Zastupjerjo Domowiny a Rady za serbske naležnosće Braniborskeje su póndźelu z tamnišej ministerku za kubłanje, młodźinu a sport Brittu Ernst (SPD) a ze statnej sekretarku za kubłanje Ines Jesse wuradźowali.
Podstupim (SN/MiR). Hłowne ćežišćo wuradźowanja bě polěpšić delnjoserbskorěčne kubłanske poskitki na šulach na zakładźe ewaluacije dotalneje wučby serbšćiny. Zaběrali su so tež z naležnosću, potrjebu wučerjow za předmjet delnjoserbšćina zawěsćić. Na zakładźe tuchwilneje starobneje struktury je widźeć, zo budźe přichodne lěta dale a wjac wučerjow serbšćiny trěbnych.
Njebjelčicy (SN/MiR). Nimale 40 zajimcow bě zańdźeny pjatk składnosć wužiło, so wo wotpohledźe Kamjenskeje iniciatiwy „Kleinsteinschule“ za šulu w swobodnym nošerstwje informować. Tak chcyli jeje čłonojo k zahajenju šulskeho lěta 2021/2022 w Njebjelčicach zakładnu šulu wotewrěć. Započeć chcedźa z 1. a 2. lětnikom, wuwučować ma so w starobnje měšanych skupinach. Prěnje přizjewjenja hižo předleža. Nošer kubłanišća ma być hižo wobstejace towarstwo Swobodne šule Kamjenc. Susan Pohl z towarstwa rjekny: „W našim towarstwje, wopřijacym mjez druhim kubłarjow, mamy wjacorych zajimcow, kotřiž chcyli na tutej nowej šuli skutkować. Dźěłać chcemy dale ze socialnymi dźěłaćerjemi.“ Personal je trěbny, dokelž mataj w kóždej skupinje dwaj fachowcaj dźěłać. Tak je wjace chwile za indiwidualne spěchowanje šulerja po jeho zajimach. Zaměr towarstwa je wutworić reformopedagogisku, dwurěčnu, najprjedy zakładnu a pozdźišo tež wyšu šulu. Wažnosć kładu na cyłotne wuknjenje, na dźěło po wobdarjenosći a na demokratiske wobdźělenje při rjadowanju šulskeho dnja. Dźěći maja němčinu a serbšćinu wuknyć.
Slepo (SN/MiR). Zakładnu a wyšu šulu Slepjanskeho Němsko-Serbskeho šulskeho kompleksa „Dr. Marja Grólmusec“ su zańdźeny pjatk swjatočnje wotewrěli. Přeprosył bě na přepodaće wyšeje šule dotalny šulski nawoda Wolfgang Goldstein.
Wjeršk swjedźenskeho šulskeho dnja wotmě so w sportowej hali. „Mamy wokomik swjatočnosće wužiwać a sej wujasnić, kak wulki bě wukon za tónle twar“, Goldstein wróćo zhladujo zwurazni a poda zdobom nadawk do přichoda. „Dobre mjeno našeje šule z jeje wosebitym poskitkom bilingualneje wučby a z hajenjom serbskeje rěče w tymle jónkrótnym sydlenskim rumje ewangelskich Serbow w našej Slepjanskej wosadźe su generacije šulerjow nadźěłali a maja je kóžde lěto znowa zakitować.“
Chrósćicy (MaU/SN). Jubileje swjećić je w Serbach dobra tradicija. Tak běše to tež wčera w Chróšćanskej „Jednoće“. Tam běštej Kamjenska župa „Michał Hórnik“ a Rěčny centrum WITAJ Budyšin na swoju mjeztym dźesatu swójbnu schadźowanku přeprosyłoj.
Nawodnica RCW dr. Beata Brězanowa a regionalna rěčnica za teritorij župy Katharina Jurkowa witaštej wulku syłu swójbow, kotrež běchu přichwatali. A wonej prezentowaštej słódnu překwapjenku – jubilejnu tortu, kotruž přewostaji Zahrodnikec pjekarnja zarjadowarjam jako dar. „Začuwamy, zo je schadźowanka wažne zarjadowanje serbskim a runje tak němskim swójbam“, rjekny Katharina Jurkowa. Zwěsćamy wšak tež, zo su mjezwoča hinaše hač te, kotrež smy před dźesać lětami widźeli. Bohaty wopyt nam pokazuje, zo je zarjadowanje kruće do swójbnych protykow zapisane.“ Zdobom wona wuzběhny, zo je lětsa wjace zajimcow z Delan do Chrósćic přišło. Mnozy wobhladachu sej k zahajenju poskitk Serbskeho ludoweho ansambla „Maks a Moric“ z Pětrom Cyžom.
Budyšin/Miłoćicy (CS/SN/MiR). Wot póndźele, 1. měrca, płaći w Němskej nowy zakoń wo škiće přećiwo wosypicam. Strowotniski zarjad Budyskeho wokrjesa informowaše tuž wčera wo stawje přihotow. Zasadnje je tak, zo wobsteji po přepytowanjach w šulskim lěće 2018/2019 mjez dźěćimi a młodostnymi dobra kwota šćěpjenja. Z přepytowanych dźěći w starobje štyrjoch, šěsć a dwanaće lět zwěsćichu kwotu šćěpjenja 95 procentow a wjac.
Dołho planowany projekt je nětko zakónčeny. Wot póndźele wuwučuja w Slepom w nowym němsko-serbskim šulskim kompleksu na kromje wsy. Gmejna Slepo je zhromadnje ze Sakskej, předewzaćom Vattenfall Europe Mining AG a jeho naslědnicu LEAG něhdźe 25,5 milionow za twar projekta nałožiła. Zajutřišim, pjatk, přeproša wyša šula na interne zahajenje skutkowanja noweho šulskeho stejnišća. W tym zwisku chce nawoda wyšeje šule Wolfgang Goldstein staflowy stab nawodnistwa swojemu naslědnikej přepodać. Wšako poda so na wuměnk. Wot 1. měrca nawjeduje šulu Jan Hrjehor, kiž bě tam dotal wučer za serbšćinu a sport. W běhu zašłeju lět je Wolfgang Goldstein Janej Hrjehorjej zakłady nawjedowanja šule posrědkował.
Termin oficialneho přepodaća dotal jasny njeje. Tón chce gmejna ze statnej kencliju wothłosować. Wšako chcedźa tam tež sakskeho ministerskeho prezidenta Michaela Kretschmera (CDU) witać, dokelž bě wažny podpěraćel projekta.
Tójšto lět su sej dorosćeni a chowancy Kulowskeho Katolskeho dźěćaceho domu „Jakubetzstift“ – nošer je Kulowska wosada – nowe rumnosće přeli. Wot srjedź februara je narunanski twar po połdralětnej twarskej fazy hotowy. Nětko móža kubłarki a dźěći z dotalneho přebywanišća na Budyskej dróze na Augusta Bebelowu přećahnyć. Wot 2. měrca móža w nowym domicilu přebywać, a to w domje z mjenom swj. Marije. 19. apryla su wšitcy zajimcy na swjedźeń a dźeń wotewrjenych duri přeprošeni, hdźež móža so wo wuběrnych wuměnjenjach přeswědčić. Te sahaja wot tepjenja w špundowanju přez swětły atrium, kiž hodźi so tež za zarjadowanja wužiwać, hač k terasam za zhromadnu snědań. Hižo loni nazymu, na přechodźowanju po twarnišću, su wopytowarjo wosebitosć nowotwara začuwali. 45 žłobikowych dźěći změje štyri skupinske a wotpowědnu ličbu rumnosćow za wšědny spar. Sto městnow je za pěstowarske dźěći w šěsć rumnosćach předwidźanych. Dale maja w přizemju rumnosć za wotstajenje sezonalnje trěbnych wěcow kaž hrajkow.
Digitalny wutwar sakskich šulow budźe wosebje přichodne šulske lěto přiběrać. Tuchwilu předleži sakskemu kultusowemu ministerstwu wjace hač 30 próstwow šulskich nošerjow we wobjimje wjace hač 20 milionow eurow.
Wojerecy (SN/MiR). Město Wojerecy je jako šulski nošer 1,5 milionow eurow ze spěchowanskich srědkow Zwjazka za digitalne wuhotowanje šulow njedawno dóstało. Přepodał bě je statny sekretar sakskeho kultusoweho ministerstwa Herbert Wolff. Wojerowski wyši měšćanosta Stefan Skora (CDU) přija šek, kotryž bu na dobro wosom Wojerowskich šulow wupisany.
W cyłku je dotal něhdźe połsta sakskich šulskich kubłanišćow wo spěchowanske srědki prosyło. Sakska ma hač do lěta 2024 za naprawu 250 milionow eurow předwidźanych. Z tych pjenjez přińdźe 225 milionow eurow wot Zwjazka, 25 milionow eurow po połojcy wot Sakskeje a nošerjow šulow.