Lubosć k serbskej rěči sej wotkrył

Dienstag, 17. Oktober 2023 geschrieben von:

„Rěče su wulke zbožo a wotewru wrota k swětej.“ W tutym zmysle pisataj młodaj Serbaj, Franciska Grajcarekec z Hornjeje a Maksimilian Hasacki z Delnjeje Łužicy w aktualnym wudaću „Lausitz Magazin – Zeit für Veränderung“, kotrež wuchadźa štyri króć wob lěto w nakładźe 10 000 eksemplarow.

Łužica jako domizna serbšćiny a němčiny. Rěči zwjazujetej a zmóžnitej interakciju, być dźěl towaršnosće. „Rěčne kupy w swójbje, pěstowarni, šuli, gmejnskim zarjadnistwje abo tež serbowacy dźěd [zjednoća] so do zwisowaceho swěta. Słowoskład z kóždym rěčnym rumom rosće.“ Komunalny­ program k spěchowanju serbšćiny w zjawnosći financuje Wojerowski serwisowy běrow Domowiny. W nim dźěła Franciska wot lěta 2019. W programje prócuja so wo to, zo bychu sej wšitcy wobydlerjo swojich korjenjow wuwědomili. Wosebje ći serbskeho rěčneho pochada su přeprošeni, so do Łužicy nawróćić. Zhroma­dne reflektowanje a wujasnjenje je dobry zakład za towaršnostne žiwjenje.

Zapósłane (10.10.23)

Dienstag, 10. Oktober 2023 geschrieben von:

Milan Hrabal z Warnoćic spomina na swojeho njeboh přećela Bena Budarja:

Beno Budar je a wostanje mój přećel. Na tym tež smjerć ničo njezměni. Tohodla rěču wo nim w přitomnosći. Beno je přećel a kolega, kiž ma přeco chwile, jeli trjeba něchtó pomoc. Wón je sprawny a darniwy a na druhim boku so wón za zarunanjom abo napřećiwnym wukonom ženje njepraša. Tajki je wón jako čłowjek. Tohodla běše wón mjez ludźimi runje tež w Čěskej přewšo woblubowany. Dopominam so na wopytowarjow něhdyšich swjedźenjow poezije we Warnočanskej knihowni, kotřiž su so prašeli, hač je mjez literatami tež tón basnik Beno ze swojim posměwkom a wjesołymi basnjemi. A kak přesłapjeni woni běchu, jako wón mjez hosćimi njeběše.

Mjez čěskimi přełožkami serbskeje literatury su jeho basnje a runje tak čěski wuběrk z jeho knihow wo dopomnjenkach serbskich wojakow a serbskich žónskich na wójnu dale woblubowane a we knihowni najčasćišo wupožčene.

Tež serbske listowe znamki pokazali

Donnerstag, 05. Oktober 2023 geschrieben von:

Składnostnje zeńdźenja filatelistow minjeny kónc tydźenja w Budyšinje je ­wušła brošurka, w kotrejž wěnuje so Budyšan Bernd Seiler narodnej mjeńšinje Serbow w Němskej a Budyšan Matthias Koksch pyše serbskeje družčeje šnóry.

Seiler wopisa w swojim přinošku serbsku kónčinu, kotraž přez swoju dwurěčnosć napadnje. Wona je tuž tež za filatelistow wuznamna, wšako wužiwachu hižo w lěće 1966 dwurěčne póstowe kołki. Připowěsnjene su wjacore karty a listowe znamki z wšelakorych lět, kotrež jeho wuprajenje potwjerdźa.

W dalšim wěnuje so raz wobšěrnišo raz mjenje wobšěrnje mjez druhim teritorialnemu rozdźělenju Hornjeje a Delnjeje Łužicy, kulturelnemu spočatkej 19. lětstotka we Łužicy z wosobinomaj Smolerja a Kocora a štož je za njeho wězo jara zajimawe: wosebite přiležnosće w dwurěčnej kónčinje. Tam naspomni roznošowanje póšty w Błótach – w lěću tradicionalnje z čołmom, w zymje na zalodźenej wodźe ze smykačemi – a festiwal serbskeje kultury w Budyšinje. Tež za to pokazuja karty z dwurěčnymi póstowymi kołkami na listowych znamkach.

Zapósłane (22.09.23)

Freitag, 22. September 2023 geschrieben von:

Jan Bart z Budyšina, nestor serbskeho rěčneho projekta Witaj, piše:

Dóstach přeprošenje Serbskeho šulskeho towarstwa na swjedźeń 25lětneho wobstaća modeloweho projekta Witaj w pěstowarni „Mato Rizo“ w delnjołužiskim Žylowje. Swjatočnosć wotměje so 29. septembra 2023.

Wobžaruju jara, zo njemóžu so wysokeje staroby dla wobdźělić. Tuž jara, jara wutrobnje gratuluju k wurjadnemu po­dawkej slěbornych narodnin kubłanišća, kotrež ze serbskej rěčnej imersiju dźěła. Wulki dźak a připóznaće nětčišim a dźensnišim kubłarkam, maćerjam a nanam Witaj-dźěći a wězo tež wotpowědnym zamołwitym wosobinam za wutrajnu prócu a podpěru w běhu štwórć lětstotka!

Rady bych awtentiske hłosy a nazhonjenja zběrał w rozmołwje na planowanej swjedźenskej „kjarmuši“. Wosebje mje wězo tež zajimuja zetkanja z bywšimi Witaj-dźěćimi, kiž wšak su mjeztym dorostli. Čakam a wjeselu so tuž na wobšěrne rozprawy w serbskich medijach.

Zapósłane (20.09.23)

Mittwoch, 20. September 2023 geschrieben von:

Christiana Piniekowa z Choćebuza so praša: A serbsce? – Widźane a komentowane:

Wony plakat widźach na swojej jězbje mjez Choćebuzom a Wjerbnom znajmjeńša trójce. Njepraj nichtó, zo njeby wušikny/a medijowy/a designer/ka serbsko-němski wabjenski plakat wuhotować njemóhł/a. Tuž njetrjebamy so dźiwać, zo so serbski sydlenski rum w Braniborskej před sudnistwom wujednawa a zdźěla woteznawa. Plakat so derje hodźi, zo za 50 lět hižo serbskeje tradicije w braniborskim serbskim sydlenskim rumje njenadeńdźeš. A na kotrym zakładźe je so plakat financował? Tola nic z pjenjez za spěchowanje serbskeje rěče a kultury?

„Wšeje česće!“

Donnerstag, 31. August 2023 geschrieben von:

Na delnjosakskej krajnej zahrodniskej přehladce w Bad Gandersheimje je so Cordula Ratajczakowa wobhoniła, kak je so publikumej swjedźeń „Serbja-lěćo-słónco“ spodobało.

Maria Grosek z Kreiensena: Ze swojim mjeztym zemrětym mandźelskim sym hižo w klóštrje Marijinej hwězdźe w Pančicach-Kukowje pobyła. Wopyt je zajim a pasion za Serbow w namaj zbudźił. Smój so tam „natyknyłoj“. Prawidłownje serbski telewizny magacin „Wuhladko“ hladam. Jako sym słyšała, zo Serbja tu budu, bě hnydom jasne, zo tam tež budu. Hižo wčera wobhladach sej program Serbskeje rejowanskeje skupiny Ćisk. To bě jara dobre, woni woprawdźe něšto zamóža! A tohodla jim tež dorost přeju. Sym wobkedźbowała, kajke kročele su rejwali a sej mysliła, to ja chcyła tež rady móc! Tuž sym nětko poskitk cyłka Serbska reja rady wužiwała a so sobu pohibowała. Snano njejsym perfektnje rejwała, to pak njewadźi, bě wulkotne dožiwjenje.

Zapósłane (24.08.23)

Donnerstag, 24. August 2023 geschrieben von:

Eduard Luhmann ze Smjerdźaceje piše:

Zo je so nětko nam wšitkim k wjeselu zakładny kamjeń za nowu pěstowarnju w Ralbicach połožił, a to hišće w přitomnosći sakskeho ministerskeho prezidenta, je wosebje zasłužba tehdyšeje star­šiskeje přirady našeje pěstowarnje. Pod nawodom knjenje Michaele Gedikoweje a knjenje Gesiny Kutteroweje je staršiska přirada w lěće 2017 wobšěrnu rozprawu wo hižo njespokojacym stawje pěstowarnje zapodała. Tuta jara wěcowna rozprawa, zestajena wot maćerjow a nanow w měsacy trajacym čestnohamtskim dźěle, je so po dorěčenju z tehdyšim předsydu wjesneje skupiny CDU Tilom Žurom, w internym zetkanju CDU ministerskemu prezidentej přepodała, z próstwu wo politisku kaž tež financielnu podpěru za nuznje trěbny nowotwar pěstowarnje.

Tuta rozprawa bě po měnjenju awtora woprawdźity a doskónčny nastork za pozdźiši wopyt ministerskeho prezidenta Kretschmera w Ralbicach. Tam je so wón jasnje za nowotwar wuprajił.

Zapósłane (10.08.23)

Donnerstag, 10. August 2023 geschrieben von:

Andrea Pawlikowa ze Serbskeho muzeja ma přispomnjenje k wčerawšemu přinoškej w SN „Spěwanje a narodnu drastu pěstuja“:

Wčerawše moje wuprajenja w přinošku njeběchu posłownje citowane. Wězo njechodźachu dźěći w drasće dorosćenych, ale kaž dorosćeni, jenož w jednorišich wariantach. Spěwarski dorost „Lipy“ móhł nimo folklorneje rejowanskeje drasty modernu ze serbskimi T-shirtami a accessoirami měć. Za „Lipki“ so lipowe łopješko z kćenjom runje tak hodźi kaž kwěćelki w serbskich barbach. Snano su citaty lipoweho kćenja z historiskeje chorhoje Lipy Serbskeje móžne. Jewišćowa drasta za małych pjerachow měła praktiska a přijomna być. Tuž njech so tola wuwzaćnje z mašinu wušiwa a město trodlow canka wužiwa. Tak móžeš spěšnje wšo wupłokać. Cyle bjez wušiwanja by tež šło, mjenujcy tak, zo wužiwa so samsny kwětkaty płat za fale a rubiška, kaž je to něhdy praktikowała Cecilija Nawkec. Tón by so zdobom za hólče wokołošijne rubiško hodźał. Na kóncu pak starši a dźěći sami rozsudźa, što maja za prawe a rjane. Narodnu drastu a modu měšała njebych.

Přeja sej škit před słóncom

Donnerstag, 03. August 2023 geschrieben von:

Kajki da wón nětko běše, lětuši folk­lorny festiwal Łužica 2023, předewšěm wječor w Chrósćicach? Anja Nowakowa je so žonow ze Sernjan a Smječkec ­za jich zaćišćemi a namjetami, zhla­dujo na přichodny festiwal za dwě lěće prašała.

Damaris Handrikowa ze Sernjan: ­Běše to wulkotna składnosć, wustupy wšelakich folklornych cyłkow dožiwić. Smjerdźečan rejowanska skupina a Španičenjo słušachu k mojim wosobinskim faworitam. Wjedro běše překrasne, tuž sym sej wosebje sobotu wječor dołho lubić dała. Za přichodny festiwal bych pak sej płaćizny dla přała zastupny li­sćik jenož za sobotniši wječor.

Juliana Bulankowa ze Sernjan: Nimam ničo wustajeć, wosebje sobotu w Chrósćicach dožiwichmy přewšo krasny wječor z wulkotnej atmosferu. To bě dobra składnosć, přećelow a znatych ­zetkać, kotrychž wšědny dźeń njewidźiš. Njedźelu popołdnju bych sej wjace móžnosćow zaběry runje za mjeńše dźěći přała a horcoty dla tež wjetši škit před słóncom.

Zapósłane (14.07.23)

Freitag, 14. Juli 2023 geschrieben von:

Błažij Handrik piše w mjenje Serbskeho folklorneho ansambla Wudwor:

Dźakuju so wšitkim pomocnikam, staršim a rejowarjam-oldijam, kotřiž su zmóžnili, zo je so swjedźeń 14. mjezynarodneho folklorneho festiwala „Łužica“ w tak dobrej měrje radźił. Wosebje pak chcu so wuměłskimaj nawodomaj Georgijej Marinovej a Měrćinej Handrikej za jeju skutkowanje podźakować. Dalši dźak słuša hudźbnikam, kotřiž su nas w swjedźenskim ćahu z wulkim wjeselom přewodźeli.

Tež w našim drastowym fundusu je so pilnje dźěłało. We wosebitej měrje stej tam čłonam towarstwa Birgit Wawrijowa a Sabina Jurencowa pod pažu přimnyli. Wulki dźak pak tež wuprajam muskej spěwnej skupinje Přezpólni a jich hercam kaž tež čłonam Serbskeho ludoweho ansambla, kotřiž su naš program ze spěwom a hudźbu přewodźeli. Wjeselimy so na mnohe dalše zhromadne dožiwjenja.

Njech Bóh Wam waše dźěło mytuje.

Serbska debata

Neuheiten LND