Maja nowe hašenske jězdźidło

póndźela, 20. septembera 2021 spisane wot:
Smječkečanska wohnjowa wobora „Elsa Brändström“ ma wot minjeneho pjatka nowe hašenske awto. Worklečanski wjesnjanosta Franc Brusk (CDU, při mikrofonje) je ­jězdźidło přepodał. Farar Michał Anders a jeho ewangelski kolega Michael Müller staj je na małym nyšporje před Smječkečanskej wohnjowobornej gratownju poswjećiłoj. ­Hašenske jězdźidło běchu Smječkečenjo z dalšimi komunami a z pomocu wokrjesa ­Budyšin skazali. Bě to prěni raz, zo su gmejny – mjez nimi tež Halštrowska Hola – štyri jězdźidła zhromadnje skazali a sej tak přihódnu płaćiznu wubědźili. Foto: Feliks Haza

Mokre drjewo wjeselo kazy

póndźela, 20. septembera 2021 spisane wot:

Hrajkanišća Worklečansku gmejnsku radu chětro wužaduja

Worklecy (JK/SN). Njebě to přewjele, štož mějachu radźićeljo gmejny Worklecy minjeny štwórtk na swojim prěnim posedźenju po lěćnej přestawce rozjimać. Přiwšěm bě to za nich zdźěla sylny tobak. Prawidłownje maja techniske organizacije kaž TÜV zjawne hrajkanišća na wěstotu přepytować. Lětuša kontrola, kotruž su w juliju wotměli a kotrejež rozprawa ­nětko předleži, pak je wšitkim hrajkanišćam gmejny njewěsty staw wobswědčiła. Mokre nalětnje wjedro bě k tomu při­nošowało, zo su na wšitkich hrajkanišćach w zemi zakótwjene drjewjane nastroje škodu poćerpjeli a wěstotnym žadanjam hižo njewotpowěduja. Nětko ma gmejna spěšnje jednać. Maja dźě hrajkanišća wěste być, a dźěći je trjebaja.

Tragedija w baćonjacym hnězdźe

póndźela, 20. septembera 2021 spisane wot:

W prawdźepodobnje najwuspěšnišim baćonjacym hnězdźe we Wbohowje (Übigau) pola Njeswačidła je so lětsa tragedija stała. Tónkróć bě so tam pjeć młodych baćonow wulahnyło. Hižo w juniju wuchowachu tam młodźatko, kotrež bě z hnězda padnyło. Wěteńčan so na to wo nje staraše, dźeń pozdźišo dowjezechu ptaka do Zhorjelskeho přirodoškitneho zwěrjenca. Tak dóstachu 25. junija jeničce štyri młodźata rynku wokoło nóžki. Něšto dnjow pozdźišo nańdźechu tam mortweho młodeho baćona. Přičinu njeznaja. A wot toho časa běchu jich jenož hišće tři w hnězdźe. 17. julija popołdnju bě wulki zliwk. Něhdźe 40 litrow spadkow su we Wbohowje naměrili. Hnězdo bě tak ćežke, zo so sypny a dalše młodźo pod sobu pohrjeba. Wo zbywacej dwě staraštaj so Holger Lehmann a Ackermannec swójba. Skónčnje dowjezechu tež jej do Zhorjelca, hdźež wšitke tři baćony nětko hladaja. Zaměr dźě je ptaki zaso do přirody pušćić, hdyž su sylne dosć. Hladarjo Zhorjelskeho zwě­rjenca zwěsćichu, zo bě sej jedne z třoch młodźatow hrudźnu kósć złamało.

W Koslowje wopominachu wjesnjenjo a hosćo sobotu z małym programom dźěći a młodostnych kaž tež z krótkej narěču ­Milenki Rječcyneje (na foće) na lońše poswjećenje pomnika „Nawrót do Koslowa“ za zničenu wjes kónc Druheje swětoweje ­wójny. Woni spominachu zdobom na padłych a zhubjenych muži ze wsy kaž tež na zahinjeneju nućeneju dźěłaćerjow. Po swjatočnosći ­hajachu přitomni wjesołu zhromadnosć. Foto: Feliks Haza

Krótkopowěsće (20.09.21)

póndźela, 20. septembera 2021 spisane wot:

Hódnota 35 překročena

Budyšin. Z incidencu 45,0 po Roberta Kochowym instituće je Budyski wokrjes dźensa kritisku hódnotu 35 překročił. Wostanje-li to pjeć dnjow za sobu, nabudu dalše škitne naprawy płaćiwosće. Minjeny pjatk bě tu 25 nowych natyknjenjow z koronawirusom. W Zhorjelskim wokrjesu rozprawjachu wo šěsć infekcijach. Incidenca po RKI je tu dźensa 21,6.

Wuspěšna bilanca festiwala

Bart. 2. hornjołužiski komornohudźbny festiwal je so minjeny pjatk w Bartskej cyrkwi wuspěšnje zakónčił. Wot 10. do 17. septembra móžachu na dźewjeć zarjadowanjach dohromady wosom stow wopytowarjow witać. 45 wuměłcow ze 14 krajow hudźeše na sydom koncertnych městnach we wjesnych cyrkwjach a hrodach. Štyri wodźenja po tworni klawěrow C. Bechstein we Wodowych Hendrichecach a kulturnopolitiska podijowa diskusija su program skulojćili.

Móža sportowu halu wobnowić

Policija (17.09.21)

pjatk, 17. septembera 2021 spisane wot:

Do wobchoda so zadobyli

Wojerecy. W nocy na srjedu su so nje­znaći we Wojerecach do wobchoda na Budyskej aleji zadobyli. Z njeho spakosćichu woni najwšelakoriše nastroje w hódnoće wjac hač 600 eurow. Nimo toho su paduši wěcnu škodu 150 eurow načinili.

Wučerjo a šulerjo dźakowni

pjatk, 17. septembera 2021 spisane wot:

Gmejnska rada za Rakečansku šulu tójšto spomóžneho zeskutkowniła

Rakecy (JK/SN). Po lěćnej přestawce witaše Rakečanski wjesnjanosta Swen Nowotny (CDU) swojich radźićelow zaso wróćo do wšědneho komunalneho dźěła a tak do poslednjeho lětušeho koła posedźenjow.

Hnydom na spočatku mějachu so radźićeljo gmejny z problemom wobydlerjow susodneje Stróže (Wartha) rozestajeć, hdźež mějachu njedawno přez cyły dźeń mazanu pitnu wodu. Wohnjowa wobora bě tankowe awto napjelniła, při čimž je so wulkeho ćišća we wodowodźe dla zerzawc pušćił a w někotrych domjacnosćach škody na płokawach a šatach zawinował. W přichodźe hižo k tajkim panam dóńc njesmě, a wohnjowa wobora budźe swoje tanki na přemysłownišću při Jitkowskim puću pjelnić.

Na jězbu do Drježdźan a Mišna

pjatk, 17. septembera 2021 spisane wot:

Budyšin. Serbske šulske towarstwo z. t. přeproša seniorow na dnjowu wuprawu do Drježdźan. Srjedu, 29. septembra, pojědu zajimcy z busom do sakskeje stolicy. Wottam podadźa so z łódźu na Łobju podłu Sakskeho winoweho puća do Mišna, hdźež wopytaja po zhromadnym wobjedźe Albrechtowy hród. Wuprawa płaći na wosobu 55 eurow. Zajimcy njech přizjewja so hač do 20. septembra pod telefonowym čisłom 03591 /550 223 abo z mejlku na .

Koncert w Michałskej cyrkwi

Budyšin. Spěwytwórc Clemens Bittlinger a perkusionist David Kandert wuhotujetej jutře, sobotu, pod hesłom „Daj mi swojej křidle“ koncert w Budyskej Michałskej cyrkwi. Zarjadowanje započnje so w 19 hodź., zastup při wječornej kasy płaći dźesać eurow.

Lěto po wotkryću

Koslow. Z krótkej swjatočnosću dopominaja w Koslowje na lońše wotkryće pomnika „Nawrót do Koslowa“, jutře, sobotu we 18 hodź. Swjatočnosći přizamknje so zabawa z prezentaciju CDje „Hory módre, ja was znaju“ woblubowanych serbskich spěwow.

Na iniciatiwu wjesneho kluba Bukojna ma na kromje wsy nastać zetkanišćo za dźěći a młodostnych. Nastajene budu tam ­hrajkanske nastroje, a wutworjena budźe městnosć za praženje. Wšitke dowolnosće za to mjeztym předleža. Nazběrali su tež 10 000 eurow pjenježnych darow. Dźěła, kotrež z wulkeho dźěla jako swójski wosobinski wukon přewjedu, su mjeztym zahajene. Na prěnim zetkanju stajichu hižo krosnowansku wěžu. Započeli su tež ze zemskimi dźěłami za dalše twarske naprawy. Bukojna měješe w lětomaj 2020 a 2021 najwjetši přirost wobydlerjow po cyłej Malešanskej gmejnje. Foto: Jurij Helgest

Dźěl parka ponowjeny přepodali

pjatk, 17. septembera 2021 spisane wot:
W Rogeńskim parku su předwčerawšim, wutoru, wobydlerjam Sornjacu zahrodu ­přepodali. Minjeny čas běchu dotal zanjechany dźěl parka ponowili. Nastali su na 240 ­metrach nowe šćežki za přechodźowanje a tři nowe mosty na historiskim městnje. Objekt je ze hrodowej zahrodu a parkowanišćom zwjazany. Po originalnych planach ­nasadźachu tam 15 štomow, wjace hač 2 000 kerkow a 650 blušćowych a paproćowych rostlin. Direktor załožby Rogeńskeho (Branitz) parka dr. Stefan Körner (nalěwo) je prěnich hosći woso­binsce po parku wodźił. Twarske naprawy běchu we wobłuku němsko-pólskeho projekta Interreg zhromadnje z pólskimi partnerami přewjedli. Foto: Michael Helbig

Chróšćan Šulerjo

nowostki LND