Statoki znowa přeprošuja

pjatk, 15. septembera 2023 spisane wot:
Brětnja. Wojerowski region dožiwja ­kóžde lěto wulki dworowy swjedźeń. ­Jón přewjeduja wotměnjejo w Čornym Chołmcu, Ćisku a Brětni. Lětsa je poslednje ­mjenowana wjes na rjedźe. W Brětni ­přeprošuje jutře wot 10 hodź. dźewjeć ­ratarskich a dalšich statokow na hudźbu, kulinariske dožiwjenja, staru ratarsku techniku a prezentaciju rjemjeslnikow. W 10 hodź. wotewru swjedźeń před wobydlerskim domom. Tomu přizamknje so wubědźowanje młodźinskich wohnjowych woborow. W 12.30 a 17 hodź. před wobydlerskim domom demonstruja, kak su něhdy žito młóćili. W 14 hodź. započnje so na Tomczykec statoku modowa přehladka. W samsnym času póčnje serbska dźěćaca rejwanska skupina po wsy chodźić a tu a tam zarejuje. Wot 17 hodź. přewjedźe młodźinski klub žortne wubědźowanja. Wot 19 hodź. budu reje na Mjetaškec statoku. Na kóždym dworje wabja z wosebitymi jědźemi a napojemi. Zastup płaći za dorosćenych dwaj euraj. Dźěći hač do 14 lět maja darmotny zastup. Njedźelu w 9.30 hodź. budźe Boža słužba w bróžni na Mjetaškec statoku. Tomu přizamknjetej so tam rańše piwko a wobjed z pólneje kuchnje.

Wjace hač nazymska dekoracija

pjatk, 15. septembera 2023 spisane wot:
W nazymje wobdźiwaja ludźo tu a tam krasne a wulke eksemplary kirbsow. Tak so zahrodkarjo samo wubědźuja, štó ma najćeši kirbs. Tohorunja eksistuja najwšelakoriše družiny, z kotrychž móža kucharjo a kucharki słódne chłóšćenki přihotować. Někotre wozdobne kirbsy pak njehodźa so w kuchni předźěłać a su jenož nazymska dekoracija. Tola turbanowy kirbs na wobrazu k tomu njesłuša, byrnjež za tym ­wupadał. Z njeho móža sej ludźo mjez druhim słódnu poliwku nawarić. Družina ­pochadźa ze Sewjerneje Ameriki a předewšěm optiki dla napadnje. Foto: Handrij Baumgärtel

Hród je wjeselo a brěmjo

pjatk, 15. septembera 2023 spisane wot:

Što njewšědne wobsydstwo za gmejnu scyła woznamjenja?

Njeswačidło (UM/SN). Štó drje wo tym njesoni, měć swójski hród? Za Njeswačansku gmejnu je tónle són woprawdźitosć. Wona wobsedźi daloko znaty hród z parkom, kiž wjele wopytowarjow do gmejny sewjernje Budyšina přiwabja. Lětsa swjeći barokna připrawa, do kotrejež słušeja tohorunja wjacore pawiljony, 300. róčnicu. Wo tym swědči mjez druhim z wjele prócu zestajena wustajeńca w domizniskim muzeju. Što pak za mału wjesnu gmejnu kaž Njeswačidło woznamjenja, hród wobsedźeć? „Je to wjeselo a zdobom brěmjo“, wjesnjanosta Gerd Schuster (CDU) wuznawa, jako wón durje hrodu wotamknje. Wopytowar hnydom do dawnych časow zastupi. Na wulkej žurli jako žro hrodu je wjele pychi widźeć. Wot wulkeho swěčnika pućuje wóčko k wjerchej a sćěnam, kotrež su ze stukom a mólbami wudebjene.

Zelena swěca za festiwalej

pjatk, 15. septembera 2023 spisane wot:

Hamor (AK/SN). Při Bjerwałdskim jězoru w Hamorskej gmejnje smětej so tež klětu wulkej festiwalej pod hołym njebjom wotměć. To je gmejnska rada na swojim zašłym posedźenju wobzamknyła. HOLI open air budźe 8. junija 2024 na Hamorskim pobrjohu. Je to mjeztym dźesate ­zarjadowanje tajkeho razu. Zarjadowar je předewzaće GBG z Niskeje. Jednaćel Toni Heide liči z něhdźe 5 000 wopytowa­rjemi.

Přewjesć smědźa tež festiwal „Break the Rules“, a to wot 25. hač do 28. julija 2024 na Klětnjanskim pobrjohu. Za to gmejna a Nišćanske předewzaće za gastronomiju a catering HKH zrěčenje wotzamknjetej. Z nim rjaduja wužiwanje jednotliwych ležownosćow. Tu liča z něhdźe 9 000 wopytowarjemi.

Policija (15.09.23)

pjatk, 15. septembera 2023 spisane wot:

Wopiteho dwójce lepili

Budyšin. Policajscy zastojnicy su srjedu na Cyhelskim nasypje w Budyšinje wodźerja Fiata kontrolowali. Pola 45lětneho naměrichu 1,94 promilow alkohola w kreji. Policisća přikazachu, zo ma muž krej wotedać, a jemu dalšu jězbu zakazachu. To pak bě jemu po wšěm zdaću smorže. Połdra hodźiny pozdźišo mjenujcy muža znowa kontrolowachu, tónraz na Tuchorskej. Tam měješe wón mjeztym 2,0 promilow intus. Zastojnicy wupisachu wospjet chłostanske přizjewjenje a kluč awta sćazachu.

Žadyn wuhlad na nowu šćežku

pjatk, 15. septembera 2023 spisane wot:

Radwor (BB/SN). W Radworskej gmejnje maja wjacore towarstwa a wjesne zjednoćenstwa, kotrychž domicile na gmejnskich płoninach steja. Štó pak je tam poprawom za što zamołwity? Za wěstotu na přikład, za wudawki abo tež za wudźeržowanje objektow? To wšak dyrbjało we wotnajenskim zrěčenju stać. Što pak, hdyž tajke dojednanja mjez towarstwom a gmejnu – jeli scyła – jenož ertnje eksistuja?

Wo tym je gmejnska rada srjedu wječor diskutowała. Radźićel Philipp Wjerš z Čorneho Hodlerja mjenowaše tuchwilnu situaciju „kaž w dźiwim zapadźe“. Tuž je wjesnjanostka Madeleine Rentsch ­přilubiła, naležnosć z towarstwami zrjadować. Cil je, zo maja wšitke samsne ­wuměnjenja a zo gmejna kóžde towarstwo jenak podpěruje.

Lěpše wuměnjenja změje bórze Radworska šulska kuchnja. W tutej drje dawno hižo sami njewarja, ale zwonka Radworja nawarjeny wobjed jenož wudźěluja. Nětko pak dóstanje wona za 19 000 eurow nowe meble. Tutón nadawk su srjedu firmje z Hnašec přepodali.

W njewěstym swěće domiznu nańć

pjatk, 15. septembera 2023 spisane wot:

Budyšin (CS/SN). Wopřijeće „domizna“ je wot kónca 19. lětstotka politikum, kotrež tworješe žro 9. Budyskeje narěče. Rěčnik w tachantskej cyrkwi swj. Pětra bě dźens tydźenja stawiznar, germanist a pedagoga dr. Justus H. Ulbricht.

Wojerecy (AK/SN). We Wojerowskej młodźinskej klubowni OSSI je minister sakskeho statneho ministerstwa za regionalne wuwiće Thomas Schmidt (CDU) tamnišemu měšćanosće Torstenej Rubanej-Zehej (SPD) dwě zdźělence wo spěchowanju přepodał. Ze srědkow inwesticiskeho zakonja za wuhlowe kónčiny dóstanje projekt „Přetwar a rozšěrjenje něhdyšeje młodźinskeje klubownje na Nowoměšćanski forum“ 8,2 milionaj eurow spěchowanja. Město Wojerecy wobdźěli so na financowanju projekta ze 700 000 eurami. Po planach ma so nětčiša młodźinska klubownja na moderne wjacezaměrowe zetkawanske a kubłanske srjedźišćo za dźěći, młodostnych a swójby pře- a wutwarić. „Změjemy tu tež rumnosće z nóclěhami. Tak móžemy samo wjace­dnjowske dźěłarnički, mjezynarodne wuměny abo treningowe campy přewjesć“, praji nawjednica klubownje Franziska Grabowski połna wjesela. Nimo ponowjenja wonkownych płoninow ležownosće wopřija projekt tež nowotwar planetariuma. Dźakowano přetwarej po měritkach bjezbariernosće změja tež wopytowarjo z handikapom lochki přistup do domu.

Krótkopowěsće (15.09.23)

pjatk, 15. septembera 2023 spisane wot:

Sprjewiny móst njepodpěruje

Budyšin. Budyski wyši měšćanosta Karsten Vogt (CDU) nochce hladajo na jasny wotum ludnosće přećiwo natwarej noweho Sprjewineho mosta projekt w nětčišej formje podpěrować. „Dwě třećinje přećiwnych hłosow wot dohromady 7 000 wobdźělnikow na wšitkich naprašowanjach njemóžu prosće ignorować“, wón praji. Poziciju je měšćanskej radźe zdźělił, kiž w oktobrje wo projekće wothłosuje.

Nowej ediciji z LND

Budyšin. Knižna Protyka 2024 a Wšědne hesła Ochranowskeje bratrowskeje wosady, kotrež su w serbskej rěči zhromadny wudźěłk ze Serbskim ewangelskim towarstwom, stej jako nowej ediciji w Ludowym nakładnistwje Domowina (LND) wušłoj. W srjedźišću protyki steja křižerjo, knižna premjera budźe 19. oktobra w Starym dwórnišću w Radworju.

Jendźelšćinu jako prěnju cuzu rěč

Jězbna knihownja 25 lět po puću

štwórtk, 14. septembera 2023 spisane wot:
Jězbna knihownja je w Budyskim wokrjesu drje hižo wot lěta 1991 po puću. Dokelž pak bě tehdyši bus po lětach dosłužił, financowachu město a wokrjes Budyšin 1998 nowy bus, kiž swjeći jutře, pjatk, swój slěborny jubilej. Tohodla su wšitcy zajimcy ­jutře wot 9 do 15 hodź. na Budyske Žitne wiki na swjedźeń přeprošeni. Tu budu předewšěm mali wopytowarjo nowe medije wuspytać móc, mjez druhim tak mjenowane tonies. W 15 hodź. přizamknje so čitanje při kofeju a tykancu. Foto: Holger Hinz

Chróšćan Šulerjo

nowostki LND