Stawk pola MDR zakónčeny
Drježdźany. Po třoch dnjach stawka w sćelaku MDR wšitko zaso normalnje běži. Kaž wottam wčera zdźělichu, su so MDR a dźěłarnistwa we hłownych dypkach dojednali. Dalše detaile znate njejsu. Minjene dny je sćelak stawka přistajenych dla časćišo swoje wusyłanja přetohrnyć dyrbjał. Nastupajo wjace mzdy za sobudźěłaćerjow su dźěłarnistwa a MDR kompromis našli.
Arno Rink njeboh
Lipsk. Sakska žaruje wo molerja a rysowarja Arna Rinka. Załožer Noweje Lipšćanskeje šule zemrě po informaciji swojeje galerije zawčerawšim w klinice na raka, tři njedźele do 77. narodnin. Z nim zhubi kraj „wliwapołnu wosobinu“ wuměłskeje sceny, kotraž je daloko přez swoje tworjenje skutkowała, rjekny ministerski prezident Stanisław Tilich (CDU).
Čěski Lidl protestuje
Pjenjezy namakała a wotedała
Słona Boršć. To drje je sej najskerje kóždy hižo raz přał, njejapcy wulku sumu pjenjez namakać. Što pak z njej činiš? A što je z tym, kiž je pjenjezy zhubił? To je so zawěsće tež sprawna sobudźěłaćerka awtodróhoweho wotpočnišća Hornja Łužica-sewjer zawčerawšim wječor prašała. Wona informowaše policiju wo tym, zo je kabat z wupokazami a 2 000 eurami namakała. Zastojnicy awtodróhoweho policajskeho rewěra dokumenty přepruwowachu a wobsedźerja wuslědźichu. Muž bě wulce zbožowny a so wjeseleše, zo je žona tak sprawna była. Swoje wobsydstwo smě sej nětko na policajskim rewěrje wotewzać.
Bórk (JoS/SN). Před lětomaj su w Bórku w gmejnje Sprjewiny Doł tradiciju wjesnych swjedźenjow wožiwili. Minjenu sobotu wotměchu tam nětko třeći tajki swjedźeń, štož je wobydlerjow runje tak zwjeseliło kaž jich hosći. Bjez dźiwa, zo bě stan popołdnju połny ludźi.
Kaž Sylvana Syckor z Bórkowskeho wjesneho kluba rozprawja, běštej so před třomi lětami wjesny a młodźinski klub zjednoćiłoj. Tak měješe organizacija wjesneho swjedźenja zaso dobry zakład. To zwjeseli tež tych, kotřiž běchu něhdy swjedźenje we wsy na nohi stajili, kaž 74lětnu Anneliesu Kranik. Wona bě za čas NDR wjesny klub sobu załožiła a bě na wšelkich swjedźenjach stajnje z burskim wikowanišćom zastupjena. Tež dźensa by rady pomhała, dyrbi pak strowoty dla krótšo stupać.
Slepo (AK/SN). Po móžnosći hač do lěta 2019 ma Slepjanska gmejna ze spěšnym internetom zastarana być. Na swojim wčerawšim posedźenju gmejnscy radźi- ćeljo wobzamknychu, zo měła komuna hač do kónca septembra Zwjazkej a Swobodnemu statej Sakskej próstwu wo spěchowanske srědki zapodać. Radźićeljo wotpowědowachu tak poručenju zarjadniskeho wuběrka.
Budyšin (CS/SN). We wobłuku dnja wotewrjeneje zahrody móžachu sej zajimcy minjenu njedźelu w Budyšinje a wokolinje jědnaće zahrod(k)ow wobhladać. Mjez nimi běchu priwatne runje tak kaž tej klóštra klarisow a Diakoniskeho skutka. Prěni raz wobdźěli so na akciji Ilona Marschner. Wona je 1 000 kwadratnych metrow wulku zahrodu na zapadnej kromje sprjewineho města na zelenu oazu přetworiła. Jeje lubosć za stare meble bě wopytowarjam wočiwidna. Runje tak lubuje wona róže. Na jeje zahrodźe sy samo do kupanskeje wanje zalězć móhł, runje do teje, kotraž bě tydźeń do toho we wobłuku swjedźenja pod Starej wodarnju stała.
Lawski wěžer Andreas Thronicker přewodźeše połsta zajimcow po Budyskich zahrod(k)ach. Pěši zmištrowachu wobdźělnicy wosom kilometrow dołhi puć. Tón skónči so w parku Weigangec wile, hdźež čakachu na nich wiki rjanych wěcow. Mjez druhim nańdźechu tam kreatiwnje zhotowjenu pychu na hłowu, dekoraciju za dom a zahrod(k)u kaž tež tójšto kulinariskeho. Młodźi muzikanća starachu so wo hudźbne wobrubjenje na harfje a na akordeonje.
Mjeztym 20. nazymske přirodowe wiki wotměja so sobotu, 9. septembra, wot 10 do 17 hodź. w Stróži pola Hućiny. Hižo wječor do toho dožiwja tam wopytowarjo koncert klasiskeje hudźby.
Stróža (SN). Hnydom wjacore nowosće čakaja na wopytowarjow 20. nazymskich wikow přirody w Stróži, na kotrež přeprosy sobotu, 9. septembra, zarjadnistwo biosferoweho rezerwata Hornjołužiska hola a haty a Stróžanske domizniske towarstwo Radiška. Tak dóstanje tamniši Dom tysac hatow nětko tež logo w serbskej rěči. Nimo toho poskića prěni raz nowe Hornjołužiske holanske piwo. Warili su je ze starych družin ječmjenja, kotrež hižo něšto lět w biosferowym rezerwaće plahuja.
Wurjadne posedźenje sejmika
Budyšin. Na wurjadnym posedźenju Budyskeho wokrjesneho sejmika póndźelu, 18. septembra, zaběraja so wokrjesni radźićeljo z namjetami frakcijow nastupajo dwělomnu komunikaciju zastupowaceho krajneho rady Uda Wićaza (CDU) z bywšim wokrjesnym předsydu NPD. SPD/Zeleni a Lěwica žadaja sej wotstup Wićaza, FDP a Swobodni wolerjo dospołne wujasnjenje toho, štož je so stało.
Žurnalistiska wuměna
Drježdźany/Budyšin. We wobłuku žurnalistiskeje wuměny Zwjazka žurnalistow Němskeje (DJV) w Sakskej a čěskim Syndikatom nowinarjow přebywaše redaktorka Čěskeho rozhłosa Martyna Radłowska-Obrusník z Ostravy tři dny w Budyšinje. Wona wopyta Serbski muzej, redakciju Serbskeho rozhłosa a redakciju Serbskich Nowin. Jeje hłowny dźěłowy předmjet je žiwjenje Polakow w Čěskej.
Z awtonomnym busom po puću