Kulow. Towarstwa, kluby, dobrowólne wohnjowe wobory kaž tež katolska a ewangelska wosada města Kulowa su namołwjene, swoje planowane zjawne zarjadowanja měšćanskemu zarjadnistwu přizjewić, dalokož to hišće činili njejsu. Tak ma so zadźěwać, zo so terminy kopja. Wotpowědne formulary su na internetnej stronje města wozjewjene.
Chór Lipa spěwa w stolicy
Drježdźany. Koncert k rusko-ukrainskemu hodownemu a nowolětnemu swjedźenjej wotměje so njedźelu, 14. januara, w 17 hodź. w Drježdźanskej cyrkwi Třoch kralow. Wosmy koncert tohole razu prezentuje chór Slavica. Nimo ruskeho dźěćaceho chóra Libela su sej tónraz přeprosyli Lipjanow z Pančic-Kukowa. Zastupne lisćiki za dwanaće do 18 eurow dóstanu zajimcy w předpředawanišćach kaž tež internetnje pod www.mzdw.de.
176. serbske blido
Budyšin. Dwaj tydźenjej po hodźoch nětko w mnohich domjacnosćach hodowny štomik z bydlenja rumuja. Při tej składnosći město Budyšin na to skedźbnja, zo móžeš w januaru tón dźeń, hdyž čorne abo zelene wotpadkowe sudobjo wotwožuja, tež štomik darmotnje wotbyć. Tón pak dyrbi na kóždy pad pódla tajkeho wotpadkoweho sudobja stać a na nim nima hižo žana pycha być. Hač do 1,5 metrow wulke štomy w cyłym sobu bjeru, wjetše eksemplary měli so rozrězać. Wot februara dyrbja ludźo štomiki do zelenych wotpadkowych sudobjow rozkuskować.
Pola policije so informować
Rózbork. We wobłuku cyłoněmskeho dnja wysokich šulow informuje zajutřišim, štwórtk, tež wysoka šula sakskeje policije w Rózborku wo swojim dźěle. Wot 10 do 15 hodź. móža so tam zajimcy wo wukubłanskich a powołanskich móžnosćach wobhonić a sej nimo dalšich fachowych kabinetow tež kriminalnotechniski kabinet wobhladać.
Chrósćicy. W swojim romanje „Běžeć dyrbiš tak a tak“ powěda Anika Mehner z Lipska stawiznu přećelstwa na ekumeniskim putniskim puću. Po puću ze Zhorjelca přez Budyšin a Erfurt hač do Vacha bě wona sama wjacekróć putnikowała. Swoje zaćišće je po prěnjej, skerje dokumentariskej knize „Stawizny z putniskeho puća – nachribjetnik powěda“ nětko tež literarisce předźěłała. Młoda awtorka čita w Chróšćanskej putniskej hospodźe jutře, 6. januara, w 19.45 hodź.
Anika Mehner tež w Lipsku mušlowe znamješka na putniskim puću přez město připrawja a hospoduje putnikow.
Jutře w 16 hodź. je serbske dźěćace kino z trikowym filmom. Pokazki na dalše zarjadowanja w hospodźe nadeńdu zajimcy internetnje pod www.pilgerherberge-crostwitz.de.
Na lětny swjedźeń
Sulšecy. Kulowske towarstwo Bratrowstwo wuhotuje sobotu, 6. januara, w 19 hodź. swój lětny swjedźeń w Sulšečanskim kulturnym domje. Tam wospjetuje Radworski chór Meja swój hodowny koncert. Po tym móža sej wopytowarjo zhromadnje zarejwać. K rejam zahraje Gunter Schulze z Kamjenca. Wšitcy su wutrobnje přeprošeni.
Za akademiju so přizjewić
Budyšin. We wobłuku lětušeho Łužiskeho hudźbneho lěća wotměje so znowa chórowa akademija. Za nju móža so zajimcy hač do kónca januara w Budyskim měšćanskim zarjadnistwje přizjewić. Akademija pod nawodom Friedemanna Böhmy steji pod hesłom „Salve Regina“. Wobdźělnicy nazwučuja marijanske kěrluše z wjacorych dobow. Zakónčacy koncert budźe 4. awgusta w klóšterskej cyrkwi w Pančicach-Kukowje.
Budyšin (SN). Wot dźensnišeho předawaja tež w Budyskim wokrjesu silwesterske praskotaki. Po zakonju je praskotaki a rakety třěleć jenož 31. decembra a 1. januara dowolene. Blisko cyrkwjow, chorownjow, starownjow kaž tež tykowanych domow płaći zakaz.
Woměrje silwester swjećić
Kamjenc (SN). Zo bychu hejsowacy silwester mjez druhim z Drježdźan do Kamjenskich kónčin derje domoj přišli, pojědźetej w 1.30 a 2.30 hodź. přidatnej ćahaj z hłowneho dwórnišća do Kamjenca.
„Best Western“ najlěpši
Budyšin (SN). Budyski hotel „Best Western Plus“ je IHK znowa jako „přikładny wukubłanski zawod“ wuznamjeniła. Dom ze štyrjomi hwězdami so hižo přez lěta wuběrnje wo wučomnikow gastronomije stara.
Budyšin (SN). Dokelž maja mnozy sobudźěłaćerjo wobchadneho zwjazka Hornje Łobjo (VVO) na proze do noweho lěta dowol, poruča VVO wosebitu hotline. Telefonisce su přistajeni serwisoweho teama silwester a Nowe lěto wot 10 do 18 hodź. pod čisłom 0351 852 65 55 docpějomni, zo bychu ludźi wo busach a ćahach informowali. Infohotline VVO je hewak wotydźenja wot 7 do 19 hodź., sobotu, njedźelu a dalše swjate dny wot 8 do 19 hodź. docpějomna.
Gospelowy chór na turneji
Budyšin (SN). Pjaty króć je chór „The Gospel People“ lětsa w zymje na wulkej turneji po cyłej Němskej. Z wuběrnymi a wusahowacymi hłosami zahorjeja spěwarjo publikum přeco zaso ze swojim poselstwom. Tak chce sydomčłonska ameriska gospelowa skupina ze swojej hudźbu w času njewěstosće ludźom tróšku nadźije spožčić. Na to móža so fanajo tež w Budyšinje wjeselić. Pjatk, 29. decembra, wot 20 hodź. poskići chór něhdźe dwuhodźinski program jazza a soula w Marje-Marćinej cyrkwi.
Budyšin (SN). Srjedu, 27. decembra, wotměje so w Budyskim krajnoradnym zarjedźe bursa „zaso tu“. Wot 10 hodź. je zhromadne wobchodźenje ze zastupjerjemi krajnoradneho zarjada, Industrijneje a wikowanskeje komory kaž tež rjemjeslniskeje komory planowane. 75 předewzaćelow je swoje wobdźělenje připrajiło. Předewzaća z dźěłowymi poskitkami skića wosebje nawrótnikam móžnosće, sej swoje žiwjenske srjedźišćo w Budyskim wokrjesu zarjadować.
Přednošk wo wjelkach
Rěčicy (SN). Rěčičanski kontaktny běrow „Wjelki w Sakskej“ přeproša zajimcow přichodnu srjedu w 10.30 hodź. na přednošk wo wjelkach. Informować chcedźa fachowcy přitomnych wo dotalnych wuslědkach wjelčeho slědźenja, wo biologiji a žiwjenskim wašnju tychle rubježnych zwěrjatow. Přednoškej přizamknje so ekskursija do wjelčeho rewěra.
SKI zawrjena – kniharnja nic
Jaseńca/Prawoćicy. Jako zastupjer sebjepomocneje skupiny Xeroderma Pigmentosum, na kotrejež dobro bě njedawny beneficny koncert w Jaseńcy, so Tobias Bulank z Prawoćic spěwnej skupinje PoŠtyrjoch, Florianej Rynčej kaž tež wšitkim dalšim akteram, pomocnikam a mnohim darićelam za wulkomyslnu podpěru dźakuje. Dale su spočatk tydźenja Sernjanske maćerje sebjepomocnej skupinje 290 eurow darili, za čož so Tobias Bulank tohorunja wuraznje dźakuje.
Na wěži nowe lěto witać
Budyšin. Towarstwo měšćanskich wodźerjow poskića w Budyšinje wosebite silwesterske dožiwjenje. Na Maćijowej wěži při Hrodźe chcedźa nowe lěto witać. Zajimcy zetkaja so silwester w 22 hodź. na Mjasowych wikach. Wottam póńdu hač k Maćijowej wěži, hdźež čakatej na nich horce wino a přikusk. Na to podadźa so wšitcy na wěžu, a tam sej potom na Nowe lěto připija. Dalše informacije dóstanu zajimcy pod telefonowym čisłom 03591/ 52 82 898.
Jawora (WB/SN). Na zhromadnu adwentničku na nawsy su młode swójby w Jaworje minjenu sobotu wšitkich wobydlerjow přeprosyli. Ći najmjeńši tam njesćerpnje na rumpodicha čakachu, wšako maja we wsy nimale 30 mjeńšich a wjetšich dźěći. Rumpodich wězo najprjedy njedostatki a chwalobne stronki kóždeho małeho Jaworčana předčita a so wjeseleše, jako wšitcy zhromadnje adwentne pěsnje zaspěwachu. Při bjesadźe z horcym winom a praženej kołbasku přijomny wječor wuklinča.
Wustawki wobzamknjene
Zdźěr (CS/SN). Tak mjenowane wujasnjowanske wustawki za Zdźěr chce Wulkodubrawska gmejna nastajić dać. Tole su čłonojo gmejnskeje rady na swojim zašłym posedźenju wobzamknyli. Tak ma so definować nutřkowny a wonkowny wobłuk, štož je wažne za twarske naležnosće we wsy. We wonkownym wobłuku su twarske projekty jenož wuwzaćnje móžne, mjenujcy hdyž jedna so wo zjawne zastaranje abo wo předewzaća ratarstwa a lěsnistwa. Naćisk wustawkow budźe wot 27. decembra hač do 19. januara we Wulkodubrawskim gmejnskim zarjedźe zjawnje wupołoženy.
Chrósćicy. Hač ke kóncej swěta móžeš sej samo pěši dóńć. To wě Max Jörg Pfauder ze Schkeuditza, po powołanju grafikar, cyle dokładnje – dokelž je to sam činił. Španiske město Santiago de Compostela blisko Atlantiskeho oceana je wot swojich chěžinych duri dokładnje 3 009 kilometrow zdalene. Je samo na dwoje wašnje putnikował: jónu w kóždolětnych etapach, kusk po kusku, takrjec k zwučowanju; a potom tež cyły puć zasobu. Wo swojim dźesaćlětnym putnikowanju po Europje rozprawja Max Jörg Pfauder jutře, sobotu, w 19.45 hodź. w Chróšćanskej putniskej hospodźe. Wšitcy zajimcy su lubje witani!
Wiki při gratowni
Hórki. Na adwentne wiki přeprošuje Hórčanske wjesne towarstwo „Při skale“ njedźelu, 17. decembra, w 16 hodź. při gratowni Hórčanskeje dobrowólneje wohnjoweje wobory. Popołdnjo zahaja wjesne dźěći z programom, na to zanjese dujerska kapała „Horjany“ adwentnu hudźbu. Dźěći změja móžnosć k paslenju a tež rumpodich je swój wopyt připowědźił. Wopytowarjam poskićuja horce wino wot winicarja, kurjenu rybu, pražene kołbaski a dalše překwapjenki.
Natwarjacy kurs serbšćiny