Kulowc (AK/SN). Za swoje zašłe posedźenje je sej Kulowska měšćanska rada wjesny towarstwowy dom Archa w Kulowcu jako městnosć wupytała. Składnosć su tež někotři z trochu wjace hač 200 wobydlerjow wužili a radźićelam na městnje swoje starosće přednjesli.
Klukš (CS/SN). Wohnjowoborny plan za přichodne pjeć lět je Wulkodubrawska gmejnska rada na swojim zašłym posedźenju wobzamknyła. Ćežišćo je nowa wohnjowoborna gratownja, kotruž chcedźa w Klukšu twarić. Dotalna je prosće přemała, tak zo maja problemy wšitke jězdźidła zaměstnić. Hišće lětsa chcedźa planowanske dźěła wupisać a so klětu wo spěchowanske srědki starać.
Twarja parkowanišćo
Wojerecy. 41 nowych parkowanskich městnow nastawa wot dźensnišeho na Wojerowskim Nowym torhošću. Na dwěmaj z nich budu mějićeljo elektroawtow swoje jězdźidło při nabiwanskej staciji z milinu „tankować“ móc. Mjeztym zo parkowanske městna z plesternakami wukładu, chcedźa přijězd asfaltować. Nimo toho budu nowe nadróžne wobswětlenje instalować a wjacore štomy nasadźeć. Naprawa płaći 235 000 eurow, kaž Wojerowske měšćanske zarjadnistwo zdźěli.
Wudźerske wuhotowanje fuk
Budyšin. Njelubu překwapjenku dožiwi lubowar wudźenja zawčerawšim dopołdnja w Budyšinje. Jako sej do swojeje garaže na Fabrikskej dóńdźe, dyrbješe wón zwěsćić, zo bě něchtó jeho dospołne wudźerske wuhotowanje pokradnył, mjez druhim 15 wudow, wudźenki a tójšto dalšeho. Hódnotu rubizny trochuje škodowany na něhdźe 700 eurow.
Dujerska hudźba z kulinariskimi poskitkami kombinowana je recept, kotryž na Šusterec statoku w Trjebinje hižo dlěši čas funguje. Tež wčera su zaso tójšto wopytowarjow přiwabili.
Trjebin (FAG/SN). Šusterec statok w Trjebinje je w kóždym počasu idyliske městno. Wjacekróć wob lěto tamniša Domowinska skupina pod nawodom Angeliki Balccyneje na mjeztym tradicionalne hudźbne njedźelne dopołdnjo přeproša. Wčerawše zarjadowanje bě takrjec dočasny narodninski swjedźeń, přetož jutře, 28. awgusta, by Hanzo Šuster 108. narodniny swjećił. Tuž je sej Domowinska skupina tónraz Rychwałdskich muzikantow přeprosyła. Hudźbny cyłk móže mjeztym na 120lětne wobstaće zhladować. Do swojich programow kapała stajnje tež serbske štučki zapřijima. Te su čłonki Domowinskeje skupiny při mikrofonje sobu spěwali a so tak sobu wo dobru naladu starali.
Njeswačidło (SN/MWj). Z pozawnowej a hońtwjerskej dujerskej hudźbu wuklinča wčera nawječor wulki swjedźeń k 750. róčnicy prěnjeho naspomnjenja Njeswačidła. Na třoch dnjach dožiwichu sta wopytowarjow wotměnjawy program, wobsahowacy wjacore wurjadne dypki. Tak je na hrodźe nětko přistupna wosebita wustajeńca k stawiznam wsy, kotruž běchu minjeny pjatk k zahajenju swjedźenja wotewrěli. Tohorunja pjatk woswjećichu 130lětne wobstaće dobrowólneje wohnjoweje wobory.
Do jubilejneho swjatka zapřijaty bě sobotu kóždolětny swětłowy swjedźeń, jako z něhdźe 3 000 swěčkami a smólnicami park na cyle wosebite wašnje wobswětlichu a tak wulkotnu atmosferu zaručichu. Popołdnju wustupi Serbski ludowy ansambl z interaktiwnej hudźbnej bajku „Překlepana liška“.
Film Karla Vouka na festiwalu
Choćebuz. Krótkofilm PŚIRODA awstriskeho wuměłca Karla Vouka wo změnje łužiskeje krajiny je nominowany za lětuši 28. festiwal wuchodoeuropskeho filma wot 6. do 11. nowembra w Choćebuzu. Termin předstajenja dwanaćeminutowskeho paska budźe hakle z wozjewjenjom programa w septembru jasny. Twórba je nominowana tež za 21. festiwal słowjenskeho filma w Portorožu.
Předstaji tři rukopisne słowniki
Halle. Pod hesłom „Začuća a normy“ wotměwa so tele dny mjezynarodny kongres za slědźenja wo pietizmje w Halle. Serbow zastupuje wědomostna sobudźěłaćerka Drježdźanskeje Techniskeje uniwersity dr. Lubina Malinkowa. Wona předstaji tam tři rukopisne serbsko-němske słowniki, na kotrež bě při slědźenjach w archiwje bratrowskeje wosady storčiła. Zetkanje traje hač do srjedy.
Za politiske hudźbne dźiwadło
Wuježk. Tež tónle kónc tydźenja wotměja so wjacore zarjadowanja we wobłuku dnja Hornjeje Łužicy. Jedne z nich budźe na Čornoboze. Tam koncertuje njedźelu, 26. awgusta, w 14 hodź. chór Budyšin. Rjana to přiležnosć, na horu pućować a w chłódku štomow na serbske a słowjanske pěsnje słuchać.
Dwaj dnjej klankodźiwadło
Budyšin. „Pod hrodom wosomaštyrceći“ rěka klankodźiwadłowy swjedźeń, kiž wotměje so jutře a njedźelu w Budyšinje na ležownosći ze samsnym mjenom něhdźe 200 metrow wot Stareje wodarnje zdaleneje. Starši a młódši wopytowarjo dožiwja najwšelakoriše klankodźiwadłowe hry. Jich paleta saha wot bajkow Grimmec bratrow přez hornjołužiske powědki hač k italskemu kruchej wo kóčkach. Přeprošene su klankodźiwadłowe skupiny z Lipska, Budyšina, Coswiga a Radebeula, kotrež wotměnjejo hraja. Započatk je wobaj dnjej wot 15 hodź. Sobotu wot 22 hodź. změja na samsnym městnje live-hudźbu z nižozemskej spěwarku Iris Romen.
Pokazaja staru techniku
Tragisce znjezbožiła
Budyšin. Na Dr. Salvadora Allendowej w Budyšinje je wobydler wčera rano něhdźe w 6 hodź. před wjaceswójbnym domom staršu žonu bjez wědomja a ćežko zranjenu namakał. Za 76lětnu pak přińdźe kóždažkuli pomoc přepozdźe, wona bě hižo zemrěta. Po prěnich přepytowanjach je žona najskerje z balkona swojeho bydlenja padnyła, zdźěli Zhorjelska policajska direkcija. Kriminalisća pad nětko přepytuja.