Hórki (JK/SN). Je z dobrym wašnjom, zo Lu­dowe nakładnistwo Domowina woblubowanu knižnu protyku přichodnym čitarjam hižo dočasa předstaji. Ta za lěto 2021 wěnuje so předewšěm Hórkam a wosebitosćam, wosobam a podawkam serbskeje wsy. Njezadźiwa tuž, zo bě rumnosć na Smolic statoku wčera wječor hač na poslednje městno wobsadźena, a to nic jenož wot Hórčanow. Jednaćel LND Syman Pětr Cyž přichwatanych witaše, wuprajejo nadźiju a přeswědčenje, zo budźe so klětuša Serbska protyka mnohim spo­dobać. Wón potwjerdźi, zo maja Hórki potencial, syły zabawjeć.

Kóžde lěto wuhotuje Budyski katolski tachantski chór pod nawodom cyrkwinskohudźbneho direktora Friedemanna Böhmy k zakónčenju rjadu duchow­neje hudźby wosebity koncert. Lětuši minjenu njedźelu bě zdobom posled­nje zarjadowanje, kotrež je Böhme jako tachantski kantor dirigował. Po wjace hač třiceći lětach angažowa­neho skutkowanja poda so wón 1. nowembra na wuměnk. Na kóncu nyšpora duchowneje hudźby přepoda jemu měšćanosta dr. Robert Böhmer čestny wopon města Budyšina.

W Dešnjanskim domizniskim muzeju ze srjedźowěkowskim sydlišćom Stary lud maja w běhu lěta swoje krute ter­miny. Z tajkim su nětko lětušu sezonu pod hołym njebjom zakónčili.

Dešno (mih/SN). Za muzejownikow pod hołym njebjom a jich hosći je lěto hižo spočatk nazymy nimo. K zakónčenju sezony je wurězk srjedźowěkowskeho sydlišća Stary lud w Dešnje minjenu sobotu a njedźelu hišće na temowy kónc tydźenja přeprosył. Tam móžachu zajimcy dožiwić, kajke bě žiwjenje před nimale tysac lětami.

Budyšin (SN/bn). „Pućowanje po hudźbnym swěće Serbow“ bě hesło koncerta za wiolinu a wiolu, z kotrymž staj Rostockski husler a komponist Malte Hübner kaž tež bračist Berlinskeje Komiskeje opery Martin Flade wčera něhdźe dwa­ceći zajimcam na žurli Budyskeho Serbskeho muzeja radźeny dohlad do łužiskich wuměłskich stawiznow sposrědkowałoj. „Pućować po znatych šćežkach kaž tež do dotal njeznatych kućikow móže překwapjace dožiwjenje być a nadźiju kaž tež dočasne wjeselo wuskutkować“. To wuzběhny Malte Hübner, kiž je zdobom jako moderator pozadk a wuběr twórbow zarjadowanja zjimał.

Kak načasu je?

póndźela, 05. oktobera 2020 spisane wot:
Budyšin (SN). Ludowe nakładnistwo Domowina je prěnju delnjoserbsku knihu za słuchopisak BOOKii „Wjelich jo?“ wudało. Original Martina Stiefenhofera je Franz Juro Deuse přełožił, za ilustracije bě Sonia Dilg zamołwita. Publikacija za čitarki a čitarjow wot třoch lět spřistupnja jim na zabawjace wašnje swět kołowokoło časnika. Dótknje-li so słucho­pi­sak wotpowědnych dypkow, zaklinča dialogi a někotražkuli překwapjenka. Nimo toho nańdu čitarjo na kóždej stronje zajimawu hru. Kniha kaž tež separatnje kupny BOOKii-pisak stej mjez druhim w Budyskej Smolerjec kniharni na předań.

Serbski swing

póndźela, 05. oktobera 2020 spisane wot:

Kopańce nad Sprjewju (SN/bn). Delnjoserbska skupina Kula Bula je w nakładnistwje Lutkilandverlag swoju prěnju cejdej­ku „Jaromir“ wudała. Zynkonošak wopřijima cyłkownje 14 titulow, zwjetša swójsce skomponowanych. Žanrowy spektrum saha wot swinga 1920tych lět přez tango hač k šlagrej. Nimo toho je cyłk tež ludowej pěsni „Schyliła jo se jarobinka“ a „Paš o paňori“, bosanova-štučku „Agua de beber“ a jazzowy klasikar „Take the A-train“ na tačeli zwěčnił.

Nahrawanja buchu ze srědkami społnomócnjeneho Braniborskeje za Łužicu spěchowane. CD je mjez druhim w Budyskimaj Smolerjec kniharni a w Serbskej kulturnej informaciji na předań.

Wustajeja zwobraznjene hesła

póndźela, 05. oktobera 2020 spisane wot:
Swoju prěnju wustajeńcu su čłonojo Budyskeho towarstwa ekumeniskeho tachantskeho wobchoda minjeny štwórtk wotewrěli. Pod motom „Gedanken & Wortbilder“ pokazuja tam cyłkownje 13 wobrazow Isy Brycyneje (naprawo), mjez druhim tři wulkoformatowe raděrowanki. Serbska wuměłča je takrjec hesłam a słowam wobrazy stworiła. Tak je so zdobom z aktualnymi, ju jimacymi naležnosćemi rozestajała a tak swoje mysle a začuća zwobrazniła. Zwjeseleny nad tym, zo maja w tachantskim wobchodźe wustajeńcu, bě tež předsyda towarstwa Peter-Paul Straube (nalěwo). Přehladka je hač do 27. nowembra we wotewrjenskich časach wobchoda kaž tež po dorěčenju přistupna. Foto: SN/Hanka Šěnec

Ota Kleiber

póndźela, 05. oktobera 2020 spisane wot:
5. oktobra 1895 zemrě we Wienje na chorosć wutroby hudźbnje nadarjeny gymnazialny wučer dr. Ota Kleiber. Narodźił bě so wón 31. julija 1860 wučerskej swójbje w Šunowje. Nan Franc Kleiber je znaty kompozicije spěwa „Domčk mój luby“ dla. Ota Kleiber bě chowanc Serbskeho seminara w Praze, aktiwny sobustaw Serbowki a podawaše nastawki do Kwětkow a do měsačnika Młodoserbow Lipa Serbska. Zažna smjerć staršeju jeho pohnu stać so z wučerjom kaž nan. Studowaše filozofiju a stare rěče w Praze a přizasłužeše sej jako domjacy wučer. 1886 dokónči wón studij a spisa doktorske dźěło wo satirach romskeho basnika Persiusa. Wot 1887 skutkowaše jako wučer grjekšćiny, łaćonšćiny a němčiny na holčimaj gymnazijomaj we Wienje a wuda šulskej přiručce za łaćonšćinu. Wobchowa zwisk z Łužicu, kotruž sčasami wopyta, bě z čłonom Towarstwa swj. Cyrila a Metoda a podpěraše wudaće Noweho zakonja. 1888 zmandźeli so z dźowku znateho Praskeho wozytwarca Jana Schöppla. Jimaj narodźištaj so 1889 dźowka a 1890 syn Erich Kleiber, pozdźišo sławny dirigent Němskeje statneje opery w Berlinje 1923–1935 a 1952–1955. Franc Šěn

Štož ličby praja

pjatk, 02. oktobera 2020 spisane wot:

Składnostnje róčnicy zjednoćenja Němskeje je Zwjazkowy statistiski zarjad wosebitu dokumentaciju wo minjenych 30 lětach zestajił, w kotrejž wuwiće wuchodneje a zapadneje Němskeje přirunuja. SN su sej ju wobhladali.

Wiesbaden (SN/CoR). Něhdźe 4,8 milionow wobydlerjow měješe Sakska 1990, w lěće 2019 bě jich ze 4,1 milionom 14,5 procentow mjenje. W samsnym času zdoby Bayerska 14,6 procentow wjace ludźi­. Najwjace ludźi je minjene 30 lět Sakska-Anhaltska zhubiła, z 23,6 procentami nimale štwórćinu, Braniborska z 2,2 procentomaj najmjenje. Mjeztym pak je pućowanje mjez wuchodom a zapadom powšitkownje wurunane.

Najmłódše wobydlerstwo Němskeje ma Hamburg, 42,1 lěto stari ludźo tam přerěznje su. W Sakskej leži přerězna staro­ba při 46,9 lětach. Wothladajo wot Berlina pak su Saksojo porno tamnym wobydlerjam wuchodneje Němskeje hišće ći najmłódši. Tež tu pak wobkedźbuja trend, zo so wuchod a zapad zaso zbli­žatej. Po najwjetšej diferency nastupajo podźěl 18lětnych wokoło 2008 wučinja podźěl tuteje starobneje skupiny na woběmaj bokomaj něhdźe 17 procentow, tróšku mjeńši je wón na wuchodźe.

Ćichi Michał

pjatk, 02. oktobera 2020 spisane wot:

„Bě něšto?“ – „Wulkeho Słowjanow splaha najmjeńši narod smy my ...“

Chróšćan Šulerjo

nowostki LND