Njeje to normalne zestarjenje

wutora, 24. septembera 2024 spisane wot:

„Posłuchaj lěkarja, prjed hač jeho ­trjebaš!“, serbske přisłowo namołwja.

Tuž wěnuje so student mediciny ­Pětr Dźisławk znatym a mjenje znatym chorosćam, zo by je ­čitarjam trochu ­bliže rozłožował (54).

Interkulturelny tydźeń

wutora, 24. septembera 2024 spisane wot:

Budyšin. We wobłuku tuchwilu so wotměwaceho Interkulturelneho tydźenja předstaji Němsko-serbske ludowe dźiwadło štwórtk, 26. septembra, kruch „Šěrcec Hanka“ po knize Jurja Kocha a to we 18.30 hodź. na hłownym jewišću Budyskeho dźiwadła. Hižo jutře zahaji Budyski Thespis-centrum swój dźiwadłowy festiwal pod hesłom „Willkommen Anderswo VI. IN EINEM BOOT“ , kotryž wotměwa so hač do njedźele we hłownym domje Němsko-serbskeho ludoweho dźiwadła. Srjedu w 19 hodź. so zarjadowanje wotewrěje. W 19.30 hodź. předstaja hrajerjo Mnichowskich komornych hrow kruch „Xáta – Zuhause“, kotryž tematizuje wójnu w Ukrainje. Wječor so kónči w zapadnym foyeru dźiwadła z hudźbu.

Zahaja nowy semester

Wojerecy. Ludowa šula we Wojerecach přeprošuje na prěnju party składnostnje zahajenja noweho semestra. Wšitcy, kotřiž chcedźa ludowu šulu jónu na tróšku hinaše wašnje dožiwić, njech přińdu štwórtk, 26. septembra, wot 18 hodź. do foyera. Tamniši wučerjo a zamołwići wjesela so na zajimawe rozmołwy.

Policija (24.09.24)

wutora, 24. septembera 2024 spisane wot:

Šupa na dróze dla znjezbožiła

Wóspork. W nocy na póndźelu je 32lětna jězdźerka ze swojim awtom typa Ford na awtodróze A4 na směr Zhorjelc mjez Wósporkom a Šiborćicami (Nieder Seifersdorf) znjezbožiła. Přičina běše šup, kotrehož běše njenadźicy na jězdni wuhladała a kotremuž spyta so z awtom wuwinyć. Při tym zrazy do wodźenskeje planki a so lochce zrani. Cyłkowna wěcna škoda wučinja něhdźe 18 000 eurow.

Paduchow šrota lepili

Zhorjelc. Zastojnicy policije su po krótkej přesćěhańcy na firmowej ležownosći w Zhorjelcu njedźelu wječor pozdatneju paduchow šrota lepili. Kedźbliwy wobydler běše skućićelow, pólskeju staćanow w starobje 40 a 46 lět, při zadobyću wobkedźbował a spěšnje policiju alarmował. Dźakowano nadrobnemu wopisanju swědka su policisća wobeju njeskutka podhlad­neju spěšnje identifikować zamóhli. Na njeju čaka chłostanske jednanje padustwa a kaženja domjaceho měra dla.

30. jubilej wobstaća woswjećili

wutora, 24. septembera 2024 spisane wot:
Budyske energijowe a wodowe zawody EWB su njedźelu na wulki swjedźeń swójbow na dwór swojeho sydła na Šeferowej prosyli, zo bychu 30. jubilej swojeho wobstaća woswjećili. Nimo tójšto zabawnych poskitkow za dźěći su zamołwići za dorosćenych mały kulturny program organizowali, mjez druhim ze skupinu „Jonsdorfer Flint­stones“. Foto: Carmen Schumann

Zhladuja hordźi na 30 lět dźěławosće

wutora, 24. septembera 2024 spisane wot:

Kulow (SR/SN). Bjeze třěšneho zwjazka Kulowskich młodźinskich klubow z mjenom „United Clubs for Kulow“ drje w měsće a wokolinje někotrežkuli zarjadowanje móžne było njeby. Zwjazkej přisłuša dźewjeć klubow a dalšich 19 swobodnych čłonow. „Smy poprawom wójmidło (Bindeglied) mjez wšelakorymi čłonami a skupinami“, praji Vivien Jahn, čłonka předsydstwa zwjazka.

Do rjadu organizowanych zarjadowanjow słušeja nimo jara woblubowaneje Silvestinale na kóncu lěta na přikład póstnicy, jutrowne reje, dźěćacy festiwal abo Kulow-cup. Wězo su tež serbske swjedźenje dźěl lětneho programa. W awgusće su čłonojo zwjazka dźěćacy a młodźinski centrum AWO we Wojerecach wopytali, zo bychu tam dohromady 500 eurow přepodali. Zwjazk United Clubs for Kulow pak organizuje a přewjeduje tež dźěłowe akcije. Na poslednim tajkim su čłonojo mobilnu rampu natwarili – nic jenož na dobro zbrašenych. Rampa je tež w padźe pohibowanja ćežkich nastrojow po schodźenkach jara wužitna.

Na domchowance w Ptačecach serbšćinu w cyrkwi a zwonka njeje pěstowali

Ptačecy (JT/MŠ/SN). Wulka ličba kirbsow na pisanje wupyšenej nawsy w Ptačecach su njedźelu do wsy přichadźaceho wopytowarja hižo zdaloka na to skedźbnili: Tu swjeća swjedźeń domchowanki. Při wjesnej studni běše Marija Šołćic, rěčna motiwatorka projekta ZARI, kotryž swjedźeń sobu podpěrowaše, wjace hač 20 keramiskich figurinow žónskich w serbskich narodnych drastach postajiła. Studnja sama běše lětsa prěni raz z wulkej, ze słomjanej krónu wudebjena.

Budyšin (SN). We wobłuku projekta „Mjeńšinowa politika a konfliktny potencial“ so tuchwilu wosom wučerkow, wučerjow a profesorkow z Moldawskeje, Georgiskeje a Ukrainy na studijnej jězbje w Sakskej wobdźěla. Nazymska wuprawa skići wobdźělnikam mjez druhim móžnosć, so ze serbskim ludom a jeho aktualnymi wužadanjemi roze­stajeć. W fokusu wuprawy steji rozestajenje z mjeńšinami w šulskej wučbje.

Po tym zo su prěnje dny w Lipsku pobyli a so tam mjez sobu zeznali, po­dachu so nětko do Budyšina. Prěnja stacija za nich bě Serbski dom. Referentka za kubłanske naležnosće pola Domowiny Katrin Suchec-Dźisławkowa wobdźělnikam wo Serbach w Hornjej, srjedźnej a Delnjej Łužicy přednošowaše. Tak je mjez druhim wo aktualnych wuwićach w politice abo na kulturnym polu rozprawjała. Tež Domowinu jako třěšny zwjazk Serbow je wona mjezynarodnym hosćom předstajiła a dohlad do dźěławosće Domowiny skićiła. Hosćo zajimowachu so mjez druhim za to, hač so w šuli eksplicitnje serbske stawizny wuča abo štó so wo wuwiće serbskich šulskich knihow stara.

Krótkopowěsće (24.09.24)

wutora, 24. septembera 2024 spisane wot:

Přednošk wo drasće za rejowanje

Choćebuz. Pod nadpismom „Drasta je za rejowanje“ je wědomostna sobudźěłaćerka Serbskeho instituta dr. Theresa Jacobsowa wčera wo serbskej drasće na rejach něhdy a dźensa přednošowała. Referatej w Choćebuskim Serbskim muzeju je něhdźe 30 zajimcow sćěhowało. Přednoškej slědowachu reje, kajkež skupina Serbska reja pod hesłom „Rejowański Dom Łužyca“ prawidłownje w Choćebuzu wuhotuje.

Nowu stražu přepodali

Njedźichow. W Njedźichowje su zamołwići wčera nowu wuchowansku stražu přepodali. Za něhdźe połdra miliona eurow je tam twarski kompleks ze třomi dźělemi nastał. Tam su móžnosće za přebywanje a wotpočowanje, běrowy a hala za jězdźidła. Projekt realizowało je 26 předewzaćow z regiona. Stražu nětko maltezojo wužiwaja.

„Swětła nad bunkerami“

Policija (23.09.24)

póndźela, 23. septembera 2024 spisane wot:

Při kontroli do awta policije zrazył

Wojerecy. Zastojnicy policajskeho rewěra we Wojerecach su sobotu wječor na dróze k přemysłowej kónčinje transportne awto typa Mercedes kontrole dla zadźerželi. Jako Mercedes zadźerža, wotstajichu policisća swoje słužbne awto ze zaswěćenymi warnowanskimi swěcami za nim. Něšto časa po tym poda so jedyn ze zastojnikow do słužbneho awta, zo by dokumenty z personalijemi šofera Mercedesa přepruwował. Na dróze wotzady ­bližeše so dalše awto typa Audi. Z dotal njeznatych přičin pak 32lětny šofer swoje awto nimo parkowaceju awtow wodźił njeje, ale zrazy direktnje do awta policije a to tak sylnje, zo je do před nim stejaceho awta stłóči. Při tym so 27lětny w awće sedźacy policist lochce zrani. Cyłkowna wěcna škoda wučinja po dotalnych dopóznaćach 27 000 eurow. Audi su zastojnicy jako dopokaz zawěsćili. Policajska słužba za wobchadne njezboža je pad přewzała a přepytuje dale. Šofer Audija ma so nětko njewobhladniweho zranjenja ćěła dla před sudnistwom zamołwić.

Woprašej so měšćanosty

póndźela, 23. septembera 2024 spisane wot:

Wojerecy. Město Wojerecy kaž tež měšćanska biblioteka Brigitty Reimann přeprosytej pjatk, 27. septembra, w 17 hodź. na zarjadowanje „Woprašej so měšćanosty“ do rumnosćow biblioteki. Tema tónraz rěka: Što přińdźe po 5G? Wyši mě­šćanosta Torsten Ruban-Zeh a fachowc prof. Frank Fitzek wjeselitaj so na prašenja a na žiwu rozmołwu. Zarjadowanje je darmotne.

Běh wo pokal zbóžneho Alojsa

Radwor. Towarstwo Cyrila a Metoda (TCM), Sportowa jednotka 1922 Radwor kaž tež tamniši młodźinski klub přeprošuja sportowcow wšěch starobnych skupin wot šěsć lět na běh wo pokal zbóžneho Alojsa do Radworja. Jón přewjedu štwórtk, 3. oktobra. Započatk je w 9 hodź. na sportnišću. Běharjo móža mjez distancami 500, 1 000, 1 500, 2 000, 4 000 a 6 000 metrow wolić. Zajimcy njech so online pod: přizjewja.

Chróšćan Šulerjo

nowostki LND