Myslam dać pućować

Dienstag, 05. Juli 2022 geschrieben von:
Sedźeć pod hołym njebjom, sonić, kreatiwny być a při tym zmysłapołnje skutkować – njeje to přeće, kotrež wšitcy mamy, předewšěm nětko w tak rjanym počasu? Dźěći a młodostni maja tutu šansu, jeli su zapřimnyli, zo móža to wšitko w busu zdokonjeć. Fabmobil je bus z wosebitym wuhotowanjom. Highlight drje je, zo hodźi so třěcha wočinić. Nimo toho je jězdźidło wuhotowane z najnowšej techniku. Što pak to rěka? Je bus jeničce něšto za zabawu? Ně! Wotmysł projekta, kiž Serb Bosćij Pjaca nawjeduje, je, młodu generaciju sensibilizować za nowu techniku – a to je snadź najwažniši zaměr – jich zdobyć za nowe powołanja, wosebje tež holcy. Bjez dwěla je Fabmobil tež wulkotne dalekubłanišćo za staršu generaciju, mjez druhim wučerjow. Wšako zmóžnja zajimcam zwoprawdźić sej swójske sony. Abo njebyšće wy chcyli měć stejo sławnu wuměłsku twórbu abo twarjenje, kotrež was fascinuje w swojim by­dlenju? Z 3D-techniku so són zwoprawdźi. Milenka Rječcyna

Sej prěničku popřeć

Donnerstag, 30. Juni 2022 geschrieben von:
Sundowner rěka, na směrkach sej dobry napoj popřeć – snadź w zhromadnosći ­ze swójbnymi abo z přećelemi. Rjana to ideja! Znjese pak so to z akademiju, to ­rěka z dalekubłanjom? Na kóždy pad, haj! Znajmjeńša hdyž dźe wo Budyšin. W Budyskej Röhscheidtowej bašće za­haja přichodne dny prěnju Sundowner ­akademiju. Štož zbudźa wulke wo­čakowanja je plan přednoškow. Te te­matizuja jednore prašenja žiwjenja, za­běrace so ze wšědnymi problemami ­jednotliwca – na přikład z pjenjezami, z druhim čłowjekom abo ze zamołwi­tosću nawody w předewzaću swojim sobudźěłaćerjam napřećo. Myslo na to, na jednym wječoru so tež z permakulturu a strowotu zaběrać mam program za dosć naročny, zabawny a putacy. Nětko je na nami wšitkimi, sej tule prěničku popřeć. Ach haj, a serbska rěč změje bjezdwěla swoje městno. Wšako su mnozy Serbja připowědźili sej na tón abo tamny přednošk dóńć. Milenka Rječcyna

Pytaja zajimcow za dobrowólne lěto

Donnerstag, 30. Juni 2022 geschrieben von:

Hory (SiR/SN). W přirodoškitnym wulkoprojekće łužiska jězorina, kotrehož nawodnistwo ma swoje sydło na Horach pola Wojerec, maja młodźi ludźo składnosć, dobrowólne ekologiske lěto přewjesć. Tule móžnosć wužijetaj tuchwilu Eduard Luz a Maximilian Kerk. Tele dny běleštaj skoru wot štomow, kotrež dyrbjachu skórnika dla z lěsa rumować.

Přeće měšćanosty Mirka Pinka je, zo měła strukturna změna we Łužicy być přichodnje wobstatk šulskeje wučby

Město Wojerecy dožiwja hłuboko sahacu strukturnu změnu. W nim bydleše w lěće 1980 něhdźe 77 000 ludźi, dźensa je jich 31 000. Město trjeba na dołhodobny čas připućowanje ludźi. Na tele wužadanje tež šulstwo reaguje. Wo wusměrjenju, wobsahowych konceptach a hódnoće serbskeje rěče je so ­Andreas Kirschke z měšćanostu za šulstwo Mirkom Pinkom rozmołwjał.

Kak posudźujeće Wojerecy jako kubłanske stejnišćo?

Budyšin (CS/SN). Nawi přichoda kaž tež powołanske poradźowanske wiki, kotrež wotměwaja so kóždolětnje spočatk lěta w Budyskej powołanskej akademiji, su lětsa korony dla wupadnyli. Tohodla rozsudźichu so zamołwići kónc šulskeho lěta dźeń wotewrjenych duri zarjadować, wšako maja hač na předmjet elektrotechniku, kotryž je tak derje kaž połny, we wšěch druhich wukubłanskich wobłukach hišće swobodne městna. Młodźi ­ludźo maja potajkim wulki wuběr a měli so na kubłanišćo přiwabić. ­Docenća ­a mnozy studenća rozłožichu minjenu sobotu něhdźe 250 hosćom wukubłanske móžnosće na akademiji. We fokusu steješe při tym nowe laborowe twarjenje, kotrež skića wuběrne móžnosće nastupajo přewjedźenje eksperi­mentow. K tomu su hišće přednoški k wšelakim temam přewjedli. Za zajimcow wotwonka bě móžnosć, sej mustrowe bydlenje w Budyskej Strowotnej studni wobhladać. Powołanska akademija wotnaja tam wjacore bydlenja ze třomi rumnosćemi, kotrež steja stajnje dwěmaj studentomaj k dispoziciji.

Na poskitki skedźbnić

Dienstag, 21. Juni 2022 geschrieben von:
Budyšin (SN/MiR). Kubłanska referentka Domowiny Katrin Suchec-Dźisławkowa, chce lisćinu ze serbskimi poskitkami, kotrež wot lońšeho zběra, hišće do tutych lěćnych prózdnin wjednistwam šulow sposrědkować. Mjez druhim budu to ideje za projekty a pućowanske dny, kotrež po cyłej Łužicy a zwonka njeje, samo we wukraju wotměwaja, a to zwjetša w serbskej rěči. Poskitki njejsu na terminy wjazane. Sobudźěłaćerka třěšneho zwjazka je wotpowědnu tabulku wčera w Budyskim Serbskim domje na zetkanju zastupjerjow Domowiny, kotřiž skutkuja w šulskich konferencach, předstajiła. Lisćinu poskitkow chcedźa wšitkim šulam, na kotrychž serbšćinu wuwučuja spřistunić. Suchec-Dźisławkowa na naprašowanje SN rjekny: „Zběrka njeje dospołna, wšako je stajnje zaso nowych poskitkow. Tež wo formje wozjewjenja a wo tym, po kotrym puću šule přistup dóstanu, chcemy dale rěčeć.“ Dojednali su so na to, zo posrědkuja předležace informacije šulskim nawodnistwam z mejlku. Zdobom je na internetnej stronje Domowiny wozjewja. Wabić chcedźa za poskitk tež z ćišćanymi informacijemi a qr-codom.

Powěsćowe figury w musicalu

Montag, 20. Juni 2022 geschrieben von:
Koronoweje pandemije dla dyrbjachu swjedźeń k 100. róčnicy Wojerowskeho Lessingoweho gymnazija wot lońšeho na lětsa přestorčić. We wobłuku jubileja su šulerki a šulerjo pohłubšeneho hudźbneho wukubłanja 6. lětnika tele dny musical wo dušnym zmiju předstajili. Při tym wustupichu w Kulturnej fabrice tohorunja dalše powěsćowe figury kaž wódny muž, připołdnica a lutki. Kulturny rum Hornja Łužica/Delnja Šleska je projekt sobu financował. Foto: Katrin Demczenko

Róčnicu woswjećili

Freitag, 17. Juni 2022 geschrieben von:
Wulke Ždźary (AN/SN). Składnostnje 60lětneho wobstaća zakładneje šule „Při Hórnikečanskim jězoru“ we Wulkich Ždźarach wotmě so tam předwčerawšim jubilejna swjatočnosć. Při zachodźe šule witaštaj hólc a holca w serbskej Łazowskej drasće hosći z chlěbom a selu. Tři ­šulerki witachu hosći w serbskej a němskej rěči. W swojej narěči postrowi šulska nawodnica Annett Uhlmann bywšeju ­kolegow Hansa Horschiga, kiž tam wot lěta 1962 wuwučowaše, kaž tež Achima Nowaka, kiž jako absolwent Serbskeho wučerskeho wustawa (SWW) 1963 serbšćinu podawaše. Tehdy wuwučowachu we Wulkich Ždźarach znaći serbscy ­wučerjo kaž Jurij Kokla, Jurij Michałk a Michał Mič.

Zapozdźeny zapust w Choćebuzu

Freitag, 03. Juni 2022 geschrieben von:
Zhromadnje z dujerskej kapału je wčera dohromady 22 porikow w serbskej narodnej drasće – znatych přičin dla trochu zapozdźene – 35. přećah we wobłuku zapusta Delnjoserbskeho gymnaziju Choćebuz wuhotowało. „Tónle swjedźeń słuša k wjerškam šulskeho lěta. Swjedźenski ćah njeje jenož składnosć pokazać, zo so serbske tradicije haja a serbska drasta dale nosy, ale tež, zo je serbska rěč žiwa. Je nam tuž wulka česć, so na přećahu po měsće a k podpěraćelam a absolwentam našeho kubłanišća wobdźělić“, rjekny gymnaziast maturitneho schodźenka a čłon organizaciskeho komiteja zapusta Frido Erich Šewelis. Foto: Michael Helbig

Financuja tablety a laptopy

Freitag, 03. Juni 2022 geschrieben von:

Drježdźany (dpa/SN). Sakska chce digitalnu wučbu na šulach pjenježnje zawěsćić. Kraj a komunalne načolne zwjazki su so na zhromadne financowanje laptopow za wuknjacych a wuwučowacych dojednali, kaž financne ministerstwo w Drježdźanach informuje. Wot lěta 2025 zapłaća swobodny stat a komunalni šulscy nošerjo nakup a serwis mobilnych kompjuterow za šulerjow po połojcy. Kraj wot klětušeho kóšty za wuhotowanje pedagogow z digitalnymi kónčnymi nastrojemi dospołnje přewozmje.

„Naš zaměr je, wšitkim šulerkam a šulerjam digitalnu wokolinu za wuknjenje zmóžnić. Swobodny stat budźe za dalšu digitalizaciju šulow wot lěta 2025 nimale 13,6 milionow eurow wob lěto zasadźeć“, zwurazni financny minister Hartmut Vorjohann. Kultusowy minister Christian Piwarz (wobaj CDU) je wo financnym napinanju a „fairnym dźělenju kóštow“ rěčał. Po podaćach ministerstwa ma hač do kónca 2024 we wobłuku „digitalneho pakta šula“ dohromady něhdźe 116 500 tabletow a laptopow kupjenych być. Potom změje nimale kóždy štwórty šuler mobilny kompjuter.

Serbska debata

Neuheiten LND