Dalši zwjazkowy zarjad póńdźe

srjeda, 12. julija 2023 spisane wot:

Berlin/Drježdźany (SN/mb). Dalši zarjad zwjazka ma so we wuchodnej Sakskej zaměstnić. Tak chce financne ministerstwo nowy zwjazkowy zarjad za zakročenje přećiwo financnej kriminaliće w sakskej stolicy tworić – z wida Torstena Herbsta (FDP), sakskeho zapósłanca zwjazkoweho sejma, je to „dobytk za Drježdźany a Saksku“. Hižo tři lěta eksistuje nowa wotnožka zwjazkoweho zarjada za hospodarstwo a kontrolu wuwoza w Běłej Wodźe. Tehdomniše zwjazkowe knježerstwo běše přilubiło, hač do lěta 2029 wšo dohromady 5 000 nowych dźěłowych městnow w regionach wutworić, kotrež su wosebje wot změny strukturow po­trjechene. Planowane wulkoslědźenišćo „Astrocentrum Łužica“ w serbskich kónčinach a w Zhorjelcu budźe dalša swětłownja za wuwiće wuchodneje Sakskeje.

W Drježdźanach nawjazuja na dotalne dźěło tule zaměstnjeneho dźěla „centrale za přepytowanje transakcijow financow“. Nowy zarjad ma so wosebje wuznamnym padam „čisćenja pjenjez“ wěnować. Torsten Herbst na to skedźbnja, zo nowy „zwjazkowy zarjad jara atraktiwne dźěłowe městna poskićuje“.

Njewjedra cychnowali

srjeda, 12. julija 2023 spisane wot:

Ravensburg (dpa/SN). Sylne njewjedra su wčera wječor najprjedy na wuchodźe Francoskeje cychnowali a potom do juhozapada Němskeje ćahnyli. W kónčinje Bodamskeho jězora warnowachu ludźi wokoło 23 hodź. před ekstremnymi njewjedrami najwyšeho warnowanskeho schodźenka 4. Rěčnik policije rozprawješe wo njepřewidnym połoženju mnohich nuzowych telefonatow dla. Wichor bě štomy powalił a třěchi wobškodźił.

Spjaty jězor wohroženy

New York (dpa/SN). Zliwki su na sewjerozapadźe USA zapławjenja zawinowali a wohrožuja mjeztym murju spjateho jězora „Wrightsville“. Jězor w zwjazkowym staće Vermont je mjezu swojeje kapacity mjeztym docpěł. W najhóršim padźe móhła so murja jězora zwjezć, zamołwići warnuja. Zapławjenja a zapusćenja su hižo nětko historiske a katastrofalne, guwerner Phil Scott rjekny. Zničenja přirunuja mjeztym z raznymi wuskutkami hurricana Irene w lěće 2011.

Zaso raketa Sewjerneje Koreje

Šwedska klimowa aktiwistka Greta Thunberg je dźensa před Europskim parlamentom w Straßbourgu za nowy daloko sahacy zakoń za škit přirody demonstrowała, kotryž chcychu tam w běhu dnja wobzamknyć. Runočasnje ratarjo ze swojimi traktorami přećiwo planam EU protestowachu, dokelž tak drohotnu ratarsku płoninu zhubja. Foto: dpa/Philipp von Ditfurth

Zakitowanje w srjedźišću

srjeda, 12. julija 2023 spisane wot:
Vilnius (dpa/SN). Na wjerškowym zetkanju NATO wočakowachu dźensa ukrainskeho prezidenta Wolodymyra Zelenskeho. Tón chcyše so z narěču na wobdźělnikow zetkanja wobroćić a sej wospjet žadać, zakitowanje Ukrainy přećiwo ruskim nadpadnikam dale sylnić. „Zakitowanje kraja je to najwažniše“, pisaše Zelenskyj wčera w interneće. Do toho bě wón na zetkanje do litawskeje stolicy dolećał. „Sym našim partneram dźakowny za zwólniwosć, nowe kročele zwoprawdźić. Wjace bróni za našich wojakow je lěpši škit žiwjenja wšěch ludźi w Ukrainje. Zelenskyj zdobom swoje plany po­twjerdźi, so we Vilniusu ze statnymi a knježer­stwowymi šefami zetkać, mjez druhim ze zwjazkowym kanclerom Olafom Scholzom (SPD). Nimo toho chcyše so rada NATO-Ukrainy zetkać. W njej póńdźe wo čłonstwo Ukrainy w NATO.

Pacientam lěpje pomhać

srjeda, 12. julija 2023 spisane wot:
Berlin (dpa/SN). Zwjazkowy minister za strowotnistwo Karl Lauterbach je dźensa iniciatiwu předstajił, w kotrejž chcedźa ludźi podpěrować, kiž ćerpja po infekciji z koronawirusom trajacych poćežowanjow dla. Politikar SPD chce dotalnu wědu wo tak mjenowanej Long Covid na internetnej stronje wozjewić, hdźež móhli so lěkarjo a potrjecheni informować. Poněčim wuwiwaja fachowcy tež koncepty terapije, kotrež potrjechenym skutkownje pomhaja, Lauterbach rozłoži. Long Covid su strowotniske problemy, pod kotrymiž pacienća tež po zmištrowanej infekciji hišće dołho ćerpja.

Nowy generalny sekretar CDU

srjeda, 12. julija 2023 spisane wot:

Berlin (dpa/SN). Dospołnje njewočakowano je předsyda CDU Friedrich Merz hladajo na špatne wuslědki woprašowanjow strony pod 30 procentami hišće do dowoloweje přestawki generalneho sekretara strony wuměnił. Hakle połdra lět w tutym zastojnstwje skutkowacy Mario Czaja dyrbi wotstupić. Z naslědnikom ma so hospodarski fachowc Carsten Linnemann stać. Merz chcyše jeho hišće dźensa stronje na poslednich wuradźowanjach do dowoloweje přestawki namjetować.

CDU bě wčera wječor překwapjejo zdźěliła, zo staj so Merz a Czaja „dowěrliwje na to dorozumiłoj, swoje zhromadne dźěło na čole strony skónčić“. Rozsud njeje jemu lochki był, Merz přizna. „Mario Czaja a ja znajemoj so wjele lět a wažu sej jeho jara. Na tym so tež po tutym personelnym rozsudźe ničo njezměni.“ Czaja ma tež přichodnje wažnu rólu w zwjazkowej politice přewzać.

Potrjechenych zapřijeć

srjeda, 12. julija 2023 spisane wot:
EU chce něšto za wobswět a přećiwo změnje klimy a mrěću družin činić. Wo „Zakonju k wobnowjenju přirody“ so w plenumje mócnje diskutuje. Předewšěm burja maja něšto přećiwo tomu, zo dyrbja dale a wjac płoninow za škit přirody přewostajić. Hač do lěta 2030, tak naćisk zakonja předwidźi, dyrbja znajmjeńša dźesać procentow płoniny za přirodoškitne naprawy zaplanować. Na tamnej stronje pak ratarjo tež zežiwjenje ludnosće zaručeja a dyrbja w přezjednosći z přirodu dźěłać. Změna klimy drje wosebje jich tohorunja jara poćežuje a tuž spytaja, so wuměnjenjam přiměrić. Politikarjo EU měli so z potrjechenymi bóle wothłosować a jich wobmyslenja chutnje brać. Někomu njeje pomhane, jelizo parlamenty zakonje wobzamknu, kotrež njehodźa so zwoprawdźić abo kotrež su na škodu ludnosće. Jelizo dyrbi něšto wuspěšne być, potom měli ratarjo dźěl rozrisanja być. Woni zasłužeja sej za swoje dźěło – zežiwjenje ludnosće – RESPEKT! Bianka Šeferowa

Wěcy z muzeja NDR přesadźowali

srjeda, 12. julija 2023 spisane wot:
Hoberski nawal knježeše minjenu sobotu w Drježdźanach na Albertowym naměsće před bywšim muzejom NDR. Tam přesadźowachu cyłkownje 75 000 eksponatow muzeja. Na wšě 461 kupcow bě w dospołnje přepjelnjenej žurli, 1 300 kupcow sćěhowaše zarjadowanje internetnje, někotři samo z Ameriki. Paleta poskitkow sahaše wot meblow tehdyšeho časa přez domjacu nadobu hač k awtam. Trabanty wunjesechu stajnje 6 000 eurow, hraničny měznik NDR 4 300 eurow. Po wjace hač dwanaće hodźinach bě wšitko rozpředate. Tak so dalši čwak stawiznow NDR w priwatnych rukach pozhubja – za cyłkownje 174 590 eurow. Foto: Jürgen Männel

Tři štwórćiny njespokojom

srjeda, 12. julija 2023 spisane wot:

Berlin (dpa/SN). Po najnowšim woprašowanju su tři třećiny ludźi w Němskej njespokojom z dźěłom zwjazkoweho knježerstwa. 77 procentow woprašanych rjekny, zo su skerje abo jara njespokojom z knježerstwom. W februaru wučinješe tónle podźěl hišće 64 procentow. Tole wuchadźa z wčera wozjewjeneho trendoweho barometra sćelaka RTL. Tež mjez přiwisnikami třoch knježerstwowych stron (SPD: 52 procentow, Zeleni: 55 procentow a FDP: 71 procentow) je wjetšina woprašanych samsneho měnjenja. Jenož 22 procentow ludźi bě z dźěłom amploweje koalicije spokojom.

Narěčani na zadźerženje „tepjenskeho zakonja“ přez zwjazkowe wustawowe sudnistwo je sej wjetšina ludźi wěsta, zo dźěła knježerstwo chaotisce. 61 procentow ludźi podpěruje měnjenje, zo zasa­hnjenje sudnistwa dopokazuje, zo knježi amplowa koalicija njeprofesionalnje a chaotisce. 35 procentow woprašanych ma tute měnjenje za přehnate. SPD, Zeleni a FDP běchu so měsacy dołho wo zakonju wadźili a chcychu jón minjeny pjatk wobzamknyć. Sudnistwo w Karlsruhe je pak tomu zadźěwało.

To a tamne (12.07.23)

srjeda, 12. julija 2023 spisane wot:

Wusnjeneho šulerja w busu zabyli su po rjadowaniskim wulěće we Wulkej Britaniskej. Dźěći běchu wječor po koncerće po puću do hotela na kromje Londona. „Bohužel je dźěćo, kiž bě sej na dompuću w busu wusnyło, w zamknjenym busu wostało“, nošer šule w jendźelskim Poole zdźěla. Šuler chce po dorěči ze staršimaj z wulětom pokročować. Pad chcedźa přepytować, zo njeby so wospjetował.

Z gumijowej palmu pod pažu je muž w Nižozemskej policiji napadnył. Při kontroli 34lětneho so spěšnje wukopa, zo bě muž dekoracisku palmu na bičwolejbulowym turněrje pokradnył. Po tym zo běchu palmu zarjadowarjam turněra wróćili, zastojnicy personalije muža přepruwowachu. Woni zwěsćichu, zo dyrbi paduch w Belgiskej hišće 18 lět jastwa wotsedźeć, dokelž bě někoho morił. Na to dowjezechu do Belgiskeje do jastwa.

Chróšćan Šulerjo

nowostki LND