Domowina hotuje so na hłownu zhromadźiznu sobotu w Budyšinje
Budyšin (SN/MG). Zarjad Domowiny kaž tež čłonske towarstwa třěšneho zwjazka mějachu w poslednich dnjach a tydźenjach wulki dypk na swojej to-do-lisćinje: hłownu a wólbnu zhromadźiznu. Sobotu přewjedu 23. rjadnu hłownu zhromadźiznu na žurli Serbskeho ludoweho ansambla. Ale kak wona poprawom funguje, tuta hłowna zhromadźizna, a što stawa so w nimale wosom hodźinach, kotrež delegatki a delegaća wuradźuja?
Madlena Di Sarnowa je referentka Domowiny za naležnosće třěšneho zwjazka a jako tajka sobu tež za organizaciju „hłowneje“ zamołwita. Wona wě, zo schadźuje so towarstwa třěšneho zwjazka na hłownu zhromadźiznu w normalnym padźe kóžde druhe lěto. Kóžde štwórte lěto su wólby. Lětsa skónči so wólbna perioda zwjazkoweho předsydstwa, předsydy a městopředsydow. Tohodla je jedyn z najwažnišich nadawkow lětušeje zhromadźizny wuzwolenje noweho nawoda za Domowinu.
ST Horni kraj Sprjewja –SJ Chrósćicy 1:0 (1:0)Zestawa hosći: Škoda – Mark, Młynk, Cyž, Graf (85. Mi. Zahrodnik), Handrik (64. Bjeńš), Wornar, M. Zahrodnik, L. Zahrodnik, Bogusz, Kř. ZahrodnikZašłu sobotu zetkachu so Chróšćenjo w Korzymje, hdźež hrajachu přećiwo zjednoćenstwu Horni kraj Sprjewja. Bě to prěnja hra přećiwo koparjam z Hornjeho kraja w sezonje 2024/2025, wšako dyrbi so partija prěnjeje połserije hišće nachwatać.
Frakcija BSW w sakskim sejmje je wčera zastupjerjow Serbow přeprosyła: dopołdnja Domowinu z předsydu Dawidom Statnikom (naprawo na lěwym foće ze zapósłancomaj Ines Biebrach a Jensom Hentschelom-Thörichtom) a referentom Clemensom Škodu, popołdnju Serbski sejm: Hajka Kozela, Anetu Zahrodnikowu a Tomaša Čornaka (wotlěwa na prawym foće). Foto: frakcija BSW
Z hornčerskimi wikami je Rěčičanski Erlichtec dwór minjenu njedźelu do lětušeje sezony startował. 20 hornčerjow je tam swoje wudźěłki prezentowało. Najebać chłódne wjedro je tójšto ludźi přišło a sej poskitk wobhladało. Mjez hornčerjemi bě Norbert Heinrich z bayerskeho Waldsassena. Jeho wosebitosć běchu kwětki z keramiki. Foto: Joachim Rjela
Za dobrej tydźenjej su jutry. Předewšěm dźěći snano zdychuja, zo dyrbja hišće tak dołho bjez słódkosćow wutrać, su-li sej to za póstny čas předewzali. Wosebje křižerjam pak najskerje dawno hižo we hłowje chodźi, što maja hišće wobstarać. Wšojedne hač jenož maličkosće abo wjetše nakupy, lěpje je, zo wšitko trěbne sčasom wobstaraš a to na poslednje dny njewotstorčiš.Štóž hižo wjele lět sobu jěcha, tón wě, što ma so doma a w konjencu činić. Hinak je to zawěsće tam, hdźež maja nowačka-křižerja. W tajkim padźe su přidatna suknja, dalši cylinder, krawata abo mucha, rukajcy, škórnje atd. trěbne. To a tamne drje móžeš sej w přiwuznistwje a mjez znatymi abo susodami wupožčić. Ale tež nowe sekle, šabraka, cholowy a wjele dalšeho njeje problem, chceš-li sej to hnydom sam kupić. Za tajke pady maš wobchody, hdźež će nazhonići krawcojo, šwalče, konjacy fachowcy a dalši předawarjo poradźuja a ći tak rozsud nastupajo barbu a formu wolóžeja. ...
Wo kotrym serbskim šulstwje sonimy, to je tema 2. serbskeje debaty jutře w Radworskim hosćencu Meja. Moderatorka debaty Bianka Šeferowa je so ze zastupjerku podija, kubłanskej referentku Domowiny a předsydku Radworskeje staršiskeje iniciatiwy Katrin Suchec-Dźisławkowej, rozmołwjała.Po prěnjej debaće loni w Chrósćicach, budźe tež lětsa debatu wo serbskim šulstwje. Kak wažne je, zo so ze serbskim šulstwom zaběramy?K. Suchec-Dźisławkowa: To je jara wažne. Bjez serbskeho šulstwa a serbskeje rěče njebudźe serbstwo wobstać. To bě hižo před 100 lětami tak a dale płaći. Za nas je serbske kubłanje bytostne a njesměmy je z wočow zhubić, předewšěm šulstwo w kombinaciji ze serbskej rěču.Jako referentka Domowiny maće prawidłownje kontakt k šulam. Su problemy wšudźe samsne?
Abonentam w Serbach je dóšło nowe čisło Praskeho časopisa Česko-lužický věstník, kotrež Praske towarstwo přećelow Serbow (SPL) wudawa. Je to zapozdźene wudaće za cyłe lěto 2023 ze 72 stronami. W zawodnych słowach zamołwitaj redaktoraj Lukáš Novosad a Eliška Oberhelová pisataj, zo je to tuńšo hač lětnje dźesać čisłow, kaž bě to hač do lěta 2020 praksa. Korony dla a tež tohodla, zo bě Radek Čermák funkciju zamołwiteho redaktora złožił, su prawidłowne wudawanje přetorhnyli.
Kaž kóžde lěto, je so lětuši 11. lětnik Budyskeho Serbskeho gymnazija do Krakowa na stawiznisku ekskursiju podał. Šulerjo lětnika sej wobě koncentraciskej lěhwje w Oświęcimje wobhladachu. Zawčerawšim popołdnju su sej do Krakowa dojěli. Tam je wučer Roman Grzyb młodostnych skrótka po měsće wjedł. Po tym mějachu šulerjo trochu swobodneho časa. Wčera mějachu dalše wodźenje po Krakowje a wječor běchu w židowskim hosćencu, hdźež židowske speciality woptachu. Dźensa a jutře wopytaja koncentraciskej lěhwje „Auschwitz I“, kaž tež „Auschwitz II“. Pjatk wotjědu w běhu dnja zaso do směra Łužicy. Přilopk Foto: Roman Grzyb
Marek Krawc rozprawja wo aktualnje rozjimanych temach w ČěskejPraha. Pochromy dla njesmědźa wikowarjo tuchwilu picu kaž tež słanje z Madźarskeje a Słowakskeje do Čěskeje dowožować. Minjeny pjatk wukaza statny weterinarny zarjad wotpowědne naprawy, kotrež hnydom płaćichu. Hižo do aktualnych naprawow běchu parki z dźiwinu zawrěli a dowoz zwěrjatow a zwěrjećich wudźěłkow zakazali. Wot zašłeje wutory kontroluja z pcr-testami mloko w južnomorawskich předewzaćach z wjace hač tysac kruwami. Po tutym puću chcedźa móžne infekcije mjez zwěrjatami zwěsćić.Hač do štwórtka budźe Vlastimil Válek, čěski minister za strowotnistwo, pola swojeho kolegi w zastojnstwje Vitktora Ljaška. Tam zahaji čěski wodźacy politikar zašłu wutoru čěsko-ukrainski forum wo medicinskim zastaranju. W Lwiwje chce so Válek z ukrainskimi pacientami zetkać, kotrychž běchu čěscy lěkarjo w Praze operowali. Nimo toho budźe minister tež čěske medicinske srjedźišćo wotewrić. Srjedźišćo ma čěskim firmam słužić, kotrež dźěłaja na po ...
Na hłownej zhromadźiznje Domowiny přichodnu sobotu wuzwola delegaća nowu zestawu gremijaBeno Bělkstaroba: 69 lětpowołanje: žurnalist/rozhłosownik, wuměnkartowarstwo: Zwjazk serbskich spěwarskich towarstwowKak dołho sće hižo čłon zwjazkoweho předsydstwa?Sym wot lěta 2021 čłon.Sće aktiwny w dalšich towarstwach? Sym čłon chóra Meja a sportoweho towarstwa ST 1922 Radwor.Čehodla chceće so w Zwjazkowym předsydstwje Domowiny angažować?Serbskosć mojeje domizny mi jara na wutrobje leži. W Domowinje mam dobru móžnosć sobu přemyslować a wo tym rozsudźeć, kak hodźeli so wšelake naležnosće na dobro Serbow rozrisać. Nochcu jenož přihladować.Što su po wašim měnjenju najwažniše temy serbskeho ludu?Móžno, zo budu nas w přichodnym času mjeńše horncy spěchowanskich pjenjez zaběrać. W hóršim padźe snano tež změna serbskeje struktury. Při wšěm pak kedźbujmy zhromadnje na to, zo wostanje woprawdźita dwurěčnosć w zjawnosći prezentna. Za to trjebamy sebjewědomych Serbow runje tak kaž Němcow, kotřiž so za nas ...