Rosneft pod dohladom

pjatk, 16. septembera 2022 spisane wot:

Berlin (dpa/SN). K zawěsćenju dalšeho dźěła rafinerije w braniborskim Schwedće je zwjazkowe knježerstwo wukazało, zo steji němska wotnožka ruskeho energijoweho koncerna Rosneft, kiž rafineriju wobhospodaruje, wotnětka pod rukowaćelskim dohladom zwjazkoweje syćoweje agentury. Z tutej kročelu přewozmje zwjazkowa syćowa agenturu kontrolu nad Rosneft. Schwedt předźěłuje ruski zemski wolij. To ma so 1. januara 2023 wo wobłuku embarga EU skónčić.

Wuradźuja wo sćěhach wójny

Berlin (dpa/SN). Prezidenća parlamentow sydom wodźacych industrijnych ­krajow swěta G7 a parlamenta EU wuradźowachu dźensa w Berlinje wo sćěhach ruskeho nadpada na Ukrainu. Na konferencu přeprosyła bě prezidentka zwjazkoweho sejma Bärbel Bas (SPD). Němska skupinu G7 tuchwilu nawjeduje. Jej přisłušeja dale Francoska, Italska, Japanska, Kanada, USA a Wulka Britaniska.

Kritizuje zetkanje z kanclerom

Masiwne zliwki w běhu někotrych hodźin a z tym zwjazane zapławjenja su sej w pobrjóžnych kónčinach Adrije w Italskej znajmjeńša wosom smjertnych woporow žadali a wulke škody zawostajili. Za štyrjomi wosobami hišće pytaja. Zliwki běchu so wčera popołdnju započeli. Dźensa rano běchu zawostajene škody na dróhach widźomne. Foto: pa/ZUMAPRESS/Gabriele Moroni

Ampla bjez wjetšiny

pjatk, 16. septembera 2022 spisane wot:
Köln (dpa/SN). Amplowa koalicija je po zwěsćenju sćelaka ARD wjetšinu zhubiła. W ryzy teoretiskim padźe wólbow zwjazkoweho sejma bychu SPD, Zeleni a FDP hromadźe jenož 45 procentow hłosow dóstali, jedyn dypk mjenje hač wšitke strony opozicije hromadźe. Po woprašowanju je so unija CDU/CSU porno přepytowanju před tydźenjomaj wo jedyn dypk na 28 procentow polěpšiła a wostanje tak najsylniša politiska móc. Zeleni jedyn procent přisadźa a přińdu na 21 procentow a tak na druhe městno. SPD wostawa njezměnjena pola 17 procentow. AfD móže so na 14 procentow polěpšić. FDP spadnje wo jedyn dypk ­na sydom procentow. Lěwica wostawa pola pjeć procentow. Z tutym wuslědkom by čorno-zeleny knježerstwowy zwjazk wjetšinu 49 procentow měł.

Von der Leyen za bojowe tanki

pjatk, 16. septembera 2022 spisane wot:
Kijew (dpa/SN). Prezidentka komisije EU Ursula von der Leyen je staty EU namołwjała, ukrainske žadanja za bojowymi tankami spjelnić. „Hdyž woni rjeknu, zo trjebaja bojowe tanki, potom dyrbjeli my tole chutnje brać a jim jězdźidła dać“, rjekny von der Leyen nowinarjam. „Ukrainjenjo wšak dopokazuja, zo móža so wobarać, maja-li prawe wojerske srědki k tomu.“ Po słowach von der Leyen wojuja Ukrainjenjo za wšu Europu. „Tohodla je wažne, zo dóstanu woni wšitke wojerske srědki, kotrež trjebaja. Europska unija sama žane brónje nima, je pak Ukrainje hižo 2,5 miliardow eurow za wojerske srědki přewostajiła.

Zelenskyj: Masowy row namakali

pjatk, 16. septembera 2022 spisane wot:

Kijew (dpa/SN). Po cofnjenju ruskich wojakow su po informacijach ukrainskeho prezidenta Wolodymyra Zelenskeho ­njedaloko wuchodoukrainskeho města Isjuma w Charkowskej kónčinje „masowy row“ namakali. Trěbne přepytowanja su hižo zahajene, statny šef minjenu nóc zdźěli. Po informacijach policije leži w „masowym rowje“ wjace hač 440 ćěłow.

Ruske jednotki dyrbjachu z kónčiny po přećiwnej ofensiwje ukrainskich mocow ćeknyć. Zakitowanske ministerstwo w Moskwje rěčeše wo přerjadowanju jednotkow. Samo Krjemlej přichilene žórła porno tomu měnja, zo jedna so wo zahubnu wojersku poražku.

W běhu dnja chcychu žurnalistam ­Isjum a hrózbnu namakanku pokazać. „Chcemy, zo wšón swět zhoni, što je so stało a k čemu je ruska okupacija wjedła. Buča, Mariupol a nětko bohužel tež ­Isjum. Swět dyrbi Rusku za to chłostać“, sej Zelenskyj žada.

Po cofnjenju ruskich wojakow z Buče a Mariupola běchu tam ćežke wójnske złóstnistwa ze stron Ruskeje zwěsćili.

To a tamne (16.09.22)

pjatk, 16. septembera 2022 spisane wot:

Z kurioznym wustupom w tuchwilnym wólbnym boju w jednym z Neapelskich hosćencow je italski wonkowny minister Luigi Di Maio kedźbnosć zbudźił. 36lětny da so wot pinčnikow wuzběhnyć a „lećeše“ z rozpřestrětymaj rukomaj k hudźbje znateho filma „Dirty Dancing“ po hosćencu „da Nennella“, kiž je za tajke swojoraznosće znaty. Opozicija akciju wusměšuje. Po prognozach smě so opoziciski prawicarski zwjazk wólbneho dobyća nadźijeć.

Na wšě 1 500 litrow barby chcedźa nałožić, zo bychu sławny symbol Los Angelesa ponowili, hoberski napis „HOLLYWOOD“ w horach nad filmowej metropolu. Za ponowjenje objekta w přihotach k stolětnemu jubilejej su wjacore tydźenje zaplanowali. Nadměru wulke pismiki běchu 1923 prěni króć nastajili a 1949 ponowili. Symbol je wosebje mjez turistami woblubowana kulisa za selfije.

Scholz: Ludźi podpěrować

štwórtk, 15. septembera 2022 spisane wot:

Berlin (dpa/SN). Zwjazkowy kancler Olaf Scholz (SPD) je so dźensa ze zastupni­kami hospodarstwa a dźěłarnistwow k mjeztym druhemu posedźenju tak mjenowaneje „koncertěrowaneje akcije“ zešoł. Při rozmołwach dźěše wo pytanje za zhromadnymi rozrisanjemi w boju přećiwo hrožacej hospodarskej krizy a inflaciji. Hižo wčera bě Scholz přede­wzaća namołwjał, wšitke móžnosće podpěry na dobro dźěławych wužiwać, zo njeby k socialnym njeměram dóšło.

Na přiměr so dojednali

Eriwan (dpa/SN). Po dwěmaj dnjomaj ćežkich wojowanjow mjez Azerbaidźanom a Armeniskej w južnym Kawkazu stej so wobě stronje na přiměr dojednałoj, zdźěli rěčnik armenskeho knježerstwa. Přiměr su z pomocu mjezynarodnych posrědkowarjow wujednali. Bywšej sowjetskej republice hižo lětdźesatki stajnje zaso přećiwo sebi wojujetej, dokelž njemóžetej so hladajo na mjezsobne teritorialne žadanja dojednać.

Wójsko přeco hišće w nuzy

Z połnej paru hotuja so w Mnichowje na lětuši Oktoberski swjedźeń. Po dwě lěće trajacej přestawce koronawirusa dla chcedźa najwjetši ludowy swjedźeń swěta sobotu w 12 hodź. z natočenjom prěnjeho suda zaso zahajić. Literski karan piwa płaći lětsa mjez 12,60 a 13,80 eurow. Zamołwići wočakuja wjace hač šěsć milionow wopytowarjow. Foto: dpa/Sven Simon

Mjenje ludźi so zatepiło

štwórtk, 15. septembera 2022 spisane wot:

Sakska (dpa/SN). Ličba zatepjenych ludźi w Sakskej je so porno loni pomjeńšiła. Kaž z wčera wozjewjeneje lětnjeje bilancy Němskeje towaršnosće za wuchowanje žiwjenja (DLRG) wuchadźa, je so hač do kónca awgusta tutoho lěta 17 ludźi w sakskich wodźiznach zatepiło. Loni samsny čas bě jich 22 wosobow.

W awgusće je třilětne dźěćo po kupanskim njezbožu w přirodosportowej kupjeli Bad Düben pola Lipska zemrěło. Hólc bě spočatk awgusta do płuwanskeho basenka padnył a po policiji wjacore mjeńšiny dołho pod wodu, prjedy hač bu wuchowany. Hólca dowjezechu do chorownje, hdźež štyri dny pozdźišo zemrě.

Po informacijach DLRG je so hač do kónca awgusta 289 wosobow po cyłej Němskej zatepiło. To bě 44 wjace hač loni. Lochkomyslnosć kaž tež konsum alkohola stej často přičinje. Nimo toho DLRG před kupanjom w njewobstražowanych wodźiznach warnuje.

Přiměrjenje awtomatisce

štwórtk, 15. septembera 2022 spisane wot:
Berlin (dpa/SN). Zwjazkowy financny minister Christian Lindner (FDP) wupraja so za to, dochodowy dawk přichodnje awtomatisce wysokosći inflacije přiměrić. To je jenož fairne a zalutuje jara ćežke politiske debaty, wuswětli wón wčera w Berlinje. Njeńdźe wo wolóženje wobydlerjow, ale wo to, awtomatiskemu přidatnemu poćežowanju nastupajo inflaciju zadźěwać. Dotal wysoka inflacija wjedźe k tak mjenowanej zymnej progresiji. Najebać woteběracu kupnu móc dyrbja so dale samsne dawki płaćić. Tuž poćežowanje wobydlerjow přiběra. Klětu chce zwjazkowe knježerstwo tole wurunać.

Chróšćan Šulerjo

nowostki LND