Wo Serbach so wobhonili
Budyšin. Wobdźělnicy tydźenskeho seminara Berlinskeho Goethoweho instituta su so wčera w Budyšinje wo aktualnym połoženju Serbow wobhonili. Zastupjerjo jědnaće němskorěčnych mjeńšin wuchodneje Europy a Azije wopytachu Domowinu, Serbski institut a Serbski muzej. Seminar słuži tomu, zo bychu němskorěčne mjeńšiny mjezsobne styki nawjazali a wušo hromadźe dźěłali.
Z Blunjom a Chrjebju-Nowej Wsu
Drježdźany. Tři hornjołužiske wsy – Bluń a Wjernarjecy w Budyskim kaž tež Chrjebja-Nowa Wjes w Zhorjelskim wokrjesu – wobdźěla so na přichodnym kole 10. sakskeho krajneho wurisanja „Naša wjes ma přichod“. Dohromady 13 sakskich wsow wojuje nětko wo městnje za zwjazkowe wubědźowanje, kaž krajny zarjad za wobswět informuje.
Třinabožinska pěstowarnja
Sam sebje zranił
Bjerwałd. Po swójbnym rozestajenju je 33lětny muž zawčerawšim popołdnju w Bjerwałdźe tež policiju zaběrał. Zazwoni nuzowe čisło a prašeše so za lěkarjom. Jako wobsadka policajskeho awta tam přijědźe, pokaza wón zastojnikam sekeru kaž tež trašawku a so nadobo z nožom sam zrani. Jeno z pomocu popjerjoweho sprayja móžachu jeho přewinyć. Při alkomatowym tesće naměrichu pola njeho 4,18 promilow alkohola w kreji. Lěkarsku pomoc pak muž wotpokaza.
Kašecy. Njewšědnje wobšěrny je dnjowy porjad posedźenja gmejnskeje rady Pančicy-Kukow jutře, štwórtk, w 19 hodź. w Kaščanskim wjacezaměrowym twarjenju. Sobu najzajimawši dypk drje budźe, zo chcedźa radźićeljo planować započeć, kak bywši hosćenc wosrjedź Pančic-Kukowa spotorhać a ležownosć zrunać. Dale maja radźićeljo rozdawać planowanske dźěła za přetwar domu za Pančičanskej pěstowarnju na hort a za saněrowanje wjesneho puća w Kanecach.
Worklecy. Porno tomu runjewon skromny je dnjowy porjad posedźenja Worklečanskich radźićelow jutře wječor w samsnym času na tamnišej wyšej šuli. Tam zaběraja so ze zahajenskej bilancu gmejny a z priwatnymaj twarskimaj naležnosćomaj. Wjesnjanosta poda někotre dalše informacije.
Chrósćicy. Zahajenska bilanca budźe tež tema na posedźenju Chróšćanskeje gmejnskeje rady jutře w 19.30 hodź. w gmejnskej sydarni. Nimo toho chcedźa tam nadawki za nakup wohnjowoborneje potrjeby přepodać. W njezjawnym dźělu zaběraja so radźićeljo z popłatkami za wjacezaměrowu halu „Jednota“.
Wojerecy (AK/SN). Čornochołmčanske dźěćace dnjowe přebywanišćo „Krabat“ trjeba nuznje lěpše wuměnjenja. Tole žadachu sej starši na zašłym posedźenju Wojerowskeje měšćanskeje rady. „W našej pěstowarni je jara wusko. Rozdźělenje rumnosćow w twarjenju je chětro kućikate“, rozłoži Susann Sellge ze staršiskeje rady. „Dokelž su w samsnym twarjenju priwatni podružnicy kaž tež zubnolěkarska praksa, chodźa dźěći po zjawnej chódbje do pěstowarnje. Na dlěši čas njeje to žane rozumne rozrisanje“, praji rěčnica staršich.
Drježdźany/Wojerecy (SN/MiR). Regionalne dźěłanišćo za kubłanje, demokratiju a žiwjenske perspektiwy (RAA) Wojerecy/wuchodna Sakska z.t. a RAA Sakska stej lětušej hłownej dobyćerjej Sakskeho spěchowanskeho myta za demokratiju 2017, kotrež je z 5 000 eurami dotěrowane. Nimo njeju bu komunje Meerane njedotěrowane myto přepodate, dalše štyri projekty wuznamjenichu z 1 000 eurami mytowanskeho pjenjeza. Myto hódnoći inowatiwne projektowe přikłady z ciwilneje towaršnosće a zmužity angažement komunow. Załožba Amadeu Antonio zhromadnje z dalšimi wot lěta 2007 mjenowane myto spožča.
Anetta Kahane, nawodnica předsydstwa załožby, je myta póndźelu na swjedźenskim zarjadowanju w Drježdźanskej Statnej opereće přepodała. Přitomny bě tež sakski statny minister za hospodarstwo a wobchad Martin Dulig (SPD), patron zarjadowanja.
Jednohłósnje přećiwo reformje
Podstupim. Braniborske knježerstwo je wčera jednohłósnje wobzamknyło wokrjesnu reformu njepřewjesć. „Běše to najćeši rozsud mojeje politiskeje karjery“, rjekny braniborski ministerski prezident Dietmar Woidke (SPD) po posedźenju knježerstwa. Za rozsud bě trjeba, wotwažować mjez ambicionowanej reformu a wolu, kraj dale hromadźe dźeržeć.
Amazon pyta sobudźěłaćerjow
Waršawa/Poznań. Internetny wikowar tworow Amazon pyta w Pólskej wjace hač 10 000 sobudźěłaćerjow za hodowne wobchodnistwo. Wobmjezowane dźěłowe mocy maja na stejnišćach we Wrócławju, Poznanju, Sosnowiecu a Kołbaskowje dźěłać. Dźěl z nich ma so po hodźoch kaž hižo 9 000 w předewzaću dźěłacych kruće přistajić.
Brunicy so wzdać