Habeck znowa na Rujanach

pjatk, 12. meje 2023 spisane wot:
Mukran (dpa/SN). Dobre tři tydźenje po swojim minjenym wopyće je so zwjazkowy minister za hospodarstwo Robert Habeck (Zeleni) dźensa znowa k rozmołwam wo móžnym terminalu za židki płun na Rujany podał. Planowane bě nje­zjawne zetkanje w Mukranskim přistawje ze Schwerinskim hospodarskim ministrom Reinhardom Meyerom (SPD) kaž tež ze zastupjerjemi gmejnow a hospodarstwa. Zwjazk přeje sej Mukran jako městnosć noweho terminala za židki płun, kaž bu tutón tydźeń znate. Zwjazkowe ministerstwo zdźěla, zo chcyli hišće raz zhromadnje z krajnym knježerstwom za projekt wabić a trěbnosć noweho přistawa rozłožić. Meyer chcyše tež wo tym rěčeć, što bychu na kupje z toho měli. Wón pokaza na móžnu produkciju a transport zeleneho wodźika. Při tym dźe wšak tež wo płaćizny miliny. Tuchwilu so kritikarjo na kupje a aktiwisća za přirodoškit terminalej raznje spjećuja.

Wočakuja Scholza

pjatk, 12. meje 2023 spisane wot:
Bremen (dpa/SN). Dwaj dnjej do wólbow měšćanskeje zhromadźizny w Bremenje wočakowachu tam dźensa zwjazkoweho kanclera Olafa Scholza (SPD). Měšćanosta Andreas Bovenschulte (SPD) nadźija so skutkowneje pomocy Scholza do wólbow parlamenta w najmjeńšim zwjaz­kowym kraju Němskeje zajutřišim, njedźelu. Na kóncu wólbneho boja porěčeć chcetaj tež předsydaj SPD Saskia Esken a Lars Klingbeil. Bovenschulte nawjeduje w zapadnej Němskej jónkrótnu koaliciju SPD, Zelenych a Lěwicy. Opoziciska CDU z Frankom Imhoffom na čole bě při wólbach 2019 jako najsylniša móc wušła.

Berlin (dpa/SN). Zwjazkowa rada je dźensa wjele diskutowanu reformu wólbneho prawa k pomjeńšenju zwjazkoweho sejma schwaliła. Do toho bě Bayerska po­darmo spytała, posrědniski wuběrk za­sadźić. Bayerski ministerski prezident Markus Söder (CSU) chce nětko před Zwjazkowym wustawowym sudnistwom w Karlsruhe přećiwo noworjadowanju skoržić. Předewzaće je politisce wopačne, wustawu ranjace a pači Němsku, wón rjekny. Wosebje Bayerska čuje so wumjezowana. Tež ministerski prezident Saksko-Anhaltskeje Reiner Haseloff (CDU) zakoń jako „špatny a wopačny“ kritizowaše. Z reformu chcedźa ličbu zapósłancow zwjazkoweho sejma wot tuchwilu 736 dołhodobnje na 630 wobmjezować.

Wólbny duel mjez SPD a AfD

pjatk, 12. meje 2023 spisane wot:

Beeskow (dpa/SN). Z wulkej napjatosću zhladuja we wokrjesu Wódra-Sprjewja na rozsudne wólby wo zastojnstwo krajneho rady: Zajutřišim, njedźelu póńdźe wo rozsud mjez kandidatom SPD Frankom Steffenom a požadarjom AfD Rainerom Gallu, kiž bě w prěnim kole snadnje nawjedował. Dotal nimaja po informacijach sejma němskich wokrjesow po wšej Němskej žanoho krajneho radu AfD. Wotpowědnje napjeće zhladuja wobkedźbowarjo na rozsudne wólby na wuchodźe Braniborskeje.

Steffen ma podpěru strony přesahowaceho zwjazka: Lěwica wolerjow runje tak namołwja, za Steffena hłosować kaž Zeleni, po tym zo běštej stronje w prěnim kole podležałoj. Wokrjesny zwjazk CDU njeje so dotal jasnje wuprajił ale namołwja ludźi, „swoje demokratiske prawo při wólbach wužiwać“.

Generalny sekretar braniborskeje SPD David Kolesnyk ma wólby krajneho rady we wokrjesu Wódra-Sprjewja za wažne, dokelž njejedna so „wo normalne wólby“. „Trjebamy sylny signal demokratow za swój wokrjes a přećiwo šćuwanju AfD“, wón rjekny.

Nowy rozmołwny format zahajeny

pjatk, 12. meje 2023 spisane wot:
Na centralnym campusu Braniborskeje techniskeje uniwersity Choćebuz-Zły Komorow (BTU) su minjenu wutoru na lětušim Dnju Europy nowy rozmołwny format „Choćebuske europske rozmołwy“ zahajili. Na swjatočne wotewrjenje rjadu smědźachu bywšeho prezidenta zwjazkoweho sejma dr. Wolfganga Schäublu (srjedźa) witać. Nowy format běchu BTU, město Choćebuz kaž tež Euroregion Sprjewja-Nysa-Bobr wuwili. Forum ma jako wulce wuznamny a wobydlerjam bliski rozmołwny format swoje krute městno dóstać. Na rozmołwje wobdźěli so tež Choćebuski wyši měšćanosta Tobias Schick (SPD, nalěwo). Foto: Michael Helbig

To a tamne (12.05.23)

pjatk, 12. meje 2023 spisane wot:

W tyzce za deskowe hry kaž šach abo halma je sej muž na britiskej kupje Isle of Man drogi domoj pósłać dał. Sobudźěłaćerjam pósty wón napadny, jako so stajnje zaso za posyłku prašeše. Jako pakćik skónčnje dóńdźe, jón přeswětlichu a policiju informowachu. Ta namaka pakćiki konopje w hódnoće 2 200 puntow, rjenje jako dar zapakowane. 24lětneho muža zajachu. Sudnistwo zasudźi jeho na pruwowanski čas dwanaće měsacow.

Młodźo běłeje mjedwjedźicy w Hamburgskim zwěrjencu Hagenbeck je holčka. Splah mjeztym 21 tydźenjow stareje mjedwjedźicy móžachu při šćěpjenju wuslědźić, zwěrjenc zdźěla. Młodźo je njesměrnje mobilne, aktiwne a přeslědźa wšitko, štož hladarjo jemu poskićuja, hałuzy, mlóče, bul z picu abo wodu z hadźicy. Wopytowarjo móža mać a młodźo bórze na wobrazowce wobkedźbować.

?

štwórtk, 11. meje 2023 spisane wot:
Dokumentowane: Stejišćo ministerstwa

Zwjazkowe předsydstwo Domowiny zaběra so na swojim posedźenju jutře w Budyšinje z „Přihotom wólbow 4. serbskeho naměstnika ze Sakskeje do rady Załožby za serbski lud 2023–2027“. Kaž Serbske Nowiny zhonichu, je so prezidij Domowiny hakle 17. apryla, krótko do hłowneje zhromadźizny w Choćebuzu, z listom załožboweho direktora tutu naležnosć nastupajo zaběrał. Domowinje bě po napominanju z prawniskodohladoweho stejišća sakskeho ministerstwa za wědomosć, kulturu a turizm ze 6. měrca 2023 jenož jedyn dypk ze štyrjoch přistupny. Dokumentujemy dospołne stejišćo, kotrež je Dagmar Friede, nawodnica referata powšitkowne kulturne naležnosće, Serbja, wopomnjenska kultura, direktorej Załožby za serbski lud Janej Budarjej pósłała, w originalnej rěči:

Rechtsaufsichtliche Stellungnahme zur Benennung und Entsendung der Vertreterinnen und Vertreter des sorbischen Volkes aus dem Freistaat im Stiftungsrat der Stiftung für das sorbische Volk

Mortwaj w tworni Mercedes

štwórtk, 11. meje 2023 spisane wot:

Sindelfingen (dpa/SN). Při wutřělach w tworni awtotwarca Mercedes-Benz w Sindelfingenje njedaloko Stuttgarta je dźensa rano wosoba žiwjenje přisadźiła. Dalši čłowjek je hodźiny po tym ćežko zranjeny wudychał. Policija je podhladneho zajała. Po prěnich informacijach statneho rěčnistwa jedna so wo jednotliweho 53lětneho skućićela a nic wo amokowy njeskutk. Dalše informacije wo woporach a wo skućićelu spočatnje njepředležachu.

Ukraina w Bachmuće wuspěšna

Kijew (dpa/SN). Ukraina je po swójskich informacijach dalše wuspěchi w boju ­wo město Bachmut wuwojowała. Wójsko kraja je frontu na tři kilometry šěrokim pasmje nadběhowało a ruske jednotki wróćo zbiło. Teritorij je wot ruskich jednotkow wuswobodźeny, nawoda ukrainskeho regimenta Azow, Andrij Bileckyj zdźěla. Po informacijach NATO su ruske jednotki přiběrajcy w ćežkim połoženju. Porno tomu su přihoty ukrainskeje přećiwneje ofensiwy wotzamknjene.

Znowa rakety na Israel

Ćah tysacow migrantow z Mexika je južnu mjezu USA docpěł a ju zdźěla hižo překročił – kaž tule w Ciudad Juárez. Demonstranća zepěraja so tež na dźensniši kónc rjadowanja „Title 42“, kiž bě bywši prezident USA Donald Trump wukazał a kiž dowoleše spěšne wotsunjenje ćěkancow. Nětko hotuja so zamołwići na chaotiske sceny podłu mjezy. Foto: pa/AA/Christian Torres Chavez

Zły Komorow (dpa/SN). Zwjazkowy prezident Frank-Walter Steinmeier je so ­přećiwo skónčenju zmilinjenja brunicy do planowaneho termina 2038 we wuchodnej Němskej wuprajił. „Politika dyrbi wěcy rozkłasć a ludźom naležnosće wujasnić“, rjekny Steinmeier wěra wječor w rozmołwje ze sćelakom RBB. Ludźo přeja sej spušćomnosć. „Mamy wuhlowy kompromis. Tón předwidźi skónčenje wudobywanja brunicy w lěće 2038. Při tym měło tež wostać.“

SPD, Zeleni a FDP běchu w swojim koaliciskim zrěčenju postajili, zo chcyli kónc brunicy škita klimy dla w idealnym padźe hižo lěta 2030 přesadźić. W porynsko-westfalskej brunicowej kónčinje je to mjeztym hižo dojednane. We wuchodnych brunicowych kónčinach so tomu hišće spjećuja.

Steinmeier bě wutoru swoje hamtske sydło tři dny dołho do Złeho Komorowa w južnej Braniborskej přepołožił. Tam ­hižo dołho žanu brunicu wjace njewudobywaja. Na jeje městnje turizm hospodarskemu wuwiću w regionje polěkuje.

Chróšćan Šulerjo

nowostki LND