Berlin/Drježdźany (SN/mb). Dalši zarjad zwjazka ma so we wuchodnej Sakskej zaměstnić. Tak chce financne ministerstwo nowy zwjazkowy zarjad za zakročenje přećiwo financnej kriminaliće w sakskej stolicy tworić – z wida Torstena Herbsta (FDP), sakskeho zapósłanca zwjazkoweho sejma, je to „dobytk za Drježdźany a Saksku“. Hižo tři lěta eksistuje nowa wotnožka zwjazkoweho zarjada za hospodarstwo a kontrolu wuwoza w Běłej Wodźe. Tehdomniše zwjazkowe knježerstwo běše přilubiło, hač do lěta 2029 wšo dohromady 5 000 nowych dźěłowych městnow w regionach wutworić, kotrež su wosebje wot změny strukturow potrjechene. Planowane wulkoslědźenišćo „Astrocentrum Łužica“ w serbskich kónčinach a w Zhorjelcu budźe dalša swětłownja za wuwiće wuchodneje Sakskeje.
W Drježdźanach nawjazuja na dotalne dźěło tule zaměstnjeneho dźěla „centrale za přepytowanje transakcijow financow“. Nowy zarjad ma so wosebje wuznamnym padam „čisćenja pjenjez“ wěnować. Torsten Herbst na to skedźbnja, zo nowy „zwjazkowy zarjad jara atraktiwne dźěłowe městna poskićuje“.
Ravensburg (dpa/SN). Sylne njewjedra su wčera wječor najprjedy na wuchodźe Francoskeje cychnowali a potom do juhozapada Němskeje ćahnyli. W kónčinje Bodamskeho jězora warnowachu ludźi wokoło 23 hodź. před ekstremnymi njewjedrami najwyšeho warnowanskeho schodźenka 4. Rěčnik policije rozprawješe wo njepřewidnym połoženju mnohich nuzowych telefonatow dla. Wichor bě štomy powalił a třěchi wobškodźił.
Spjaty jězor wohroženy
New York (dpa/SN). Zliwki su na sewjerozapadźe USA zapławjenja zawinowali a wohrožuja mjeztym murju spjateho jězora „Wrightsville“. Jězor w zwjazkowym staće Vermont je mjezu swojeje kapacity mjeztym docpěł. W najhóršim padźe móhła so murja jězora zwjezć, zamołwići warnuja. Zapławjenja a zapusćenja su hižo nětko historiske a katastrofalne, guwerner Phil Scott rjekny. Zničenja přirunuja mjeztym z raznymi wuskutkami hurricana Irene w lěće 2011.
Zaso raketa Sewjerneje Koreje
Berlin (dpa/SN). Dospołnje njewočakowano je předsyda CDU Friedrich Merz hladajo na špatne wuslědki woprašowanjow strony pod 30 procentami hišće do dowoloweje přestawki generalneho sekretara strony wuměnił. Hakle połdra lět w tutym zastojnstwje skutkowacy Mario Czaja dyrbi wotstupić. Z naslědnikom ma so hospodarski fachowc Carsten Linnemann stać. Merz chcyše jeho hišće dźensa stronje na poslednich wuradźowanjach do dowoloweje přestawki namjetować.
CDU bě wčera wječor překwapjejo zdźěliła, zo staj so Merz a Czaja „dowěrliwje na to dorozumiłoj, swoje zhromadne dźěło na čole strony skónčić“. Rozsud njeje jemu lochki był, Merz přizna. „Mario Czaja a ja znajemoj so wjele lět a wažu sej jeho jara. Na tym so tež po tutym personelnym rozsudźe ničo njezměni.“ Czaja ma tež přichodnje wažnu rólu w zwjazkowej politice přewzać.
Berlin (dpa/SN). Po najnowšim woprašowanju su tři třećiny ludźi w Němskej njespokojom z dźěłom zwjazkoweho knježerstwa. 77 procentow woprašanych rjekny, zo su skerje abo jara njespokojom z knježerstwom. W februaru wučinješe tónle podźěl hišće 64 procentow. Tole wuchadźa z wčera wozjewjeneho trendoweho barometra sćelaka RTL. Tež mjez přiwisnikami třoch knježerstwowych stron (SPD: 52 procentow, Zeleni: 55 procentow a FDP: 71 procentow) je wjetšina woprašanych samsneho měnjenja. Jenož 22 procentow ludźi bě z dźěłom amploweje koalicije spokojom.
Narěčani na zadźerženje „tepjenskeho zakonja“ přez zwjazkowe wustawowe sudnistwo je sej wjetšina ludźi wěsta, zo dźěła knježerstwo chaotisce. 61 procentow ludźi podpěruje měnjenje, zo zasahnjenje sudnistwa dopokazuje, zo knježi amplowa koalicija njeprofesionalnje a chaotisce. 35 procentow woprašanych ma tute měnjenje za přehnate. SPD, Zeleni a FDP běchu so měsacy dołho wo zakonju wadźili a chcychu jón minjeny pjatk wobzamknyć. Sudnistwo w Karlsruhe je pak tomu zadźěwało.
Wusnjeneho šulerja w busu zabyli su po rjadowaniskim wulěće we Wulkej Britaniskej. Dźěći běchu wječor po koncerće po puću do hotela na kromje Londona. „Bohužel je dźěćo, kiž bě sej na dompuću w busu wusnyło, w zamknjenym busu wostało“, nošer šule w jendźelskim Poole zdźěla. Šuler chce po dorěči ze staršimaj z wulětom pokročować. Pad chcedźa přepytować, zo njeby so wospjetował.
Z gumijowej palmu pod pažu je muž w Nižozemskej policiji napadnył. Při kontroli 34lětneho so spěšnje wukopa, zo bě muž dekoracisku palmu na bičwolejbulowym turněrje pokradnył. Po tym zo běchu palmu zarjadowarjam turněra wróćili, zastojnicy personalije muža přepruwowachu. Woni zwěsćichu, zo dyrbi paduch w Belgiskej hišće 18 lět jastwa wotsedźeć, dokelž bě někoho morił. Na to dowjezechu do Belgiskeje do jastwa.