Praha (dpa/SN). Čěske knježerstwo populistiskeho hibanja ANO chce wobornu wučbu zaso jako winowatostny předmjet na šulach zawjesć. Šulerjo měli nawuknyć, „što rěka Čech być“, rjekny zakitowanska ministerka Karla Šlechtová w internetnym wudaću nowiny Mladá fronta Dnes. Šulski předmjet běchu 1991, dwě lěće po somoćanej rewoluciji, wotstronili. Na wučbnym planje ma nimo toho posrědkowanje zakładneje wědy wo wójsku, kurs k prěnjej pomocy a prawe zadźerženje při terorowym nadpadźe stać. Kritikarjo widźa w planach knježerstwa „militarizaciju towaršnosće“.
Čěska republika je wot 1999 z čłonom NATO. Wobornu winowatosć běchu lěta 2005 zběhnyli. Wójsku nětko dorost pobrachuje.
Hannover (dpa/SN). Składnostnje dźensnišeje popjelneje srjedy je sej Hannoverski ewangelski krajny biskop Ralf Meister žadał, wědomišo z mjasom wobchadźeć. „Wašnje a mnóstwo produkcije mjasa njejstej přichodakmanej“, rjekny Meister Osnabrückskim nowinarjam. „Njebudźemy přiběrace wobydlerstwo swěta z tej formu mjasoweje produkcije nasyćić móc, bjez toho zo ekologiskemu systemej swěta masiwnje škodźimy.“
Hannoverski biskop chce so w póstnym času mjasa wzdać. Runje w Delnjej Sakskej je to wosebite znamjo. „Kraj so sylnje wot produkcije mjasa žiwi.“ Nawoda najwjetšeje krajneje cyrkwje Němskeje zdobom na to skedźbnja, zo „kóždy wobydler Němskeje přerěznje 60 kilogramow mjasa wob lěto zjě. Sam sym wotrostł z klasiskim rozdźělenjom: Mjaso sydaše jenož njedźelu a swjate dny, wotydźenja bě wone wulke wuwzaće.“
Berlin (dpa/SN). Jako prěnja žona na čole SPD ma předsydka frakcije Andrea Nahles stronu z hłubokoje krizy wjesć. Dotalny předsyda Martin Schulz je wčera oficialnje wotstupił. Na to nominowachu načolne gremije strony 47lětnu Nahles jednohłósnje za jeho naslědnicu. Hač k wólbam na wurjadnym stronskim zjězdźe 22. apryla we Wiesbadenje ma městopředsyda Olaf Scholz socialdemokratow komisarisce nawjedować. Pospyty, Andreji Nahles hnydom zastojnstwo předsydy dowěrić, běchu po protestach wjacorych krajnych zwjazkow zwrěšćili.
Nahles mjenowaše swoje nominowanje „wulku česć a wulku zamołwitosć za naš kraj“. Wona so nadźija, zo wuchadźa ze stronskeho zjězda „signal rozmacha“. Zdobom zakituje wujednane koaliciske zrěčenje. Dale je sej wěsta, zo čłonojo strony při swojim wotumje wot 20. febraura hač do 2. měrca z „haj“ hłosuja. Na prašenje žurnalistow, hač swój politiski přichod z wuslědkom wothłosowanja zwjazuje, Nahles rjekny: „Swój dóńt ze scyła ničim njezwjazuju.“
Ze sněhowymi bulemi je jědnaćelětny hólčec z Hannovera w awstriskim centrumje zymskeho sporta Obertauern 54lětneho muža tak rozhorił, zo tón hólca namócnje k policiji sobu wza, bjez toho zo by staršeju informował. Pachoł bě so ze sněhom na nimo jěduce awta měrił. Policisća pak njemějachu za postupowanje šofera zrozumjenje, nawopak. Wón dyrbi nětko ze skóržbu ranjenja ćěła dla ličić, dokelž bě hólca na łochću snadnje zranił. Nimo toho njebě tón žane z awtow trjechił.
Třichnjenja swojeje žony dla je so 81lětny šofer wosoboweho awta w Biskopicach tak nastróžił, zo wón kontrolu nad wodźidłom zhubi. Awto zrazy na to z wotmachom do parkowaceho Toyoty. Mandźelska šofera w samsnej starobje so snadnje zrani. Nastatu wěcnu škodu wšak trochuja na 10 000 eurow.
Berlin (dpa/SN). Něhdyši georgiski prezident Michail Saakašwili je Europsku uniju a předewšěm zwjazkowu kanclerku Angelu Merkel (CDU) wo pomoc prosył, po tym zo běchu jeho z Ukrainy do Pólskeje wotsunyli. Saakašwili je razny kritikar ukrainskeho prezidenta Petra Porošenka. Wumjetuja jemu mjez druhim korupciju. Ukrainscy policisća běchu 50lětneho Saakašwilija wčera w Kijewje zajeli a z lětadłom do Waršawy dowjezli.
Prezident wotsadźeny
Johannesburg (dpa/SN). Južnoafriska knježerstwowa strona ANC je po informacijach medijow rozsudźiła, wuwołaneho statneho šefa Jacoba Zumu wotwołać. To rozprawjeja medije kraja, powołace so na interne žórła. Eksekutiwny komitej bě kročel po 13hodźinskim wura- dźowanju wobzamknył. Oficialne wobkrućenje dotal žane njepředleži. Prezidentej wumjetuja korupciju a znjewužiwanje zastojnstwa. Tak je so pječa w zwisku z luksusowym ponowjenjom swojeje priwatneje wile wobohaćił. Nimo toho bě spřećelenemu twarskemu předewzaćelej lukratiwne nadawki wobstarał.
Atentatnik njeskutk přiznał
Berlin (dpa/SN). Čłonojo SPD so přiběrajcy spjećuja, zo ma Andrea Nahles dočasnje nawodnistwo strony komisarisce přewzać. Na dźensnišim posedźenju nawodnistwa strony chcyše jej dotalny předsyda Martin Schulz zastojnstwo přepodać.
Mjeztym je wyša měšćanostka Flensburga Simone Lange njewočakowano připowědźiła, zo chcyła tohorunja za předsydku kandidować. „Zasadźam so za bazowu kandidaturu a chcu čłonow strony do procesa zapřijeć“, rěka w lisće 41lětneje zwjazkowemu předsydstwu, kotryž powěsćerni dpa předleži.
Plan spěšneho přechoda na čole SPD wuwabja tež prawniske wobmyslenja. Předsyda dźěłoweho zjednoćenstwa socialdemokratiskich juristow SPD Harald Baumann-Hasske rjekny nowinarjam, zo wustawki strony „komisariske nawodnistwa“ scyła njepředwidźa.