Wojerecy (KD/SN). Tróšku normality je so minjeny pjatk wječor do Wojerec na­wróćiło. Wšako su na tamnišim hrodźe skónčnje zaso kulturne zarjadowanja dowo­lene. Ludźo smědźa – wobkedźbujo prawidła hygieny a wěstotneho wotstawka – so zetkać, sej kulturu popřeć a hromadźe wo žiwjenju rozmyslować. Ně­hdźe štyrceći hosći z Wojerec, bliskeje wokoliny a Budyšina dožiwi tuž nowu lite­rarno-hudźbnu matineju „Moja dróha“, na kotruž bě tamniše wuměłstwowe towarstwo přeprosyło. W srjedźišću steješe literatura Brigitty Reimann, kotraž bydleše w lětach 1960 do 1968 na Hasy Liselotty Hermann w bydlenskim kompleksu I Wojerowskeho noweho města.

W poetiskim teksće „Moja dróha“ z lěta 1967 wopisuje Reimann nastawace nowe město a předstaja sej jeho přichod. W swojim rozžohnowanskim lisće přećelce Veralorje Schwirtz z lěta 1972 powě­da wona wo swojim překrótkim, inten­siwnym a wupjelnjenym žiwjenju. Poslednje linki nekrologa spisowaćela Helmuta Sakowskeho na česć Brigitty Reimann 1973 stej čłonce Wojerowskeho wuměłstwoweho towarstwa Helene Schmidt a Angela Potowski tohorunja přednjesłoj.

Měrćin Nowak-Njechorński

pjatk, 12. junija 2020 spisane wot:

Narodny wuměłc serbskeho ludu, moler, nowinar a spisowaćel Měrćin Nowak naro­dźi so 13. junija 1900 w Njechornju. Wón studowaše wuměłstwo a molerstwo w Praze a Waršawje, bě sobudźěłaćer-ilustrator Serbskich Nowin hač do nalěća 1933, hdyž bu wot nacijow dźewjeć ty­dźenjow zajaty a po tym z nowinarstwa wuhnaty. Wón wozjewi zdźěla pod pseudonymom Bobak w serbskim dźeniku moderne fabule wo zwěrjatach kaž „Baćoń a žaba“, reportaže a powědančka, w kotrychž je na hrožacy strach fašizma skedźbnjał a na satiriske wašnje narodnu liwkosć někotrych Serbow šwikał. Swoje rysowanki a mólby signowaše z lipowym łopješkom. 14. oktobra 1923 bě wón Zwjazk serbskich tworjacych wuměłcow załožił a bě jeho kordinator. Hesło jeho žiwje­nja bě „Chcu być słužownik serb­skeho ludu“. Nacije jemu pisanje zaka­zachu, medije Zwjazka Polakow w Němskej porno tomu zmóžnichu jemu dźěło pod pseudonymom Strzygon.

63 milionow eurow za kulturu

pjatk, 12. junija 2020 spisane wot:

Drježdźany (SN/CoR). Z nimale 63 mi­lionami eurow chce Sakska wot koronapandemije wosebje potrjechene kulturne institucije a swobodnje skutkowacych akterow podpěrać, kotřiž njemějachu dotal žadyn abo jenož mało přistupa k pomocnym programam.

W pomocnym pakeće je 30 milionow eurow předwidźanych za swobodne dźiwadła, festiwale a kulturne towarstwa. 10 000 eurow připłatka je móžne za jednotliwu próstwu, wuwzaćnje tež 50 000. Kulturna załožba Sakskeje dóstanje sydom milionow eurow, wosebje za spěcho­wanske stipendije w programje „Denkzeit“. Tak móže swobodnje skutkowacy wuměłc hač do 2 000 eurow dóstać. „Sakska w tej formje podpěry nawjeduje“, rěka­ w zdźělence ministerstwa za kulturu a turizm. Něhdźe 60 sakskim kinam přewostaja 1,5 milionow eurow. Hač do 9 000 eurow móže kino z hač do pjeć sobudźěłaćerjemi dóstać. Dale spěchuja tež filmowe projekty a lokalne medije z 1,5 milionami eurow. Turistisku branšu podpěruja z přidatnymi pjeć milionami eurow – z toho je 2,9 milionow za wosom turistiskich regionow.

Tež do Budyskeho Kamjentneho domu pomału zaso žiwjenje zaćehnje. Byrnjež rjad zarjadowanjow, kaž wubědźowanje BEAT, lětsa­ wotprajili, pokazuja tam kóždu srjedu a pjatk w 20 hodź. film. Wo zastup stara so w foyeru Irena Janiw (napr.). Škit za hubu a nós je tež na kursach kaž rysowanju winowatosć. Nahrawane koncerty poskića dom přez livestream. Foto: SN/Hanka Šěnec

Jězbna knihownja zaso po puću

štwórtk, 11. junija 2020 spisane wot:
Wšitcy, kotřiž sej serwis jězbneje knihownje Budyskeje měšćanskeje biblioteki waža, maja tónle serwis po wobmjezowanjach koronapandije dla mjeztym třeći tydźeń zaso­ k dispoziciji. Knižny bus je po zwučenych turach w Budyšinje a na wsach sewjero­­­wuchodnje města po puću. Na zastanišću w Allendowej štwórći je sej Nina tule wšelaku lekturu wupytała, kotruž busowy šofer a zamołwity Thomas Richter za wupožčenje registruje. Wuskosće w jězbnej knihowni dla je njewobeńdźomne sej na­hub­nik stajić. Pilnym čitarjam měšćanska biblioteka poruča, sej medije tele­fonisce abo elektronisce předskazać. To wupožčenje pospěša. Foto: SN/Hanka Šěnec

Hakle spočatk junija rozšěri so zrudna powěsć, zo je 22. meje zemrěł naš něhdyši kolega a wotrjadnik w Serbskim instituće dr. Helmut Jenč, rěčespytnik, kiž bě swoje žiwjenske dźěło wěnował serbšćinje a bě sej na tym polu wulke zasłužby zdobył. Njeboćički narodźi so 13. meje 1936 w Budyšinje jako najstarši syn Rudolfa Jenča, wučerja a pozdźišeho wědomostnika w Instituće za serbski ludospyt. Wotrostł je Helmut Jenč w Budestecach, kubłanski puć wjedźeše jeho kaž mnohich druhich Serbow jeho generacije přez gymnazij w čěskim Varnsdorfje, šulske kubłanje zakónči wón 1954 z maturu na Budyskej Serbskej wyšej šuli. Sćěhowaše studij slawistiki na Lipšćanskej uniwersiće. W Instituće za serbski ludospyt, předchadniku nětčišeho Serbskeho instituta, přistajichu jeho 1960 jako sobudźěłaćerja rěčespytneho wotrjada. Hromadźe ze swojimaj staršimaj kolegomaj Fridom Michałkom a Helmutom Fasku wěnowaše so přeslědźenju tehdy we wulkich dźělach rěčneho teritorija hižo sylnje wohroženych serbskich dialektow.

Drježdźany (SN/CoR). Sakska statna ministerka za kulturu Barbara Klepsch (CDU) chce lětsa znowa čestnohamtskich za jich wosebity angažement w muzejach swobodneho stata wuznamjenić.

„Čestnohamtski angažement w mu­zejownistwje hódnoćić je mi wulka naležnosć. Je wažne, zo stajimy towaršnostny přinošk čestnohamtskich sobudźě­łaćerkow a sobudźěłaćerjow do fokusa zjawnosće a tak tež młódšu generaciju za wobydlerski angažement w sakskim muzejownistwje motiwujemy“, Barbara Klepsch wuzběhnje.

Wuznamjenjenje „Čestnohamtski angažement w muzejownistwje“ běchu lěta 2004 do žiwjenja zwołali. Počesćenje wotměnja so lětnje ze Sakskim muze­jowym mytom. Lětsa chcedźa po cyłej Sakskej něhdźe 25 ludźi za wuznamjenjenje wuzwolić a čestne wopisma 28. septembra w Drježdźanach swjatočnje přepodać.

Hudźbnicy a solisća Choćebuskeho Statneho dźiwadła su minjenu sobotu wječor pod hołym njebjom pod hesłom „Kultura ­najebać koronu“ koncertowali. Bě to prěni wustup w awtokinje na parkowanišću nakupnišća Łužiski park w Gogolowje ­na kromje­ Choćebuza. Wopytowarjo słyšachu hudźbu w awtoradiju. Město aplawsa woni trubjachu. Foto: Michael Helbig

Dr. habil Frido Mětšk

wutora, 09. junija 2020 spisane wot:
9. junija 1990 zemrě w Budyšinje wědomostnik, pedagoga, spisowaćel a basnik, lawreat Myta Ćišinskeho 1. rjadownje dr. habil Frido Mětšk. W Annabergu bě so wón 4. oktobra 1916 swójbje přistajeneho narodźił. Mać nana bě Delnjoserbowka, a tak přiswoji sej młody Frido maćeršćinu wowki. W Halle studowaše staru filologiju, slawistiku a stawizny a wuda tam tajnje prěnju zběrku basnjow „Mojim Serbam“. W Jenje promowowaše na doktora filozofije. Po nawróće ze sowjetskeje wójnskeje jatby bě wot 1949 pjeć lět direktor Serbskeje wyšeje šule Budyšin a je za šulerjow wučbne materialije sobu zdźěłał. Spožčichu jemu titul Zasłužbny wučer ludu. Wot lěta 1955 hač do wuměnka bě dr. Mětšk při­stajeny Instituta za serbski ludospyt, hdźež je Serbski kulturny archiw natwarił a nawjedował. Z jeho pjera su wjacore sta wědomostnych a literarnych dźěłow a přinoškow w medijach, přełožkow z litawskeje a kašubskeje literatury a něhdźe 25 knihow, kaž powědančko „Bjedruški“, „Chrestomatija dolnoserbskeho pismowstwa“, „Stawizny němsko-serbskich kulturnych poćahow“ a „Der Kurmärkische-wendische Distrikt“.

Intendantso rozžohnuje

póndźela, 08. junija 2020 spisane wot:

Zły Komorow (SN/CoR). Intendant Złokomorowskeho Noweho jewišća Manuel Soubeyrand swoje hač do kónca hrajneje doby 2021/2022 płaćiwe zrěčenje njepodlěši. „31. awgusta 2022 swoje zrěčenje jako intendant Noweho jewišća po wosom lětach skutkowanja zakónču. Tydźeń do toho budu 65 lět. Je to dobry a prawy wokomik přestać. Sym tuž hižo w februarje krajneho radu Siegurda Heinza za předsydu zaměroweho zwjazka kaž tež wotpowědny wotrjad ministerstwa za wědomosć, slědźenje a kul­turu jako najwjetšeho pjenjezydawarja wo swojim wotpohledźe informował. A su jón wšudźe ze zrozumjenjom při­wzali. Zažny rozsud zaruča planowansku wěstotu. Dźiwadło je derje nastajene, tak zo móža přepodaće intendancy dołhodobnje přihotować“, Soubeyrand piše.

W Kölnje rodźeny a we wuchodnym Berlinje wotrostły skutkowaše Manuel Soubeyrand mjez druhim jako dźiwadźelnik w Berlinskim ansamblu, bě dźiwadłowy direktor w Kamjenicy a intendant Württembergskeho krajneho jewišća Esslingen, doniž njeje lěta 2014 Nowe jewišćo w Złym Komorowje přewzał.

Chróšćan Šulerjo

nowostki LND