Horach pola Wojerec, maja młodźi ludźo składnosć, dobrowólne ekologiske lěto přewjesć. Tule móžnosć wužijetaj tuchwilu Eduard Luz a Maximilian Kerk. Tele dny běleštaj skoru wot štomow, kotrež dyrbjachu skórnika dla z lěsa rumować.
Město Wojerecy dožiwja hłuboko sahacu strukturnu změnu. W nim bydleše w lěće 1980 něhdźe 77 000 ludźi, dźensa je jich 31 000. Město trjeba na dołhodobny čas připućowanje ludźi. Na tele wužadanje tež šulstwo reaguje. Wo wusměrjenju, wobsahowych konceptach a hódnoće serbskeje rěče je so Andreas Kirschke z měšćanostu za šulstwo Mirkom Pinkom rozmołwjał.
Kak posudźujeće Wojerecy jako kubłanske stejnišćo?
Budyšin (CS/SN). Nawi přichoda kaž tež powołanske poradźowanske wiki, kotrež wotměwaja so kóždolětnje spočatk lěta w Budyskej powołanskej akademiji, su lětsa korony dla wupadnyli. Tohodla rozsudźichu so zamołwići kónc šulskeho lěta dźeń wotewrjenych duri zarjadować, wšako maja hač na předmjet elektrotechniku, kotryž je tak derje kaž połny, we wšěch druhich wukubłanskich wobłukach hišće swobodne městna. Młodźi ludźo maja potajkim wulki wuběr a měli so na kubłanišćo přiwabić. Docenća a mnozy studenća rozłožichu minjenu sobotu něhdźe 250 hosćom wukubłanske móžnosće na akademiji. We fokusu steješe při tym nowe laborowe twarjenje, kotrež skića wuběrne móžnosće nastupajo přewjedźenje eksperimentow. K tomu su hišće přednoški k wšelakim temam přewjedli. Za zajimcow wotwonka bě móžnosć, sej mustrowe bydlenje w Budyskej Strowotnej studni wobhladać. Powołanska akademija wotnaja tam wjacore bydlenja ze třomi rumnosćemi, kotrež steja stajnje dwěmaj studentomaj k dispoziciji.
Drježdźany (dpa/SN). Sakska chce digitalnu wučbu na šulach pjenježnje zawěsćić. Kraj a komunalne načolne zwjazki su so na zhromadne financowanje laptopow za wuknjacych a wuwučowacych dojednali, kaž financne ministerstwo w Drježdźanach informuje. Wot lěta 2025 zapłaća swobodny stat a komunalni šulscy nošerjo nakup a serwis mobilnych kompjuterow za šulerjow po połojcy. Kraj wot klětušeho kóšty za wuhotowanje pedagogow z digitalnymi kónčnymi nastrojemi dospołnje přewozmje.
„Naš zaměr je, wšitkim šulerkam a šulerjam digitalnu wokolinu za wuknjenje zmóžnić. Swobodny stat budźe za dalšu digitalizaciju šulow wot lěta 2025 nimale 13,6 milionow eurow wob lěto zasadźeć“, zwurazni financny minister Hartmut Vorjohann. Kultusowy minister Christian Piwarz (wobaj CDU) je wo financnym napinanju a „fairnym dźělenju kóštow“ rěčał. Po podaćach ministerstwa ma hač do kónca 2024 we wobłuku „digitalneho pakta šula“ dohromady něhdźe 116 500 tabletow a laptopow kupjenych być. Potom změje nimale kóždy štwórty šuler mobilny kompjuter.