Njebjelčanska gmejna z pomocu eko-konta tójšto na nohi staja. Zo je to tež po něšto lětach přeco hišće njezwučene a zo z tym te abo tamne prašenje zwisuje, je zašłe posedźenje gmejnskich radźićelow pokazało.
Njebjelčicy (JK/SN). Štóž ma njebjesa na zemi, tomu so derje dźe a tón ničo wustać nima. Podobnje dźe so Njebjelčanskej gmejnje, kotraž hižo někotre lěta projekt „Njebjesa“ njedaloko Miłočanskeje žaby pěstuje. Tón chcedźa nětko dale wukmanić, zo by so z woprawdźitym žohnowanjom za wokolinu a tamniši teren stał. Komuna planuje tam hromadźe z fachowcami permakultury a přirodoškita hat připrawić, kotryž nima jenož krajinu wobohaćić, ale změje nimo ekologiskeje funkcije jako biotop tež nadawk nastupajo škit před wulkej wodu.
W Braniborskej AfD wobkedźbuja
Podstupim. Braniborski wustawowy škit po dlěšim pruwowanju dospołnu AfD wobkedźbuje. To zdźěli nutřkowne ministerstwo powěsćerni dpa dźensa w Podstupimje. Rozsud zwisuje z wuwićom po wuzamknjenju krajneho a frakciskeho šefa Andreasa Kalbitza ze strony, mjez druhim ze změnu jednanskeho porjada frakcije krajneho sejma, zo móhł Kalbitz jej dale přisłušeć.
Myto Brücke-Most do Israela
Zhorjelc. Bywšu wonkownu ministerku Israela Tzipi Livi počesća z lětušim Mjezynarodnym mytom Brücke-Most europskeho města Zhorjelca-Zgrorzeleca. Wo tym je towaršnosć za spožčenje myta wčera informowała. Politikarka je znata za swobodniske myslenje, demokratiju, wotewrjenosć a čłowjeskosć, z čimž sćělesnja ideju za mytom Brücke-Most.
Serbski knižny kófer zaso po puću
Hobbyjowy nurjak w nuzy pomhał
Wojerecy. Zo hodźi so nurjenska technika tež za hinaše zaměry wužiwać, je předwčerawšim muž we Wojerecach dopokazał. Wobydlerka wjaceswójbneho domu je tam cokorowy sirup wariła a po wšěm zdaću na hornc zabyła, tak zo so z njeho chětro kurić započa. Kuražěrowany susod a hobbyjowy nurjak dźěše na to ze swojej nurjenskej techniku do bydlenja žony a donjese hornc won. Žana wěcna škoda tuž njenasta, a zranił so tež nichtó njeje. Alarmowani wohnjowi wobornicy móžachu swoje zasadźenje spěšnje skónčić. Zasadnje pak policija radźi, w padźe wohenja na kóždy pad wohnjowu woboru informować a njewustajić so sam móžnemu strachej. Přiwšěm so kameradojo zmužitemu wobydlerjej za jeho njesebične jednanje dźakuja.
Nowoslicy. Štóž chce sej zajutřišim, njedźelu, snano z kolesom do Delan wulećeć, móže rjanu přestawku na Dinarjec piwowej zahrodźe w Nowoslicach zapołožić. Wot 14 hodź. přeprošeja tam na plincy, kofej a tykanc a wězo na chłódne piwo, a to při hudźbnym wobrubjenju.
Na pišćelowy koncert
Chróstawa. Lubowarjo pišćeloweje hudźby njech njeskomdźa wosebity koncert njedźelu, 14. junija, w 16 hodź. w Chróstawskej cyrkwi. Tam poskićeja pišćelowy koncert na tamnišich Silbermannowych pišćelach. Organista Sebastiana Knebela přewodźa Thomas Friedländer na cinku. Při tym jedna so wo pišćałce podobny instrument, kotryž su předewšěm w zažnym 17. lětstotku wužiwali. Na koncerće zaklinči hłownje španiska hudźba z časa Korle V. a Philippa II. Koncert wospjetuja w 17.30 hodź. Zastup je darmotny, proša pak wo dar.
Kak so přichodnje zežiwjeć?
Hamor (AK/SN). Runja druhim komunam dyrbi tež Hamorska koronapandemije dla lětsa a přichodne lěta z mjenje dochodami ličić. To podšmórny zastupowacy wjesnjanosta Hendryk Balko na zašłym posedźenju gmejnskeje rady, jako je swoju rozprawu wo aktualnym połoženju přednjesł. „Dokładny wobjim deficita tuchwilu wuličamy“, wón rozłoži. „Po prěnich trochowanjach pak dyrbimy z toho wuchadźeć, zo jedna so wo sumu hač do jednoho miliona eurow. Tak a tak hižo napjate hospodarske połoženje so tuž hišće dale přiwótři.“
Wot Zwjazka a Swobodneho stata Sakskeje wobzamknjene pomocne naprawy za města a gmejny, kotrež maja předewšěm pobrachowace dochody z přemysłoweho dawka narunać, drje woznamjenjeja najprjedy raz wolóženje. Cyłkowny wupad dochodow pak wone narunać njemóža. Sakske nutřkowne ministerstwo je kónc meje wolóženja při wobchadźenju z komunalnym hospodarskim prawom wukazało. „Wone pak jeničce dźěłakmanosć komunow zaruči“, praji Hendryk Balko. „Hladajo na wudawki je tuž njewobeńdźomne dale lutować.“
Rěčne lěhwo lětsa wupadnje
Budyšin. Lětuše rěčne prózdninske lěhwo, kotrež měješe so wot 7. do 16. awgusta we Wodowych Hendrichecach wotměć, koronapandemije dla wupadnje. Za nje bě so 61 serbskich dźěći w starobje dźewjeć do 14 lět přizjewiło, kaž Serbske šulske towarstwo zdźěli. Nětko planuja přichodne tajke lěhwo klětu w samsnym času zarjadować.
Žadyn dźeń wotewrjenych duri
Budyšin. Předsydstwo župy „Jan Arnošt Smoler“ Budyšin je za 11. julij planowany dźeń wotewrjenych duri w Domje Měrćina Nowaka w Njechornju z ćežkej wutrobu wotprajić dyrbjało. Na posedźenju srjedu w Budyšinje běchu zwěsćili, zo njehodźi so wot tudyšeho strowotniskeho zarjada schwaleny hygienowy koncept zeskutkownić, dokelž by mocy župy prosće přežadał.
Z krizy za přichod myslić