W swójskich rjadach přepytować dyrbi britiski zarjad za škit datow, po tym zo je sobudźěłaćer institucije za wjace hač 6 000 puntow šokolodu nakupował. Transakcija je směrnicy zarjada raniła, rěčnik zdźěli. Po tym je něchtó pola předawarja luksusoweje šokolody z kreditnej kartu zarjada do hód 6 248,40 puntow (něhdźe 7 100 eurow) za słódkosće wudał. Nětko pytaja za skućićelom, zo móhli sej pjenjezy wot njeho wróćo žadać.
Tysacy lět stary skelet su w Bayerskej namakali. Hobbyjowy stawiznar bě čłowjeski kosćowc namakał a policiju informował. Zastojnicy přijědźechu z wokrjesnym archeologu a bórze zwěsćichu, zo njejedna so wo pad za kriminalnu policiju. Po prěnich dopóznaćach je namakanka mjez 4 200 a 4 800 lět stara. Kosćowc ležeše njedaloko Romskeho pohrjebnišća, kiž běchu kónc 70tych lět wotkryli.
Stopy w sněze su paducha w Hamburgu přeradźili. Zastojnicy wuhladachu stopy w předawarni žiwidłow a móžachu jim w čerstwym sněze zwonka twarjena sćěhować. Te wjedźechu policistow skónčnje k 500 metrow zdalenemu wjaceswójbnemu domej. Tam namakachu 22lětneho w swojim bydlenju zhromadnje z runje tak starymaj mužomaj. Na blidźe stejachu štyri bleše Wodki z kupnicy, kotrež zastojnicy jako dopokaz sćazachu.
Masowu karambolažu zawinował je mały koala w Awstralskej. Zwěrjo bě spytało, njedaloko města Adelaide awtodróhu přeprěčić. Při nuzowym borzdźenju je na to pjeć wosobowych awtow do so zrazyło. Rańši powołanski wobchad bě nachwilnje zlemjeny. Nichtó so njezrani. Žonje so poradźi, zwěrjo popadnyć. Koala pak njebě z městnom na zadnjej ławce awta spokojom a sydny so za wodźidło.
Stopy w sněze su muža přeradźili, kiž je šofera taksija wo swoje pjenjezy wobšudźił. Muž bě šofera taksija prosył, skrótka při tankowni pozastać, zo móhł sej cigarety kupić. Město toho pak so wón zminy. Přiwołani policisća pak njetrjebachu dołho pytać. Slědy w sněze wjedźechu zastojnikow direktnje k durjam domu, w kotrymž podhladny bydleše. 20lětnemu napisachu skóržbu.
Ze sněhowym suwakom w ruce je so 55lětna žona w Durinskej do sobuwobydlerki dała. Kaž policija zdźěli, so 62lětna při tym snadnje zrani, nawoči so rozłamachu. Prawdźepodobnje njejstej so dojednać móhłoj, štó z njeju ma kelko sněha suwać. Policija přepytuje snadneho ranjenja ćěła dla. Nadrobnosće zwady w Sömmerda njeběchu spočatnje znate. Pječa njejstej so žonje wosobinsce znałoj.
Na wšě 2 753,91 eurow maćerje přečinił je sydomlětny hólc w Hannoveru. Pachoł bě so na internetnej hrě wobdźělił a měješe dowolnosć maćerje, snadnu sumu zasadźić. Žona pak njebě sej wjace toho wědoma, zo su daty jeje kreditneje karty na platformje zapołožene. Syn hraješe tajnje dale, centrala za škit přetrjebarjow zdźěla. Wustróžana mać bě so na centralu wobroćiła. Ta so z poskićowarjom hrow dojedna, zo njetrjeba mać na kóncu wjace hač sto eurow zapłaćić.
Samlutki je 70lětny muž z Jendźelskeje z čołmom Atlantik přeprěčił, cyłkownje 4 800 kilometrow. Srjedź decembra bě na Kanariskich kupach wotjěł a je wčera w Karibice dojěł. Ze swojej jězbu chcyše pjenjezy za organizaciju zběrać, kotraž so wo ludźi stara, kiž su na Alzheimer schorjeli. Frank Rothwell je tak najstarši muž, kotremuž je so tajke něšto poradźiło.
Magdeburgska katedrala je na nowym dwueurowskim pjenjezu zwěčnjena, kotryž Zwjazkowa banka wudawa. Wurjadny motiw su składnostnje saksko-anhaltskeho prezidentstwa Zwjazkoweje rady wuzwolili. Ministerski prezident Reiner Haseloff (CDU) ma tajki pjenjez hižo w swojej móšni. Zwjazkowa banka chce cyłkownje 30 milionow eksemplarow zhotowić. Motiw dopomina na lońše 500. narodniny Božeho domu w Magdeburgu.
Do prěnjeho poschoda jednoswójbneho domu zrazył je 43lětny ze swojim wosobowym awtom njedaloko Hamburga. Do toho bě sej muž za wodźidłom wusnył. Jako jeho wóz z wulkej spěšnosću přez nasyp zajědźe, tón runjewon wotzběhny, do domu zrazy a w róštach tčacy wosta. Wohnjowa wobora na zbožo jeno snadnje zranjeneho šofera wuswobodźi. Policija wšak zwěsći 1,1 promil alkohola.
Zwada mjez porikom direktnje před policajskej stražu w Kulmbachu je so za muža w jastwje skónčiła. 30lětny bě so chětro wótře ze swojej přećelku wurěčował. Jako zastojnicy „hamtsce derje znaty“ porik přepruwowachu, so wukopa, zo bě samsny dźeń wukaz zajeća přećiwo mužej dóšoł. Woni jeho zajachu a do jastwa dowjezechu. „Zo policija jeho problemy na te wašnje rozrisa, z tym drje muž ličił njebě“, w zdźělence zastojnikow rěka.
Serum přećiwo koronawirusej preč ćisnyć dyrbjeli su w jendźelskim Rotherhamje. Sobudźěłaćerjo labora běchu zwěsćili, zo njebě specielny chłódźak, w kotrymž šćěpiwo ležeše, přez nóc z milinu zastarany. Tuž dyrbjachu 450 dozow šćěpiwa firmy Biontech/Pfizer wotstronić. Preparat trjeba zymnotu minus 70 stopnjow celsija, zo by so wjacore dny dźeržał.
Swoju škitnu funkciju dopokazał je nahubnik – byrnjež hinak hač myslene. 63lětna šafnerka bě w ćahu w Hessenskej pućowaceho kontrolowała. Muž jej jězbny lisćik skrótka pokaza, nochcyše pak jón jej dać. Jako sej žona lisćik hrabny, jej pasažěr do ruki kusny. Bě pak zabył, zo ma nahubnik před hubu. To šafnerku před zranjenjemi škitaše. Na dwórnišću muž twochny.
Z parodistiskim přizjewjenjom jako móžny organizator Olympiskich lětnich hrow 2032 je finska gmejna Salla na samym sewjeru kraja kedźbnosć zbudźiła. „Hač do toho budźetej sněh a lód zhubjenej a wubědźowanja kaž płuwanje, nurjenje a bičwolejbul budu móžne“, w ironiskim wideju rěka. Zamołwići gmejny, kotraž słuša k najzymnišim blečkam kraja, chcedźa po tymle puću na přiběracu změnu klimy skedźbnić.
Dwě městnje za lět do kosmosa we wobłuku prěnjeje ryzy priwatnje płaćeneje swětnišćoweje misije „Inspiration 4“ wulosuje ameriski milionar Jared Isaacman. Raketa ma hišće lětsa wotzběhnyć. Wuměnjenje wobdźělenja je, zo nazběraja zajimcy hač do kónca februara znajmjeńša 200 milionow US-dolarow. Te chce Isaacman klinice St. Jude Children’s Research Hospital, specializowanej na wuslědźenje a hojenje raka pola dźěći, darić.
Z nožom w ruce je sej pacient w Konstanzu nad Bodamskim jězorom srědk přećiwo bolosćam zubow žadał. 40lětny bě wčera rano z wulkimi bolosćemi do praksy přišoł, jako tam lěkar hišće njebě. Wón prošeše 20lětneho přistajeneho praksy wo srědk. Jako tón na to pokaza, zo smě jón jenož lěkar wupisać a zo dyrbjał muž radšo k nuzowej słužbje hić, wućahny pacient nóž. Sobudźěłaćer móžeše so jemu wuwinyć, muž pak ćekny. Policija móžeše jeho krótko po tym zajeć.
Ani helikopter wuchowanskeje słužby njebě małemu Martinej Timotheusej ze Sewjerorynsko-Westfalskeje spěšny dosć: Hólc so narodźi, jako so helikopter z něhdźe 200 km/h Osnabrückskej chorowni bližeše. Helikopter běchu pósłali, dokelž bě 24lětna mać něšto dnjow prjedy hač planowane hrona dóstała. Mandźelski dyrbješe z awtom ke chorowni jěć, dokelž njebě w mašinje městna. Jako tam dojědźe, bě wón hižo nan. Ćěšenk a mać staj strowaj. Posledni porod w helikopteru mějachu 1992 w Mnichowje.
Prózdny tank je šofera nakładneho awta direktnje do jastwa wjedł. Lkw bě na awtodróze A 9 njedaloko bayerskeho Hofa stejo wostał. Policisća jón zawěsćichu a papjery šofera kontrolowachu. Při tym zwěsćichu, zo 52lětneho z wukazom zajeća pytaja a dowjezechu jeho do jastwa. Nakładne awto dyrbjachu wotwlec, dokelž njehodźeše so wjace startować.
Dramatisce wupadaca pozdatna mróčel kura při katedrali w Kölnje je wulkozasadźenje wohnjoweje wobory zawiniła. Wobydler bě jej wo sylnym kurje při južnej wěži tachantskeje cyrkwje rozprawjał. Na to přijědźe nimale 40 awtow ze sto wohnjowymi wobornikami z cyłeho města k sławnemu symbolej města, woheń pak njemóžachu žadyn zwěsćić. Prawdźepodobnje běchu swětłomjetaki kurjawu a dešć při wěži wobswětlili, wuskutkujo tak zaćišć mróčele sylneho kura.
Wokno awtowych duri rozbić dyrbjeli su policisća w bayerskim Hohenbrunnje. Do toho bě jim Pkw napadnył, kotryž na awtodróze po seklojtej šćežce jědźeše. Šofer pak policiju ignorowaše a nochcyše zastać. Skónčnje so jej poradźi awto zadźeržeć. Dokelž nochcyše muž awto wočinić, su jeho zastojnicy namócnje wućahnyli a za alkoholowy test sobu wzali.