Pomoc woporam wulkeje wody
Drježdźany. Sakski ministerski prezident Michael Kretschmer (CDU) chcyše dźensa připołdnju hromadźe z předsydku Němskeho čerwjeneho křiža (DRK) w Sakskej, dr. Nicole Porzig, transport pomocnych srědkow do Pólskeje zahajić. Material na dobro ludźi, kotrychž dyrbjachu wulkeje wody dla w partnerskim regionje Delnjej Šleskej ewakuować, ma hódnotu 50 000 eurow.
Nowy muž na čole LEAG
Choćebuz. Adolf Roesch je wot dźensnišeho nawoda předsydstwa koncerna Łužiska energija a milinarnje LEAG. Čłonojo dohladowanskeje rady su jeho wčera do předsydstwa wobeju předewzaćow powołali. Naslědnik Thorstena Kramera, kotryž je wot 2022 transformaciju LEAG bytostnje doprědka ćěrił, běše naposledk nawoda předsydstwa Köster Holding SE, wodźaceho twarskeho předewzaća.
„Kuzłarjenje“ z piwom
Na zwěrjata třělał
Wojerecy. Zastojnicy policije su wčera 33lětneho němskeho staćana w swojim bydlenju na Schöpsdorfskej dróze we Wojerecach zajeli. Sobuwobydlerjo domu běchu jich na pomoc wołali, dokelž běchu widźeli, kak muž z powětrowku na zwěrjata třěla. Do zajeća su policisća areal kołowokoło domu wotšlahali a wobydlerjow z wokolnych bydlenjow ewakuěrowali.
Pančicy-Kukow (JK/SN). Předsyda zarjadniskeho zwjazka „Při Klóšterskej wodźe“ Stefan Anders je wčera wječor čłonow zwjazkoweje zhromadźizny spřisahał. Radźićeljo mějachu na posedźenju tež noweho čestnohamtskeho zastupjerja předsydy zwjazka wolić. Nimo Chróšćanskeho wjesnjanosty Marka Klimana (CDU) běše tež Worklečanski wjesnjanosta Clemens Poldrak (njestronjan) swoju zwólniwosć wuprajił, tute zastojnstwo wukonjeć. Poldrak je so potom z dwěmaj hłosomaj wjace porno Klimanej přesadźił.
W slědowacym zwěsćenju kónclětneho wotličenja hospodarskeho plana lěta 2019 je pruwowar zarjadniskemu zwjazkej njewobmjezowane pruwowanske wopodstatnjenje wustajił.
Tež tute lěto woswjećichu Ralbičenjo swój swjedźeń Babylěća. Najebać dešćikojteho wjedra su wjesnjenjo z połnej paru wšitko spřihotowali a cyły kónc tydźenja z najlěpšej naladu hejsowali.
Ralbicy (SN/LMC). Pjatk wječor su Ralbičenjo swój swjedźeń z wubědźowanjom wohnjowych wobornikow zahajili. Wobornicy z dźesać wjeskow wojowachu wo pokal. Pokal „Helmut“ wudoby sej mustwo ze Smjerdźaceje. Dalši pokal su sej čłonojo Sulšečan wohnjoweje wobory wudobyli. Sobotu wječor běchu Ralbičenjo pisany kulturny program předstajili. Mjez druhim rejowachu dźěći pod nawodom Vanessy a Laury Knopfec kaž tež Leticije Frenclec. Njedźela zahaješe so z rańšim piwkom a wobjedom. Konjacy sport a předstajenje starych motorskich dešćika dla bohužel přewjesć njemóžachu. Tola wopytowarjam so přiwšěm wostudźiło njeje. Při dobrym kusku tykančka a kofeju su sej hudźbu skupinu „Tuten und Blasen“ lubić dali.
Podhladneho zajeli
Wojerecy. Wobydlerjo bydlenskeje štwórće we Wojerecach informowachu wčera policiju, dokelž muž pozdatnje z třělbu na zwěrjata třěleše. Kónčinu wokoło bydlenja zastojnicy ewakuěrowachu. Dale spytachu z podhladnym jednać, štož pak so njeporadźi. Wosebita jednotka SEK je 33lětneho skónčnje zajała. Našli su zastojnicy w bydlenju tak mjenowanu soft-air-třělbu.
Nowy blog přistupny
Bozen. Europski zwjazk mjeńšinowych dźenikow MIDAS ma wot wčerawšeho online blog, na kotrymž publikuja žurnalisća z cyłeje Europy nastawki. Wone wobjednawaja mjeńšinowe tematiki w jendźelskej rěči. Přistupny je blog pod sćěhowacej adresu: . Tež Serbske Nowiny su čłon Midasa a blog sobu pjelnja.
Nuzowy staw zběhnjeny
Slepo. Rěčni motiwatorki a motiwatorojo projekta ZARI (syć za serbsku rěč a regionalnu identitu) přeprošuja štwórtk, 19. septembra, wot 15.30 hodź. na Pisany swjedźeń serbskeje rěče na farskej zahrodźe w Slepom. Hnydom tři wustajeńcy tam poskićuja: Wo serbskim pčołarstwje, Slepjanskej serbšćinje a narodnej drasće z keramiki. Nimo toho zabawjeja hosći mjez druhim z hudźbu, krótkofilmami a čitanjom bajkow. Rady chcedźa z wopytowarjemi pobachtać a sej zhromadnje tón abo tamny spěw zaspěwać. Tež dźěćacy program su spřihotowali.
Wodźenje po Tuchorju
Budyšin. Sobotu, 21. septembra, chcetaj Trudla Malinkowa a Jurij Łušćanski wšitkich zajimcow po Tuchorskim pohrjebnišću wodźić a jim wo serbskich wosobinach rozprawjeć, kotřiž su tu swój posledni wotpočink namakali. Pohrjebnišćo je hižo 500 lět stare a wotbłyšćuje stawizny města. Trudla Malinkowa a Jurij Łušćanski wočakujetaj Was w 15 hodź. při zachodźe Tuchorskeje cyrkwje.
Na gmejnsku radu