Jutry wozjewjeja křižerjo wjesołe poselstwo wo zrowastanjenju Jězusa Chrystusa. Lětsa pak je wšitko hinak. Koronapandemije dla so křižerske procesiony njewotměja. Skótny lěkar dr. Pětr Brězan z delnich Sulšec hižo wot lěta 1946 bjez přestawki w Kulowskim procesionje sobu jěcha. Lětsa by tomu 75. króć było, zo by poselstwo do Ralbičanskeje wosady sobu njesł. Wo tejle wosebitej situaciji a jeho myslach k jutram je so Andreas Kirschke ze serbskim katolikom rozmołwjał.
Knježe dr. Brězano, křižerske procesiony lětsa na wukaz sakskeho ministerstwa za strowotnistwo a socialne njebudu. Kak sće powěsć přijał?
P. Brězan: Ja to wulce wobžaruju, ale zdobom dowidźu. Strowota kóždeho jednotliweho čłowjeka steji nětko na prěnim městnje. Po wšěm swěće howrjaca koronapandemija je hižo tójšto smjertnych woporow zawostajiła.
Što chceće nětko činić?
W martrownym tydźenju maja poprawom wšitcy ruce połnej dźěła. Lětsa pak je wšitko trochu hinak. Jutry dźě wotměja so bjez nam wšitkim derje znatych křižerjow. Minjene lěta je ličba křižerjow w nimale wšěch dźewjeć křižerskich procesionach přiběrała, a tak bě zdobom trjeba jim zaručić městno, hdźež móžeš konja we wopytanej wosadźe wotstajić a sej přestawku popřeć. Hdyž so Ralbičanski křižerski procesion dopołdnja do Kulowa nastaja – stajnje něhdźe 300 muži jich je –, zo by wozjewjał zrowastanjenje Chrystusa, wjesela so křižerjo tež na hospodliwosć Kulowskich hospozow.
Nastajenje z časa dźěćatstwa
Lětsa by tomu było 30. króć, zo pohosćataj tam Hančkec mandźelskaj wobstajnje něhdźe dźesać Ralbičanskich křižerjow a zaručataj tež zastaranje koni. Čehodla ma Marja Hančcyna, kotrejž budźe spočatk meje 70 lět, to za samozrozumliwe a trěbne, za to namakaš wotmołwu w jeje zažnym dźěćatstwje.
Jědźeš-li nimo pensije, lodarnje a kofejownje „Kśišowka“ w Huštanju (Wüstenhain), móžeš za rjenje wutwarjenej imobiliju jenož hišće začuwać, zo bě to něhdy bróžnja.
Rozsud Sandry Wilhelmoweje a Hanza Wylema-Keła, do Delnjeje Łužicy ćahnyć, bě prawy. Zeznałoj běštaj so w Lipsku. Sandra wottam pochadźa, Hanzo z Drježdźan. Staj potajkim wobaj wulkoměšćanaj. W lěće 2015 pak běštaj so na njewšědny krok zmužiłoj. W Huštanju, zanjesenej wsy njedaloko Wětošowa, bě stary knježi dom na předań.
Najebać koronapandemiju, kotraž so po cyłym swěće wuskutkuje, ludźo we wjele krajach jutry swjeća. Byrnjež to lětsa jenož doma w swójbje było, so přiwšěm wjeselimy. Tež w Armenskej, Mexiku a Běłoruskej dźěći jutrowne nałožki a tradicije pěstuja. W Sierra Leone wone zmije pušćeja, w Běłoruskej drjewjane jejka pomoluja. W Mexiku wotměwaja poprawom wulke procesiony, tajke pak tam tónraz njebudu, dokelž njejsu dowolene.
Tež w Serbach njeje tónkróć wjele jutrownych nałožkow móžnych. Na Budyskim Hrodźišku je jejkakulenje wotprajene, a najwšelakoriše zarjadowanja wupadnu. Bolostne tohorunja je, zo lětsa žanych křižerjow njewuhladamy. Po cyłym swěće mamy so rjanych nałožkow wzdać, ale přiwšěm móžemy jutry dostojnje swjećić. Bianka Šeferowa
Helena Hrjehorjec z Konjec, 17 lět
Lětsa mam pruwowanja, a tak dóstawamy nadawki w předmjetach, w kotrychž pruwowanje złožimy. Dyrbimy pak sej připódla tež tójšto sami přiswojić. Tohodla kóždy dźeń něšto za šulu činju, zbytny čas staršimaj pomham abo Netflix hladam. Dokelž so z přećelemi nětkole tak intensiwnje zetkać njesměmy, je to wšón jara wostudły čas.
Rafaela Domaškec z Nowoslic, 17 lět
Wosebje po socialnych syćach młodostni wuměnkarjam a chorym pomoc poskićeja, za nich nakupować jěć abo druhe wobstaranja přewzać.
To zdźěli na přikład tež Radworska młodźina na Facebooku. Wot póndźele do pjatka wot 10 do 14 hodź. móža so potrěbni pod tel. čo. 0173/242 8474 přizjewić.
Tež w Kulowje młodostni wšěch klubow „United Clubs for Kulow“ mjeztym hižo dwaj tydźenjej pomoc poskićeja. Tak tež woni nakupuja abo so z psom wuchodźuja. Pod 0178/18 19 414 móža so tam pomoc pytacy z Kulowa a wokolnych wsow přizjewić!
Jurij Bjeńš
Danielo, we wutornym wudaću Serbskich Nowin móžachmy hižo čitać, zo staj so ty a Marian Žur jako serbskaj triatletaj na kupu Mallorca podałoj. Twój kolega serbskeho tri-teama je mi wo tym hižo tróšku rozprawjał. Prašenje, na kotrež pak mi wotmołwił njeje: Čehodla runje Mallorca?
D. Matka: Mallorca je wulkotny blečk a mnohim nažel jenož jako domicil za party-turizm znaty. Kak mnohostronska pak krajina tam je, hakle spóznaješ, hdyž so tróšku wotsališ. Wosebje kolesowarjam skići Mallorca wulkotne wuměnjenja. Dróhi su zwjetša asfaltowane a tak za wšědny trening derje preparowane. Nimo toho njeje kupa jenož wot morja wobdata, ale tež chětro horata. Muskulaturu móžeš tuž idealnje trenować. A jasna wěc, zo so při miłej klimje wězo lěpje trenuje.
Kak da wupadaše waju wšědny dźeń? Wosrjedź dnja tróšku trenować a wječor party?