Ekokonto, kotrež so zadani

Montag, 15. Juni 2020 geschrieben von:

Njebjelčanska gmejna z pomocu eko-konta tójšto na nohi staja. Zo je to tež po něšto lětach přeco hišće njezwučene a zo z tym te abo tamne prašenje zwi­suje, je zašłe posedźenje gmejnskich radźi­ćelow pokazało.

Njebjelčicy (JK/SN). Štóž ma njebjesa na ze­mi, tomu so derje dźe a tón ničo wustać nima. Podobnje dźe so Njebjelčanskej gmejnje, kotraž hižo někotre lěta projekt „Njebjesa“ njedaloko Miłočan­ske­je žaby pěstuje. Tón chcedźa nětko dale wukmanić, zo by so z woprawdźitym žohnowanjom za wokolinu a tam­niši teren stał. Komuna planuje tam hromadźe z fachowcami permakultury a přirodoškita hat připrawić, kotryž nima jenož krajinu wobohaćić, ale změje nimo ekologiskeje funkcije jako biotop tež nadawk nastu­pajo škit před wulkej wodu.

We wobłuku akcije wotewrjenych zahrodowych durčkow běchu wčera w Kamjencu a wokolinje wjacore zahrodki zjawnosći ­přistupne. Tež tu Beaty a Tomaša Čornaka w Njebjelčicach móžachu sej zajimcy wobhladać. Někotryžkuli wopytowar da sej ­wot mějićelow rozłožić, kak staj wonaj swój zeleny paradiz wuhotowałoj. Foto: Feliks Haza

Krótkopowěsće (15.06.20)

Montag, 15. Juni 2020 geschrieben von:

W Braniborskej AfD wobkedźbuja

Podstupim. Braniborski wustawowy škit po dlěšim pruwowanju dospołnu AfD wobkedźbuje. To zdźěli nutřkowne ministerstwo powěsćerni dpa dźensa w Podstupimje. Rozsud zwisuje z wuwićom po wuzamknjenju krajneho a frakciskeho šefa Andreasa Kalbitza ze strony, mjez druhim ze změnu jednanskeho porjada frakcije krajneho sejma, zo móhł Kalbitz jej dale přisłušeć.

Myto Brücke-Most do Israela

Zhorjelc. Bywšu wonkownu ministerku Israela Tzipi Livi počesća z lětušim Mjezynarodnym mytom Brücke-Most europskeho města Zhorjelca-Zgrorzeleca. Wo tym je towaršnosć za spožčenje myta wčera informowała. Politikarka je znata za swobodniske myslenje, demokratiju, wote­wrjenosć a čłowjeskosć, z čimž sćělesnja ideju za mytom Brücke-Most.

Serbski knižny kófer zaso po puću

Policija (12.06.20)

Freitag, 12. Juni 2020 geschrieben von:

Hobbyjowy nurjak w nuzy pomhał

Wojerecy. Zo hodźi so nurjenska tech­nika tež za hinaše zaměry wužiwać, je před­wčerawšim muž we Wojerecach dopo­kazał. Wobydlerka wjaceswójbneho domu je tam cokorowy sirup wariła a po wšěm zdaću na hornc zabyła, tak zo so z njeho chětro kurić započa. Ku­ražěrowany susod a hobbyjowy nurjak dźěše na to ze swojej nurjenskej techniku do bydlenja žony a donjese hornc won. Žana wěcna škoda tuž njenasta, a zranił so tež nichtó njeje. Alarmowani wohnjowi wobornicy móžachu swoje zasadźenje spěšnje skónčić. Zasadnje pak policija radźi, w padźe wohenja na kóždy pad wohnjowu woboru informować a njewusta­jić so sam móžnemu strachej. Při­wšěm so kameradojo zmužitemu wobydlerjej za jeho njesebične jednanje dźakuja.

Přeprošeja na kofej

Freitag, 12. Juni 2020 geschrieben von:

Nowoslicy. Štóž chce sej zajutřišim, njedźelu, snano z kolesom do Delan wulećeć, móže rjanu přestawku na Dinarjec piwowej zahrodźe w Nowoslicach zapołožić. Wot 14 hodź. přeprošeja tam na plincy, kofej a tykanc a wězo na chłódne piwo, a to při hudźbnym wobrubjenju.

Na pišćelowy koncert

Chróstawa. Lubowarjo pišćeloweje hudźby njech njeskomdźa wosebity koncert njedźelu, 14. junija, w 16 hodź. w Chróstawskej cyrkwi. Tam poskićeja pišćelowy koncert na tamnišich Silbermannowych pišćelach. Organista Sebastiana Knebela přewodźa Thomas Friedländer na cinku. Při tym jedna so wo pišćałce podobny instrument, kotryž su přede­wšěm w zažnym 17. lětstotku wužiwali. Na koncerće zaklinči hłownje španiska hudźba z časa Korle V. a Philippa II. Koncert wospjetuja w 17.30 hodź. Zastup je darmotny, proša pak wo dar.

Kak so přichodnje zežiwjeć?

Wočakuje wuskutki krizy

Freitag, 12. Juni 2020 geschrieben von:

W gmejnje Hamor liča z deficitom něhdźe miliona eurow

Hamor (AK/SN). Runja druhim komunam dyrbi tež Hamorska koronapan­demije dla lětsa a přichodne lěta z mjenje dochodami ličić. To podšmórny zastupowacy wjesnjanosta Hendryk Balko na zašłym posedźenju gmejnskeje rady, jako je swoju rozprawu wo aktualnym po­łoženju přednjesł. „Dokładny wobjim deficita tuchwilu wuličamy“, wón rozłoži. „Po prěnich trochowanjach pak dyr­bimy z toho wuchadźeć, zo jedna so wo sumu hač do jed­noho miliona eurow. Tak a tak hižo napjate hospodarske połoženje so tuž hišće dale přiwótři.“

Wot Zwjazka a Swobodneho stata Sakskeje wobzamknjene pomocne naprawy za města a gmejny, kotrež maja přede­wšěm pobrachowace dochody z přemysłoweho dawka narunać, drje wozna­mje­njeja najprjedy raz wolóženje. Cyłkowny wupad dochodow pak wone narunać njemóža. Sakske nutřkowne mi­nister­stwo je kónc meje wolóženja při wobchadźenju z komunalnym hospodarskim prawom wukazało. „Wone pak jeničce dźěłakmanosć komunow zaruči“, praji Hendryk Balko. „Hladajo na wudawki je tuž njewobeńdźomne dale lutować.“

Wot předwčerawšeho ponowjeja 200 metrow dołhi wotrězk statneje dróhi S 98 z Chrósćic do směra na Jaseńcu před gmejnskim centrumom, zakładnej šulu, „Jednotu“ a pěstowarnju. Tam su stary asfalt wotškrabali a jězdnju nětko z nowej worštu pokry­waja. Twar­ske­ dźěła maja po informacijach Budyskeho wokrjesa přichodnu póndźelu zakónčene być. Foto: Feliks Haza

Krótkopowěsće (12.06.20)

Freitag, 12. Juni 2020 geschrieben von:

Rěčne lěhwo lětsa wupadnje

Budyšin. Lětuše rěčne prózdninske lěhwo, kotrež měješe so wot 7. do 16. awgusta we Wodowych Hendrichecach wotměć, koronapandemije dla wupadnje. Za nje bě so 61 serbskich dźěći w sta­robje dźewjeć do 14 lět přizjewiło, kaž Serbske šulske towarstwo zdźěli. Nětko planuja přichodne tajke lě­hwo klětu w samsnym času zarjadować.

Žadyn dźeń wotewrjenych duri

Budyšin. Předsydstwo župy „Jan Arnošt­ Smoler“ Budyšin je za 11. julij plano­wany dźeń wotewrjenych duri w Domje Měrćina Nowaka w Njechornju z ćežkej wutrobu wotprajić dyrbjało. Na po­sedźenju srjedu w Budyšinje běchu zwěsćili, zo njehodźi so wot tu­dyšeho strowotniskeho zarjada schwa­leny hy­gienowy koncept zeskutkownić, dokelž by mocy župy prosće přežadał.

Z krizy za přichod myslić

Měrne pućiki sej pytałoj

Donnerstag, 11. Juni 2020 geschrieben von:
Chceš-li młodej konjej na ćahanje woza zwučić, njetrjebaš jenož tójšto nazhonjenjow we wobchadźe ze štyrinohačemi, ale po móžnosći tež měrne pućiki bjez wjele wobchada. Tajke staj tele dny ratar Alojs Šěrak a jeho syn Markus z Łusča pytałoj, jako­ z konjomaj takrjec na trening jědźeštaj. Z ratarskeho předewzaća na Lišej Horje po­daštaj so wonaj do Koslowskeho směra. Tu wotbočištaj nimo wjesneho křiža na na­wsy na stary puć do směra na Ralbicy. Foto: Feliks Haza

Najdlěši čas čakać dyrbjeli

Donnerstag, 11. Juni 2020 geschrieben von:
Wot lońšeho decembra móžachu dźěći Budyskeje Serbskeje pěstowarnje „Jan Radyserb-Wjela“ wobkedźbować, kak jich nowe hrajkanišćo formow nabywa. Nětko pak su najdlěši časa čakać dyrbjeli, přetož twarske dźěła so z wulkimi krokami nachileja. Sobudźěłaćerjej firmy Gartenart Jan Mieth (prědku) a Rafael Härtling (w pozadku) staj tele dny nowy płót podłu puća nastajiłoj. Nowe hrajkanišćo móža tuž bórze přepo­dać. Na nim nadeńdu holcy a hólcy hórku, tunl za łaženje, krosnowanski nastroj­, čaru za dźěćace awta a dalše móžnosće hrajkanja. Za nowy trawnik su samo podzemski krjepjenski system składli. Foto: SN/Hanka Šěnec

Chróšćan Šulerjo

Neuheiten LND