Kamjenc (SN/MWj). Na 20lětne wobstaće je tele dny Kamjenska chorownja maltezow swj. Jana zhladowała. Tónle jubilej swjeća we wosebitym času, rěka w nowinskej zdźělence maltezow. W minjenych štyrjoch měsacach su tam 300 pacientow w zwisku ze schorjenjom abo z podhladom schorjenja na koronawirus zastarali. Byrnjež so tam wot junija połoženje bytostnje wolóžiło, wulki swjedźeń k jubilejej chorownje přiwšěm móžny njeje. W małym kruhu mjenowaše Kamjenski wyši měšćanosta Roland Dantz (njestronjan) medicinske zarjadnišćo „našu chorownju“, chwaleše jeje dobre mjeno a wuzběhny zwólniwosć wšitkich sobudźěłaćerjow, druhim pomhać. Drježdźansko-Mišnjanski biskop Heinrich Timmerevers w postrownym lisće podšmórny, kak wažna hojernja za wobstajne hladanje chorych w regionje je. „Je to chorownja, kotrejež wobswět je sobu wot Serbow a wot diaspory postajeny. W tymle domje je čłowjek jako cyłk wažny. Kaž dyrbi jeho ćěło fungować, ma w nim tež duša bydlić.“
Nimo wulkich nadregionalnych serbskich towarstwow, kotrež su často w medijach prezentne, mamy w dwurěčnej kónčinje njeličomne mjeńše a małe towarstwa, kotrež runje tak pilne dźěło wukonjeja, wo nich pak přewjele njezhoniš. W swojej lětnjej seriji lětsa tajke aktiwne cyłki předstajamy, dźensa Towarstwo Radiška (9).
Stróža pola Hućiny je lubowarjam přirody wočerstwjenski paradiz z jónkrótnym ekosystemom. Mało ludźi pak zhoni, zo je kupa Radiška wosrjedź Olby bywše słowjanske hrodźišćo. Wurywanki z 13./14. lětstotka kaž hornčerske wudźěłki, pódkowy a brónje na to pokazuja. Dźensa drje hrodźišćo, kotrež bě něhdy 38 króć 27 metrow wulke, lědma hišće spóznaješ. Scyła je přistup na kupu hórniskich předpisow dla zakazany.
Chrósćicy (SN/MWj). We wobłuku cyłkowneho ponowjenja Chróšćanskeje cyrkwje je so wčera, póndźelu, dalši wotrězk započał. Wobě nabóčnej wěži dóstanjetej w přichodnych štyrjoch měsacach nowu cyblu jako wjeršk. Po tym zo běchu tam sewjernu nabóčnu wěžu zaróštowali, započachu z njeje koporowy blach dele brać. Přichodne dny tohorunja drjewjanu konstrukciju cyble dospołnje wottwarja, prjedy hač ju na městnje zaso natwarja a potom z nowym koporom wobdadźa.
Čestne zastojnstwo ma wona za njeparujomne. „Te je za dźěławosć towarstwow po wšej Němskej přewšo wažne. Runje w tak měrnej kónčinje kaž tu je wažne wólnočasne poskitki z pomocu čestnohamtskich ludźi tworić“, měni Jadwiga Bryckec ze Zhorjelca. Na namjet FDP a předsydy frakcije strony w Zhorjelskim wokrjesnym sejmiku Franka Wittiga su ju za wěcywustojnu wobydlerku do přirady za serbske naležnosće wokrjesa Zhorjelc powołali. Dwurěčnje hornjoserbsko-němsce bě wona w Kubšicach wotrostła. Do šule chodźeše w Budyšinje, hdźež tež maturu złoži. „Hač do dźensnišeho ze swojimi serbskimi přećelemi tež serbsce rěču. Hdys a hdys wopytuju serbske dźiwadło“, wona wuswětla.
97 274 kilometrow kolesowali
Budyšin. We wobłuku akcije „Města kolesuja“ je 389 ludźi w 26 mustwach Budyskeho wokrjesa w třoch tydźenjach dohromady 97 274 po puću było a tak 14 tonow wuhlikoweho dioksida wobešło. Najwuspěšniši bě ze 37 058 kilometrami team Ewangelskeho młodźinskeho dźěła. Wubědźowanje je akcija Zwjazkarstwa za klimu europskich komunow.
Pan Tau so nawróći
Mnichow. Dźěćacu seriju z 1970 lět Pan Tau je telewizija ARD z britiskej firmu Caligari Film znowa natočiła. Hłownu rólu hraje Jendźelčan Matt Edwards. 14dźělnu seriju, kotruž su z britiskimi a němskimi dźiwadźelnikami w Němskej produkowali, chcedźa nazymu pokazać. Pan Tau ze swojim předešćnikom, z melonu a ze zwonkazemskimi mocami tójšto spodźiwneho zdokonja.
Čěska Šwica swjeći
Bager wolij zhubił
Serbske Pazlicy. Jako jědźeše ze Serbskich Pazlic do směra na Pěskecy 68lětny minjeny pjatk wječor ze swojim bagrom je so hydrawlikowa rołka skóncowała, tak zo je jězdźidło na połdra kilometrje wolij zhubił. Mějićel tuž swoju mašinu na lěsnym puću wotstaji, zo by ju nazajtra reparował. W běhu nocy pak bager wšón wolij zhubi, štož bě po wšěm zdaću něhdźe 200 litrow. Specialna firma dyrbješe sobotu puć wurjedźić a z wolijom zanjerodźenu lěsnu pódu wotnosyć.