Rekordnje wjele Škodow předali

póndźela, 09. januara 2017 spisane wot:
Praha (ČŽ/K). Mladoboleslavska awto- twornja Škoda Auto je loni na domjacych wikach 82 278 wozydłow wotbyła. Rekord z něhdźe 74 000 lěto do toho doma předatymi awtami přetrjechi wona tak wo cyłych jědnaće procentow. Najpožadaniša bě Škoda Octavia z 28 000 kupcami. Škodu Fabia chcyše 21 500 kupcow měć, Rapid 11 000 a Superb runje telko. K předani kóždeho třećeho jězdźidła čěskeho typa je dóšło z posrědkowanjom Škoda Financial Services. „Po zasadnym zmodernizowanju wotbytkoweje a serwisoweje syće zamóže Škoda słužby poskićeć na najwyšim niwowje a po najlěpšich standardach“, rjekny direktor Škody Auto Luboš Vlček. Kedźbyhódne zdobom je, kelko nowych wosobowych wozow je w Čěskej 2016 docyła k tomu přišło. Zwjazk dowožowarjow awtow mjenuje rekordnu ličbu 259 693, štož je porno lětu do toho přirost wo 12,5 procentow. Z „cuzych“ typow bě Volkswagen ze 26 598 jězdźidłami faworit, sćěhowany wot Hyundai z 20 992 předatymi awtami před modelemi Ford, Dacia a Renault.

Prěnje opozicionelne hibanje

pjatk, 06. januara 2017 spisane wot:

Před štyrjomi lětdźesatkami w ČSSR Chartu 77 zrodźili

Praha (ČŽ/K). Na městnje, na kotrymž běchu w Praze před 40 lětami zajeli disidentow Václava Havela, Ludvíka Vaculíka a Pavela Landovskeho, ćěkacych z wozjewjenjom Charty 77 před statnej wěstotu, su wčera prowizoriski pomnik wotkryli. Wón ma podobu póstoweho kašćika, zo móhli sej ludźo z njeho wobalki z tekstom Charty 77 wućahnyć.

Časopisy dale woblubowane

srjeda, 04. januara 2017 spisane wot:
Praha (ČŽ/K). Časopisy a periodika su w Čěskej minjene dźesać lěta nimale połojcu swojeho čitarstwa zhubili, přede­wšěm tematiske magaciny. Tole je po informacijach medijow wozjewiła Čěska unija wudawaćelow. Na wikach kraja je – porno něhdyšej NDR – hišće cyły rjad titlow, kotrež běchu hižo za čas zašłeho towaršnostneho porjada wuchadźeli. Tak słuša tydźenik za žony Vlasta, kotryž tele dny 70lětne wobstaće swjeći, k najbóle čitanym žonjacym žurnalam. Wón ma wjace hač 200 000 čitarkow, přiwšěm stej to dwě třećinje mjenje hač lěta 2006. Powěsćowy tydźenik Květy dźerži za žurnalom Reflex druhe městno z 239 000 čitarjemi, štož pak je tež jenož hišće poł telko kaž před lětdźesatkom. A dawnuški Svět motorů njeje dźensa z 204 000 čitarjemi jenož najbóle čitany fachowy časopis, ale je ličbu čitarjow samo wo 19 000 powjetšić móhł. Mjez časopisami za dźěći steji na prěnim městnje ABC, kiž bě hižo do 1989 wuchadźał. Přežiwił je samo čěsku wersiju němskeje Bravo, kotraž bě před dźesać lětami na wikach dominowała.

W sejmje dale protestuja

pjatk, 30. decembera 2016 spisane wot:

Knježaca strona PiS opoziciji wumjetuje, zo chce móc w Pólskej přewzać

Waršawa. Opozicija w pólskim sejmje ma plenarnu žurlu parlamenta dale wobsadźenu. Něhdźe 80 zapósłancow liberalneje Wobydlerskeje platformy, socialdemokratije a dalšich stron tam mjeztym dwaj tydźenjej bjez přestawki protestuje, najebać ćmu a hasnjene tepjenje. Tež přez hody tam wutrachu, wobradźenje bě tuž skerje prowizoriske. Zapósłancy protestuja přećiwo po jich měnjenju njedemokratiskemu­ postupowanju knježaceje narodnokonserwatiwneje strony Prawo a sprawnosć (PiS), kotraž bě etat kraja před tydźenjomaj po tumultach w pódlanskej žurli takrjec separatnje schwaliła, bjez opozicije a bjez medijow. Nimo toho sej parlamentownicy ze swojej akciju w sejmje žadaja, planowane wobmjezowanje dźěła žurnalistow w domje zaso cofnyć. Chcedźa z akciju hač do 11. januara pokročować, hdyž so sejm přichodny raz prawidłownje zeńdźe.

Hłowu sami wolić

pjatk, 30. decembera 2016 spisane wot:

Praha (ČŽ/K). Nětčiša hłowa Čěskeje republiki Miloš Zeman je scyła prěni direktnje wuzwoleny prezident kraja. Po nastupje zastojnstwa w měrcu 2013 bě wšelkich jeho jednanjow dla wjele diskusijow, předewšěm mjez politikarjemi, hač njeměł prezidenta tola radšo zaso parlament powołać, kaž bě to tradicionelnje w Čěskosłowakskej a tohorunja w młodej Čěskej republice po lěće 1990 z wašnjom było. Ludnosć pak je mjeztym z přemóžacej wjetšinu za to, hłowu stata njeposrědnje wuzwolić, za čož wupraja so nic mjenje hač 84 procentow. Tole wujewja woprašowanje, kotrež je agentura Median w nadawku Čěskeho rozhłosa přewjedła. „Nětkole zwěsćena ličba je wo tójšto wjetša hač ta w lěće 2015, hdyž běchmy respondentam samsne prašenje podali“, rjekny rozhłosej sobudźěłaćer Mediana Daniel Prokop.

Wólby prezidenta ma pak jeno 17 procentow wobydlerjow za najwažniše ze wšěch. Porno tomu 44 procentow z nich to wólbam sejma přicpěwa. 36 procentow ma jedne kaž druhe za jenak wažne. Přichodne prezidentske wólby budu w Čěskej republice spočatk lěta 2018.

Chwalba za nawod EU

štwórtk, 29. decembera 2016 spisane wot:

Peter Čačko rozprawja z Bratislavy za SN

Silwester njerozžohnuje so jeno stare lěto, tón dźeń kónči so tež słowakski nawod Europskeje unije, štož je kraj prěni raz wukonjał. Přewzał bě zamołwity nadawk w chětro ćežkej chwili, mjenujcy njeposrědnje po rozsudźe britiskeje ludnosće za brexit, štož dźě je njemałe njewěstosće wuskutkowało. A do 1. julija bě w Brüsselu dosć diplomatow, kotřiž so z wobmyslenjemi nastupajo kmanosć Słowakskeje za tónle nadawk jeje wotpokazanja kwoty za ćěkancow dla njejsu tajili. Na rozžohnowanje z předsydstwa dósta­ knježerstwo chwalobne pohódnoćenje wot šefa Europskeje rady Donalda Tuska kaž tež wot předsydy Europskeje komisije Jeana-Claudea Junckera. Słowakska je migracisku agendu derje zmištrowała. Njeje swoje narodne pozicije wuzběhowała, ale předpołoži za to koncept fleksibelneje, efektiwneje solidarity po zasadźe, zo k rozrisanju krizy jednotliwe kraje přinošuja, dobrowólnje po swojich móžnosćach.

Hodowna póšta zaso rekordna

srjeda, 28. decembera 2016 spisane wot:

BOŽÍ DAR, hórniske miniměstačko z njecyłymi 400 wobydlerjemi w čěskich Rudnych horinach, je lětsa znowa rekordnje wjele póstoweho dźěła wobstarać dyrbjało. 84 200 posyłkow měješe w tamnišim informaciskim centrumje tónkróć specialny hodowny kołk dóstać, štož je 2 000 wjac hač loni a dohromady 382 kg. Z kołkowanjom běchu 1. decembra započeli, a mějachu z tym činić hač do sameje patoržicy. Najdalše puće běchu dopisy a pohladnicy měli do Mexika, Brazilskeje, Kazachstana,­ Kanady, Nowoseelandskeje a Chiny. Myslička, městačko Boží Dar z pomocu swojeho unikatneho mjena hodownje wuzběhnyć, bě so lěta 1994 zrodźiła a so zrazom jako přewšo wu­spěšna wopokazała. Wot toho časa maja dźě tam lěto wob lěto wjace hodowneje póšty rozesłać. Ludźo móža swoje dopisy abo pohladnicy cyłe lěto słać we wobalce na adresu „Vánoční pošta Boží Dar 1, 362 62“. Frankěrowane dóstanu je potom na podatu adresu wróćene. Lětuši spe­cialny hodowny kołk je wuměłča Irena Vyčítalová naćisnyła, a tón zwobraznja stilizowanu hodownu wozdobu kaž tež napis Boží Dar.

Dobre skutki

wutora, 27. decembera 2016 spisane wot:
Praha (ČŽ/K). Bjezdomnym Prahi, kotrychž je cyłkownje něšto tysac, swjate dny porjeńšić bě sej Zjednoćenstwo čěskich studentow předewzało. Prěni dźeń hód wuhotowachu jeho čłonojo na třoch městnach stolicy za nich hosćiny. Poskićachu něhdźe 200 zajimcam jědźe a napoje. Jědźe přinošowachu wobydlerjo, darowacy často njepřetrjebane dobroty z patoržicy, ale tež čerstwje připrawjene, kaž gulaš z knedlikami. Byrnjež dešć karitatiwny skutk sčasami kazył, bě so na Strossmayerowe naměsto před hłownym dwórnišćom něhdźe 70 ludźi najěsć přišło, na Naměsto Jiřího z Poděbrad pak jenož 15. „Naša akcija ma zdobom zaměr, zwidźomnić často tabuizowane temy bjezdomowstwa, chudoby, samoty, ale tež brojenja cyrobiznow“ rjekny organizator Filip Hausknecht. W morawskej metropoli Brnje je biskop Vojtěch Cikrle z romaskimi swójbami wobjedował. Komunita Sant Egidio bě k tomu do hosćenca „Živá voda“ přeprosyła dźesać dorosćenych Romow a 50 dźěći. Zmysł zetkanja bě, swjećić hody zhromadnje a polěpšić poměr mjez Romami a čěskimi ludźimi, zdźěli zastupnica města Iveta Jalova.

„W kraju knježi wulki chaos“

pjatk, 23. decembera 2016 spisane wot:

Tumultne sceny w pólskim sejmje reformow knježerstwa dla

Waršawa. Nutřkopolitiska kriza w Pólskej so dale přiwótřa a je so mjeztym samo na krizu parlamenta wuwiła. Po dny trajacych nadróžnych protestach Komiteja za zachowanje demokratije (KOD) přećiwo reformam knježerstwa dóńdźe dźens tydźenja w sejmje k eskalaciji.

Na wuradźowanju parlamenta wo etaće za lěto 2017 bě maršal sejma Marek Kuchciński zapósłancej opozicije Michałej Szczerbje (Wobydlerska platforma) mikrofon wotpinył, po tym zo bě tón za rěčniskim pultom z plakatom přećiwo planam narodnokonserwatiwneho knježerstwa strony Prawo a sprawnosć (PiS) protestował, prawa žurnalistow w sejmje wobmjezować. PiS chcyła zastupnikam medijow zakazać, so swobodnje w twarjenju sejma hibać směć a wuradźowanja originalnje sobu dožiwić. Město toho měli woni přichodnje w separatnej rumnosći sedźeć. Filmowe a zwukowe nahrawanja chcedźa jim dospołnje zakazać.

Zhromadnje spěwali

pjatk, 23. decembera 2016 spisane wot:
Frankfurt n. W./Słubice (RD/SN). Prěnje němsko-pólske hodowne spěwanje je zawčerawšim wječor sta wobydlerjow Frankfurta nad Wódru a susodneho města Słubic zjednoćiło. Cyłe swójby kaž tež skupiny kolegow na dompuću z dźěła běchu so na hłownym torhošću Frankfurta zhromadźili. Tam pod hodownej swěcu před wobswětlenej srjedźowěkowskej radnicu a při wulkim hodownym štomje zhromadnje spěwachu. Při tym zaklinčachu němske spěwy kaž „Stille Nacht, heilige Nacht“ a „Süßer die Glocken nie klingen“ runje tak kaž pólski spěw „Przybieżeli do Betlejem pasterze“ abo „Bóg się rodzi, moc truchleje“. Při spěwanju mějachu Frankfurćenjo a pólscy susodźa swěčki a spěwniki w rukomaj. Rozdźěliłoj běštej je chóraj wobeju městow, Frankfurtska spěwna akademija a komorny chór Adoramus ze Słubic. Spěwnej ćělesy běštej zarjadowanje, kotrež chcedźa klětu zaso přewjesć, organizowałoj. Z lětušim wothłosom ze stron němskich a pólskich wobylerjow su přewšo spokojom.

Chróšćan Šulerjo

nowostki LND