Dźak a chwalba bywšej předsydce

póndźela, 20. septembera 2021 spisane wot:

Budyšin (SN/bn). „Zo mi słowa pobrachuja, so mi přečasto njestanje. Dźakuju so wam za lube słowa a počesćenje. Rjadujo akty Serbskeho šulskeho towarstwa (SŠT) sym so sama dźiwała, kelko smy zhromadnje zdokonjeli. Do přichoda sej přeju, zo serbšćinu dale šěrimy a we wobłuku cyłotneho procesa wot žłobika hač k uniwersitnemu wukubłanju wuwiwamy.“ To rjekny Ludmila Budarjowa na rozžohnowanskej swjatočnosći minjeny pjatk w Budyskim Serbskim domje. Do jeje narěče běchu zastupjerjow politiki, wuměłstwa a pedagogiki tři lětdźesatki trajace skutkowanje Budarjoweje na čole SŠT chwalobnje zjimali a hódnoćili. Mjez druhim dźakowachu so jej nawoda Sakskeho krajneho zarjada za šulu a kubłanje Matthias Peter, zapósłanc Sakskeho krajneho sejma Marko Šiman, prěni přirjadnik Budyskeho krajneho rady Udo Wićaz (wobaj CDU) kaž tež Benedikt Dyrlich. W mjenje Choćebuskeho wyšeho měšćanosty wuzběhny tamniša zamołwita za serbske naležnosće Anna Kosacojc-Kozelowa: „Wšitcy, kotrymž serbšćina na wutrobje leži, měli Wam přewšo dźakowni być.

Ze zapalom do přichoda

póndźela, 20. septembera 2021 spisane wot:
Štož njebě spočatk lěta znatych přičin dla móžno, su čłonojo a čłonki Serbskeho šulskeho towarstwa a mnozy hosćo zjawneho žiwjenja minjeny pjatk w Budyšinje nachwatali. Swjatočne rozžohnowanje wjelelětneje předsydki Ludmile Budarjoweje přitomnym hišće raz wuwědomi, kak njesprócniwje je so wona wot politiskeho přewróta hač do dźensnišeho dnja na dobro serbskeho kubłanja angažowała. To wotbłyšćowaše předewšěm ju portretowaca widejowa prezentacija z komentarami wjacorych rowjenkow, kotruž chce SŠT přichodnje na swojej internetnej stronje spřistupnić. Kónc januara wolenemu a nětko wobkrućenemu nowemu předsydstwu njebudźe potajkim přelochko, po jeje stopach kročić. Přiwšěm – to bě na zhromadźiznje takrjec mjez linkami pytnyć – njeměli so starosćić. Dobrych idejow dźě je dosć, a najwažniše kajkosće Budarjoweje wuprudźeja tež nětčiši zamołwići na čole SŠT: wutrajnosć, konstruktiwnosć a wosebje zapal. Bosćan Nawka

Jónu so kaž we wjetšinje čuć

pjatk, 17. septembera 2021 spisane wot:

Loni, jako bě Praske Towarstwo přećelow Serbow (SPL) prěnje rěčne lěhwo serbšćiny w Budislavje přewjedło, wobdźěli so tam Kryštof Peršín hišće jako šuler. Lětsa pak skutkowaše wón hižo jako docent kursa za započatkarjow – spěšna to serbska karjera 24lětneho, pochadźaceho z Hradeca Králové, kiž w Brnje čěšćinu a rušćinu na wučerstwo studuje.

Serbšćinu wuknyć započa Kryštof Peršín lěta 2018 na ferialnym kursu Serbskeho instituta w Budyšinje. Tež loni bě za njón přizjewjeny, korony dla pak bu kurs wotprajeny, a SPL staraše so wo narunanje. Do mjenowaneho towarstwa bě Čech hižo w lěće 2016 zastupił. „Sym přez internet na nje storčił – hdyž z Prahi njejsy, njeje lochko je zeznać“, Kryštof powěda. „Zajimuju so za słowjanske rěče a kultury. Wědźach, zo Serbja su, doma staj staršej wo nich powědałoj. W Čechach je tróšku znate, zo tajki małki słowjanski lud eksistuje.“ Samo na uniwersiće w Brnje su jónu kurs wo kulturje Serbow poskićili. „Mjeztym mam serbskich přećelow. Chceš-li rěč nałožować, je wažne mjezy­čłowjeske styki nawjazać – a Serbja su super cool.“

Jana Bulanka ze spěwom počesćili

štwórtk, 16. septembera 2021 spisane wot:
Mała delegacija chóra Budyšin je wčera na Budyskim Mikławšku ze spěwom na wuznamneho serbskeho komponista a kulturnika nowšeho časa Jana Bulanka spominała. Bulank, kiž je nimo ze Serbskim ludowym ansamblom tež wusko z chórowym hibanjom we Łužicy zwjazany – wot 1964 bě wón wuměłstwowy nawoda chóra Lipa, je tež chór Budyšin sobu załožił a jón wjacore lětdźesatki wuměłsce nawjedował –, by 7. septembra 90. narodniny swjećił. Jan Bulank, 17. januara 2002 zemrěty, je předewšěm za swoje wusahowace kompozicije za Serbski ludowy ansambl a jako wuběrny dirigent znaty. Nimo toho bě wón sobuwudawaćel Towaršneho spěwnika. Foto: Jurij Helgest

Znowa so wšo wulce radźiło

wutora, 14. septembera 2021 spisane wot:

Pěskečenjo swój druhi winowy swjedźeń přewjedli

Pěskecy (jh/SN). Swój druhi winowy swjedźeń su Pěskečenjo minjenu sobotu wječor hač do zažnych njedźelnych hodźin přewjedli. Prěni tajki běchu před ­lětomaj wotměli.

Wjacore sta ludźi běchu znowa do wulkeho stana při sportnišću přišli, zo bychu při dujerskej a akordeonowej hudźbje zhromadnje swjećili a spěwali a wino wot wšelakich winicarjow woptali. Najdlěši puć do Pěskec mějachu dobre kapki z Badenskeje, z Pfalcy a z Morawy, najkrótšej samodźěłany bórčak z domjaceje slowčiny Pětra Bejmaka z Miłoćic a wino marki Regent Alfonsa Ryćerja ze Šunowa. Serbski winicar Ryćer bě ze swojej mandźelskej runje tak kaž Pětr Bejmak sam na městnje.

Wo dramatiskim połoženju zhonili

póndźela, 13. septembera 2021 spisane wot:

Prěni prezencny kongres Federalistiskeje unije europskich narodnych mjeńšin (FUEN) po nanuzowanej přestawce kononapandemije dla su wčera w italskim Triesće zakónčili. Wjetšina přitomnych měješe jón za přewšo spomóžny, předewšěm wuměnu myslow a nazhonjenjow nastupajo.

Triest (SN/JaW). Kubłanje w jednotliwych narodnych mjeńšinach Europy kaž tež jich aktualne połoženje běštej hłownej temje prěnjeho kongresa FUEN po wulkich wobmjezowanjach koronapandemije dla w italskim Triesće. Kaž su jako hłowny facit kongresa zwěsćili, stej w mnohich europskich mjeńšinach kubłanje a tam zdobywanje dorosta tučasnje najwjetši problem. „To je woprawdźe nimale we wšěch mjeńšinach ćeža. Tuž njeje to prašenje statusa, ale skerje koncepcije kaž tež wulkosće mjeńšin“, roz­łoži na naprašowanje předsyda Domowiny Dawid Statnik jako nawoda serbskeje delegacije na kongresu.

Přizjewjenja hišće móžne

štwórtk, 09. septembera 2021 spisane wot:

Budyšin (SN/at). Za nimale dwě njedźeli, 25. septembra, budźe kubłanska jězba Domowinskeje župy „Jan Arnošt Smoler“ Budyšin do Łaza, a to z widom na Lěto Zejlerja/Kocora 2022. Župne předsydstwo je wčera znowa přihoty na wuprawu rozjimało a posledni termin přizjewjenja postajiło. Hač do 11. septembra njech zajimcy z Domowinskich skupin a župje přisłušacych towarstwow swoje wobdźělenje pola regionalneje rěčnicy Domowiny za teritorij Budyskeje župy Katje Liznarjec přizjewja. Klětu je jězba do ródneje wsy Korle Awgusta Kocora, Zahorja pola Budestec, a do jeho skutkowanišća Ketlic planowana.

Předmjet posedźenja běchu dale nazymske koncerty. Wone su wjerški w lětnym skutkowanju Domowinskich skupin runje tak kaž w kulturnym žiwjenju komunow. Tohodla wuprajichu so čłonojo předsydstwa za to, lětsa hišće w Budyšinje, Bukecach a Malešecach nazymski koncert přewjesć. Tamniši skupinarjo nochcedźa so dlěje z tym wotnamakać, zo so zamołwitym w zarjedźe Załožby za serbski lud njeradźi, w jich komunach tajki kulturny wjeršk znowa organizować.

Zajim je wulki

srjeda, 08. septembera 2021 spisane wot:

Budyšin (SN/JaW). Zjawne posedźenja Zwjazkoweho předsydstwa Domowiny měli dale tež jako livestream poskićić, njewotwisnje wot wuwića koronapandemije. To poruča gremijej jeho prezidij, kotryž je naležnosć na swojim prěnim wuradźowanju po hłownej wólbnej zhro- madźiznje w Budyšinje a online rozjimał. „Rezonanca z hač do 170 přihladowarjemi pokazuje na wulki zjawny zajim“, informuje medijowy rěčnik Domowiny Marcel Brauman w nowinskej zdźělence.

Jako noweho čłona najwyšeho dźěłoweho gremija třěšneho zwjazka mjez wuradźowanjemi zwjazkoweho předsydstwa witachu wčera městopředsydu za Delnju Łužicu dr. Hartmuta Leipnera. Dale přisłušataj prezidijej předsyda a hornjołužiski městopředsyda Domowiny Dawid Statnik a Marko Hančik. „Dalšeju čłonow woli zwjazkowe předsydstwo na namjet předsydy“, rěka w zdźělence.

Nadźiju čerpać

wutora, 07. septembera 2021 spisane wot:
Štóž je podawki lěta 2001 w Chrósćicach wosobinsce dožiwił, tón bě wčera na tamnišim šulskim dworje do wonych dnjow takrjec „wróćo přesadźeny“. Bywši akterojo kaž tehdyši předsyda Domowiny Jan Nuk, tehdyši zapósłanc Lěwicy Hajko Kozel a dalši běchu personifikacija tychle podawkow. Při tym njeńdźe wo nostalgiske zhladowanje na protest, kiž bě po wšej Němskej a Europje wulku kedźbnosć zbudźił. Wobchować měli sej zmužitosć, z kotrejž běchu so starši swój čas přećiwo knježacym pozběhnyli. Přetož tajke něšto móže so tež dźensa zaso stać. Nic naposledk móžeše kóždy, kiž je wčera wječor na dworje bywšeje Chróšćanskeje srjedźneje šule był, nadźiju čerpać. Wulka ličba přichwatanych młodostnych – nic jeno ze wsy – bě widźomny dopokaz, zo čuja so woni z historiskim podawkom zwjazani, byrnjež jón sami ani njedožiwili. To płaći tež za młodostnych, kotřiž su wopytowarjow zarjadowanja derje zastarali. Wutrobny dźak! Marko Wjeńka

„Soraborum saluti“ Benej Bělkej

póndźela, 06. septembera 2021 spisane wot:

Na hłownej a wólbnej zhromadźiznje Towarstwa přećelow Serbow předwčerawšim w Praze witachu tež hosći z Łuži­cy. Bywšeho rozhłosownika Bena Bělka su wuznamjenili, a kuratorka Budy­skeho Serbskeho muzeja Andrea Pawlikowa je wo přihotach na planowanu wustajeńcu w Čěskej rozprawjała.

Praha (SN). W Praskim Serbskim seminarje wotmě so sobotu hłowna a wólbna zhromadźizna Towarstwa přećelow Serbow (SPL). Benej Bělkej, wjelelětnemu rozhłosownikej a wot lětušeho čłonej Zwjazkoweho předsydstwa Domowiny, spožčichu wuznamjenjenje Soraborum saluti za „dołholětne spěchowanje čěskeje kultury w serbskej Łužicy a za njesebičnu pomoc čěskim přećelam Serbow, hdźežkuli bě a je trěbna“.

Kuratorka Serbskeho muzeja w Bu­dyšinje Andrea Pawlikowa informowaše wo planowanej wustajeńcy wo serbsko-čěskich poćahach, kotruž chcedźa z partnerami za dwě lěće na Praskim hrodźe zwoprawdźić.

nowostki LND