Na lětanišću žona w pozadku

Freitag, 11. August 2017 geschrieben von:

Lětoń (CS/SN). Wopytowarjo Budyskich lětanskich dnjow, kotrež so wot dźensnišeho na Budyskim lětanišću w Lětonju wotměja, drje ju wuhladać njebudu. A tola změje Blanka Wićazowa na wšěch dnjach ruce połne dźěła. Jako nawodnica na toweru lětanišća ma so wona wo to starać, zo móža lětadła porjadnje startować a přizemić. Hdyž ma wona na normalnych dnjach něhdźe sto tak mjenowanych lětanskich pohibow koordinować, je jich na kóždym z třoch dnjow lětanišćoweho swjedźenja něhdźe 1 500 startow a přizemjenjow. Přetož mnozy wopytowarjo wužija składnosć za kołolět. Nimo toho pokazaja wuměłstwowi lětarjo swoje kmanosće a wopytowarjo móža sej tež historiske mašiny na zemi a w powětře wobhladać.

Wohnjowi wobornicy Budyskeho wokrjesa móža wot wčerawšeho w Kamjencu zaso zwučować, kak najwšelakoriše družiny wohenjow­ najlěpje hašeć. W 40 kwadratnych metrow wulkim kontejneru simulěruja wohenje w stwě, w kuchni, při elektriskej připrawje abo při płunowodźe. Wjace hač 350 kameradow z 30 woborow tule přichodne dny trenuje. Foto: Bernd Goldammer

Z titu darmotny zastup měli

Donnerstag, 10. August 2017 geschrieben von:
Mały Wjelkow (CS/SN). Cyle w znamjenju cokoroweje tity steješe minjeny kónc tydźenja Małowjelkowski prazwěrjenc. Kóždy mały wopytowar, kiž swoju cokorowu titu sobu přinjese, smědźeše darmotnje do woblubowaneho wočerstwjenišća. Nimo toho móžachu so dźěći na pytanju za cokorowej titu wobdźělić a při tym rjane myta dobyć. Sčasami bě tež prazwěrjencowa maskotka po parku po puću. Mjez šulskimi nowačkami, kotřiž běchu do Małeho Wjelkowa přijěli, bě Mariella Dinesen ze Speyera. Jeje mać Franziska Dinesen pochadźa z Niniveja pola Ochranowa.

Policija (10.08.17)

Donnerstag, 10. August 2017 geschrieben von:

Z motorskim do płota

Njeswačidło. W Njeswačidle je so wčera nawječor ćežke wobchadne njezbožo stało. Tam bě krótko do 18 hodź. 55lětna wodźerka motorskeho typa Honda na Kołowym puću po puću. Z dotal njeznateje přičiny zhubi wona kontrolu nad swojim jězdźidłom a prasny do płota priwatneje ležownosće. Při tym so žona ćežko zrani, tak zo dyrbjachu ju z helikopterom do chorownje dowjezć. Dokładnu přičinu zražki policija přepytuje.

Iniciatiwy za integrowanje

Donnerstag, 10. August 2017 geschrieben von:

Wojerecy (AK/SN). Wobydlerski zwjazk „Wojerecy pomhaja z wutrobu“ so na mnohostronske wašnje za integraciju ćěkancow zasadźuje. Tole podšmórny hłownohamtska koordinatorka Birgit Radeck na wčerawšim zetkanju za čłonow a zajimcow. Něhdźe 100 wobydlerjow z města a wokoliny so w zwjazku angažuje.

Tuchwilu je we Wojerecach 16 swójbow ćěkancow decentralnje zaměstnjenych, 320 požadarjow wo azyl bydli w domje na Müntzerowej a 130 na Hasy Liselotty Herrmann. W dalšim domje w industrijowej přestrjeni bydli 22 njepřewodźenych młodostnych ćěkancow. Nošer wšitkich domow je AWO. Za ćěkancow organizuje zwjazk na přikład meblowy projekt. Tak pomhaja při zarjadowanju bydlenjow. Za młodostnych ćěkan­- cow wuhotowachu wosebitu rumnosć za domjace nadawki, při kotrychž jich tež podpěruja. Powołanski šulski centrum „Konrad Zuse“ poskićuje na dwě lěće rozšěrjeny powołanski přihotowanski čas.

„Serbski kabinet“ na statoku

Donnerstag, 10. August 2017 geschrieben von:

W swojej lětušej dowolowej seriji předstajamy wosoby, kotrež na někajkežkuli wašnje stawizny zachowuja, starožitnosće zběraja a je zdźěla zjawnosći spřistupnjeja.­ Z dźensnišim přinoškom seriju zakónčimy.

Štóž sej w Ćisowje wjesny muzej wobhlada, to zawěrno njewobžaruje. Přećelnje wita wopytowarjow na drje jednym z najstaršich zdźeržanych třistronskich statokow Hornjeje Łužicy 56lětny Dieter Rječka, kotryž je předsyda před dźesać lětami­ załoženeho towarstwa „Za Ćisow“.

Wulka woda w lěće 2013 je tež při Dobroščanskej wodźe tójšto škodow načiniła. Nětko je poněčim wotstronjeja. Tak je Metznerec zawod z Dubrjenka w Dobrošicach při dźěle. Tobias Schulze ze swojim bagrom kromy rěčki porjedźa a je z kamjenjemi wobdawa, zo njebychu znowa škody nastali. Foto: Feliks Haza

Wobdźiwajomne

Donnerstag, 10. August 2017 geschrieben von:
Kak rozdźělnje so někotři ludźo ze stawiznami zaběraja a je přichodnym genera­cijam zachowuja, je prosće wobdźiwajomne. Tole smy minjene tydźenje stajnje wutoru a štwórtk w lětnjej seriji Serbskich Nowin na lokalnej stronje nazhonili. W dohromady 16 přinoškach zhonichmy wo tym, kak akribisce stawiznisce zajimowani wobydlerjo historiske radija zběraja, so ze starymi jězdźidłami zaběraja abo samo priwatne muzeje wudźeržuja. To su takrjec stawizny k přimnjenju a je derje, tajkile angažement w ćichej komorce tež raz zjawnje hódnoćić. Wjele přinawuknył je tohorunja naš awtor Alfons Handrik, kotryž je wšitke tele přinoški za serbski wječornik napisał. Tójšto hodźin je sej historiske zajimawostki wopisać dał a při tym tež tu abo tamnu hodźinu wjace woprował, hač bě předwidźane. Tež to mam za wobdźiwajomne. Za to jemu wulki dźak. Marian Wjeńka

Krótkopowěsće (10.08.17)

Donnerstag, 10. August 2017 geschrieben von:

Šiman žadanje potwjerdźił

Budyšin. Policija wostanje w Budyšinje dale prezenta, zo by wěstotu w nutřkownym měsće zaručiła. Tole je Sakski nutřkowny minister Markus Ulbig (CDU) zapósłancej CDU w Sakskim krajnym sejmje Markej Šimanej wčera hišće raz wobkrućił, kaž Šiman SN zdźěli. Tón w tym zwisku swoje žadanje potwjerdźi, wospjet kriminelnych­ migrantow we wosebitych socialnych domach zaměstnić.

Nowy hat wosrjedź Prahi

Praha. Teren wulkich parkow w štwórći Letná čěskeje stolicy bědźi so z chutnym njedostatkom wody. Dokelž běchu plany wužiwanja wodowoda Praskeho hrodu zwrěšćili, rozsudźi so magistrat problem přez natwar noweho hata rozrisać. Wosebitoska budźe, zo chcedźa wodu za njón z Wołtawy přez historiski podkopk kejžora Rudolfa II. ze 16. wěka čerpać.

Policisća do kenclije přeprošeni

Rěč dale dali njejsu

Mittwoch, 09. August 2017 geschrieben von:
W Rakojdach běše tehdyši předsyda Domowiny Pawoł Nedo do zakazanja wšeho serbstwa w lěće 1937 wučerił. Wjes blisko Barta bě hišće po Druhej swětowej wójnje serbska. Hač to towaršnostneho přewróta 1989/1990 mějachu tam Domowinsku skupinu. Přez lěta pak bě młódša generacija zwisk k serbstwu zhubiła. Zawěsće tež tohodla, dokelž w swójbach dźeń a bóle němcowachu. To je so bohužel w mnohich ewangelskich wsach wuchodneho Budyskeho wokrjesa stało. Wjele lět hižo słušeja Rakojdy za Budysku župu „Jan Arnošt Smoler“ do tak mjenowanych „přeněmčenych kónčin“. To njerěka, zo tam žane serbske słowo wjace njesłyšiš abo serbskeho ducha njezačuwaš. Rešerša za dźensniši přinošk lětnjeho seriala SN to wobkrući. Ći, kiž tam hišće serbuja, zwjetša generaciji prawowkow a pradźědow přisłušeja. Swoju rěč su sej dźě zachowali, młódšim dale dali ju pak njejsu. Axel Arlt

Chróšćan Šulerjo

Neuheiten LND