Pančicy-Kukow (SN/MWj). Kaž mały ludowy swjedźeń bě minjeny pjatk přepodaće noweho mosta nad Klóšterskej wodu w Pančicach-Kukowje a ponowjeneje statneje dróhi S 100. Něhdźe pjećstow ludźi ze wsy a z wokoliny chcyše podawk sobu dožiwić. Dźěći Pančičanskeje pěstowarnje předstajichu w serbskej narodnej drasće dwurěčny program.
Jednaćel towaršnosće za wobchad a inženjerske posłužby LISt Frank-Hermann Göpfert dopominaše na to, zo běchu před lětomaj projekt planować započeli, w nowembru 2016 prěni dźěl puća ponowili a loni w meji nowy móst twarić započeli. Dohromady su w Pančicach-Kukowje 1,6 milionow eurow inwestowali.
Sakski ministerski prezident Michael Kretschmer (CDU) žortowaše, zo chcyše poprawom sud piwa ze swojim předchadnikom Stanisławom Tilichom wudać. Tón pak w tym času we wuhlowej komisiji „na suchim sedźi“.
Nawodnistwo wobkrućene
Kašecy. Na čole gmejnskeje wohnjoweje wobory Pančicy-Kukow stejitaj dale Markus Richter jako nawoda a Martin Kreuz jako jeho zastupjer. Wobeju je gmejnska rada na zašłym posedźenju wobkrućiła. Wjesnjanosta Markus Kreuz (CDU) přepoda jimaj powołanske wopismo. Wobornikaj staj hižo minjene šěsć lět w zastojnstwje skutkowałoj a dobre dźěło wukonjałoj.
Židowska wosada 20 lět
Choćebuz. Židowska wosada w Choćebuzu swjećeše wčera 20lětne wobstaće. Jeje předsyda Gennadi Kuschnir spomni, zo je čłonstwo wot dźesać na dźensa 490 ludźi rozrostło. Braniborska kulturna ministerka Martin Münch (SPD) wuzběhny, „zo wosadny centrum wosrjedź města pokazuje, zo słušatej židowska wěra a kultura ke Choćebuzej“.
Nowe dwórnišćo ma nastać
Njeswačidło (ML/SN). Na wuchodźowanje po slědach hospodarskeho wuwića Njeswačidła w prěnjej połojcy 20. lětstotka bě nawoda tamnišeho domizniskeho muzeja Arnd Lehmann minjenu sobotu přeprosył. Najebać horce wjedro a swětowe mišterstwa kopańcy wobdźěli so něhdźe dwaceći zajimcow na wodźenju, kotrež započa so při radnicy. Napřećo je bywše dwórnišćo, při kotrehož twarje 1889/1890 běchu wulku ličbu archeologiskich namakankow našli.
Přez telefon wobšudźili
Bretnig. Z woporom wobšudnikow sta so tele dny žona w Bretnigu. Při wjacorych telefonatach wudawachu so njeznaći skućićeljo jako sobudźěłaćerjo Microsofta a 58lětnej napowědachu, zo je jeje kompjuter połny wirusow. Po přikazu cuzych sćahny sej žona wjacore programy na swój ličak, přeradźi čisło swojeho handyja a zapoda připósłane TANy. Z nimi wotzběhnychu wobšudnicy 850 eurow z jeje konta.
Budyšin. Dróhotwarskich dźěłow na Budyskej Hasy Clary Zetkin dla budźe Móst měra wot póndźele, 16., hač do soboty, 21. julija, dospołnje zawrjeny. Wot kružneho wobchada hač k Leibnitzowej budźe wotrězk dróhi slepa hasa. Wobchad do města powjedu kaž hižo zašłe tydźenje přez Móst swjateho ducha a Wonkownu Lawsku. Z města won dyrbja awta přez Nowosólsku a zapadnu tangentu jězdźić. Kolesowarjo a pěšcy móža zawrjeny wotrězk dale wužiwać.
Wodźa zajimcow po měsće
Biskopicy. Tři radnicy steja jutře, sobotu, w srjedźišću zjawneho měšćanskeho wodźenja w Biskopicach. Prěnju radnicu natwarichu 1286 na torhošću. Dźensniša nasta tam před 200 lětami na zakładnych murjach druheje radnicy. Zajimcy zetkaja so w 15 hodź. při radnicy na torhošću. Přizjewić so njetrjebaja.
Ponowja wotrězk puća
Łomsk. Statna dróha S 106 we Łomsku w Radworskej gmejnje budźe wutoru, 17. julija, dospołnje zawrjena. Přičina su dróhotwarske dźěła. Po 240 metrow dołhim wotrězku pokryja tam puć z nowej asfaltowej worštu.
Ralbicy (SN/JaW). Gmejna Ralbicy-Róžant je puć runała za nowo- abo wutwar tamnišeje pěstowarnje, kotraž je w nošerstwje SŠT. Radźićeljo su wčera w gratowni Ralbičanskeje wobory wobzamknjenje z lěta 2016, za projekt architekturne wubědźowanje přewjesć, zběhnyli.
Wjesny swjedźeń w Smječkecach steji lětsa cyle w znamjenju 20. róčnicy wobstaća tamnišeho wjesneho kluba. Jeho čłonojo pak w běhu lěta wjele wjace na nohi staja.
Smječkecy (SN/MWj). Na swjedźenišću před Smječkečanskim towarstwowym domom knježeše zawčerawšim čiłe žiwjenje. W přihotach na wjesny swjedźeń, kotryž tam hač do njedźele swjeća, su piwowy wóz na prawe městno storčili a započachu stan twarić. Wosrjedź pomocnikow bě Handrij Hejduška, kiž ma přihotowanske nitki sobu w horšći. Wón dźě je předsyda wjesneho kluba a so derje dopomina, kak bě tón něhdy nastał.
1998 chcyše gmejna towarstwowy dom spriwatizować. Zo njeby wón za wjesnjanow zhubjeny był, je so na zwołanej wjesnej zhromadźiznje něhdźe 50 wobydlerjow spěšnje dojednało, wutworić wjesny klub. Jeho prěnja předsydka bě Marlies Kralowa, a wona wukonješe zastojnstwo hač do lěta 2009. W tym času wudawachu samo wjesnu nowinu Kilop.