Za nowonarodźenych lěta 2019 su tele dny w Brětni štomik ameriskeho pochada (Amberbaum) sadźili. Z jeho žiwicy su pječa něhdy žwjenkački zhotowjeli. Štom narosće hač do wysokosće 20 metrow, jeho lisćo runa so temu klona. W Brětni je so 2019 dohro­mady wosom dźěći narodźiło. Po sadźenju z wjesnym předstejićerjom Lotharom Kujaschom přeprosychu wšitkich na piknik­, staršich pak na škleńčku sekta. Foto: Gernot Menzel

Mnohotnosć, stawizny a hojenske mocy lawendla

Mittwoch, 28. Oktober 2020 geschrieben von:

Čmjeły a mjetele zlětuja kołowokoło hrjadkow, posadźene z lawendlom, někotři praja tež lěwanćikom. Něžna fijałkojta barba kćenjow zwjesela woči wopyto­warjow. „Wužiwam jenož prawy lawendl, kiž mjenuje so po łaćonskim Lavandula angustifolia, bóle znaty pod zapřijećom lawendl. Tón ma wobstatki, kotrež słuža hojenju. Skutkuje tuž změrujo kaž tež wožiwjejo“, rozłožuje Yvonne Müller při wodźenju po swojej Njedźichowskej zahrodźe. Dwě lěće hižo ma wona mały wobchod za lawendl. Lětsa je prěni króć dźeń wotewrjenych duri zarjadowała. Lawendl, tak zhonja wopytowarjo wot njeje, je lěkowanska rostlina lěta 2020. Jury je za to wjacore přičiny mjenowała, mjez druhim mnohostronski wužitk rostliny w stawiznach čłowjestwa kaž tež najnowše wuslědki slědźenja.

Wuwiwaja Wankelowu technologiju

Mittwoch, 28. Oktober 2020 geschrieben von:
W Choćebuskim předewzaću Wankel SuperTec slědźa na polu Wankeloweje motoroweje technologije, na wobrazu wuwićowy inženjer dr. Rudolf Klotz. Firmu běchu před 20 lětami na iniciatiwu lěta 2015 zemrěteho bywšeho prezidenta Braniborskeje techniskeje uniwersity prof. dr. Ernsta Sigmunda załožili, zo bychu nimale pozabytu technologiju ze 60tych lět zaso wožiwili. Wankelowy motor dźěła po principje znatych štyritaktowych motorow, je pak mjenje kompleksny. W Choćebuzu mjeztym tež snadnu ličbu tajkich motorow twarja a předawaja, mjez druhim Němskej železnicy. Tam zasadźeja je k startowanju ćežkich dieselowych motorow. Foto: Michael Helbig

Serbskosć po agendźe wožiwić(16)

Mittwoch, 28. Oktober 2020 geschrieben von:

Idejowe wubědźowanje sakskeho ­fondsa „Čiń sobu!“ je we wosebitej ­kategoriji „Žiwa dwurěčnosć“ tworićelskosć na dobro našeje maćeršćiny ­znowa pozbudźiło. Serbske Nowiny ­tule w serialu rjad drobnych a małych projektow předstajeja.

Krótkopowěsće (28.10.20)

Mittwoch, 28. Oktober 2020 geschrieben von:

Etat za 2021 rozjimali

Budyšin. Komisija rady Załožby za serbski lud je wčera na swojej prěnjej widejowej konferency scyła klětuši hospodarski plan załožby rozjimała. Kaž załožbowy direktor Jan Budar informuje, pokazuja drje prěnje signale pjenjezydawarjow na stopnjowanje přiražkow, njejasne pak je, hač hodźa so priority w trěbnej šěrokosći zwoprawdźić. Etat ma załožbowa rada 8. decembra wobzamknyć.

Połoženje njezměnjene

Budyšin/Zhorjelc. Połoženje nastupajo koronawirus so njezměruje. Tak zličichu wčera w Budyskim wokrjesu 43 no­wych­ natyknjenjow, 16 su zaso wu­strowjeni. Kwota infekcijow na 100 000 wobydlerjow w běchu sydom dnjow wu­činja 126. W Zhorjelskim wokrjesu maja 22 nowych natyknjenjow, kwota wučinja tam 130. Wčera je 89lětna žona z Hamora w zwisku z koronu zemrěła.

Lessing za dźěći

Policija (27.10.20)

Dienstag, 27. Oktober 2020 geschrieben von:

Municiju město hribow namakał

Sepicy. Nadźijejo so prawje rjanych eksem­plarow so tele dny něchtóžkuli do lě­sa poda, zo by hriby pytał. Před­wčerawšim popołdnju chcyše sej tež muž w Sepicach (Schwepnitz) někotre nazběrać. Njemało pak so wón dźiwaše, jako před swojimaj nohomaj nadobo wjacore granaty a kartuše ležachu. Fachowcy namakanku wotstronichu.

E-bike z pincy fuk

Wojerecy. Z pincy wjacebydlenskeho domu­ we Wojerecach su njeznaći w nocy na njedźelu e-bike marki Winora Sima pokradnyli. Brune koleso ma hódnotu něhdźe 2 300 eurow.

Předstaja nowu knihu

Dienstag, 27. Oktober 2020 geschrieben von:

Budyšin. „Swjate su mi twoje hona“ rěka kni­ha Christiana Kessnera, kotruž předstaja awtor štwórtk, 29. oktobra, w 19 hodź. w Budyskej Smolerjec kni­harni. W knize spyta awtor wotmołwić na prašenje, što docyła to typiske serbske je, hdyž hladaš­ na to z duchowno­dušinych korjenjow. Tutón wječor budźe składnosć, so z awtorom wo tymle pra­šenju rozmołwjeć. Zajimcy su wutrobnje přeprošeni, maja so pak do toho w Smolerjec kniharni přizje­wić.

Maja přidatny poskitk

Chrósćicy. W Chróšćanskej pěstowarni, kotraž je w nošerstwje SŠT, budu starši swoje dźěći wot přichodneho lěta tež 7,5 hodźin wob dźeń hladać dać móc. Tole je Chróšćanska gmejnska rada na swojim zašłym pose­dźenju jednohłósnje wobzamknyła. Dotal je to 4,5 hodźin, šěsć a dźewjeć hodźin móžno. Z nowym poskitkom wotpowěduja mjez druhim potrjebam maćerjow, kotrež 30 hodźin wob tydźeń dźěłaja a kotrymž je wšědne šěsćhodźinske zastaranje dźěći překrótke, dźewjećhodźinske pak předołhe. Płaćizna za nowy čas wotpowěduje procentualnje tamnym časam. Staršiski přinošk so potajkim nje­zwyši a je w Chrósćicach hižo pjeć lět konstantny.

Zběhanka na kubłanišću

Dienstag, 27. Oktober 2020 geschrieben von:
Na twarnišću Winfriedoweho domu w Schmiedebergu su minjeny pjatk zběhanku swjećili. Nawoda dźěćaceho a młodźinskeho kubłanišća Drježdźansko-Mišnjan­skeho biskopstwa Stephan Schubert je symboliski posledni hózdź do hrjady bił. Wot junija 2021 móža tež serbscy młodostni tule zaso kubłanske dny přežiwić. W dohromady 22 stwach změja cyłkownje 70 łožow. Oficialne poswjećenje přez biskopa Heinricha Timmereversa je za 18. septembra 2021 planowane. Foto: Laurenz Grieger

Zbožo w pisanej přirodźe

Dienstag, 27. Oktober 2020 geschrieben von:
Njewšědnje rjanej nazymskej dnjej smědźachmy minjeny kónc tydźenja dožiwić. Złoty oktober postara so z wjele słóncom a miłymi temperaturami wo wobkuzłace a přewšo pisane wobrazy w přirodźe. Něchtóžkuli je nazymske wuchodźowanje tež z tym zwjazał, zo je tróšku za hribami pohladał. Tež našemu čitarjej Achimej Mičej ze Sulšec pola Kulowa je zbožo kiwało, kaž je na wobrazu widźeć. Bohužel wón nam njepřeradźi, hdźe dokładnje je tajkej rjanej eksemplaraj namakał. Ale prawy hribar wšak swoje blaki ženje njepřeradźi. Foto: Achim Mič

Najebać koronowu krizu je minjeny kónc tydźenja tójšto ludźi na nazymske zahrodowe wiki LebensArt do Großhartauwa přijěło­. Pod wobkedźbowanjom hygieniskich předpisow móžachu sej tam wjele idejow wothladać, kak swoju zahrodu rjenje wuhotuješ a wupyšiš. Zahrodowy fachowc Sebastian Tischer z Kohoutec zahrodnistwa w Protecach pokaza mjez druhim 18 lět stary jałorc (Wacholder) w formje bonsaija. Foto: Steffen Unger

Chróšćan Šulerjo

Neuheiten LND